Senát schválil zákonné ukotvení sdílených pracovních míst, sociální odvody neuspěly

10.06. 13:34 | Autor: ČTK

Uzákonění sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí EU přinese novela zákoníku práce, kterou ve středu schválil Senát. Norma má uzákonit také zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že její úřad plánuje takováto místa dotovat kvůli lepšímu sladění práce a rodinného života. Ocenila to místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Podle ní změna pomůže ženám na mateřské dovolené, které si "chtějí udržet nějaký kontakt se svým pracovním místem".

Dovolená se podle předlohy nově nebude poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Změna výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu má zajistit, aby se lidem, kteří rentu pobírají, vyplatilo znovu pracovat i na hůře placených místech.

Ustanovení o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Novela má uzákonit pětidenní placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež. Náhrada jejich mzdy se má počítat nejvýše z průměru v národním hospodářství. Zaměstnavatelům ji má hradit stát, což si vyžádá asi 50 milionů korun ročně. Možnost využít už uzákoněného třítýdenního neplaceného volna by se měla podle schválené úpravy rozšířit i na sportovní soustředění dětí a mládeže.

Zaměstnavatelé by podle novely už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.

Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci. Novela by navíc zvýšila jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhradu za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240 tisíc korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Nyní se na pomník poskytuje nejméně 20 tisíc korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.

Sociální odvody firmám až do 150 lidí

Stát by měl odpustit sociální odvody za červen až srpen firmám až do 150 průměrných přepočtených zaměstnanců, a nikoli jen do 50 zaměstnanců, jak navrhuje vláda. Počítá s tím pozměňovací návrh Senátu k již schválenému příslušnému vládnímu zákonu. Horní komora Parlamentu chce do předlohy zahrnout i pomoc malým lékárnám a chce také změkčit podmínky pro odpuštění odvodů. Předloha se tak s pozměňovacími návrhy vrací do Sněmovny.

Ačkoli dva senátní výbory doporučily schválit návrh beze změny, na plénu uspěl návrh čtveřice senátorů v čele s Tomášem Goláněm (SEN 21). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) s ním nesouhlasila a argumentovala hlavně tím, že je špatně napsaný. Také poukazovala na to, že odpuštění odvodů malým lékárnám s nejvýše 15 zaměstnanci zahrnuje jiný vládní návrh, který má Senát schvalovat ve čtvrtek. Ujistila, že udělá vše pro to, aby Sněmovna senátní návrhy odmítla.

Vláda navrhla, aby stát odpustil odvody firmám do 50 zaměstnanců, pokud nepropustily více než desetinu zaměstnanců. Podmínkou je také to, že tyto firmy ve srovnání s březnem nesnížily mzdy o více než deset procent. Podle Goláňova návrhu se ale do poklesu počtu zaměstnanců nemají promítat třeba lidé, kteří odešli do důchodu, dali výpověď sami nebo jsou na mateřské dovolené. Maximální povolený pokles objemu mezd navrhuje snížit z vládou navrhovaných deseti na 20 procent.

Zatímco vládní návrh počítal s pevným počtem 50 zaměstnanců, Goláň ho chce upravit o případné částečné úvazky zaměstnanců tak, aby se vycházelo z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Do výpočtu případného poklesu úhrnu mezd se nemají zahrnovat mzdy zaměstananců, kteří odejdou na nemocenskou nebo mateřskou, protože tento pokles nedovedou firmy ovlivnit.

Vládou navrhované dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle dřívějšího vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51 700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12 700 Kč.

Nárok na odpuštění pojistného by měl podle vládního návrhu, jak ho schválila i Sněmovna, zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233 tisíc. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.

Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.

Sněmovna ve vládní novele pouze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den, jak to prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí, považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.

Foto: www.senat.cz

Autor: ČTK