Senát: Česko by nemělo ustoupit od zbrojních investic

30.04. 08:22 | Autor: ČTK

Vedení armády testovalo v červnu 2017 ve vojenském prostoru Libavá nová pásová bojová vozidla, která by mohla být v budoucnu součástí vozového parku českých vojáků.

Česko by kvůli epidemii nového koronaviru nemělo podle Senátu ustoupit od investic do své obrany. Případným změnám v plánovaném vyzbrojování armády musí předcházet rozbor, uvedl Senát ve středečním usnesení. Vyzval v něm také vládu k dodržení závazků vůči Severoatlantické alianci. Obdobně se ve středu vyjádřil rovněž sněmovní branný výbor.

Česká republika by měla zejména dobudovat mechanizovanou brigádu těžkého typu, včetně pořízení nového pásového bojového vozidla pěchoty, zdůraznil Senát. Měla by se podle senátorů také zaměřit na kybernetickou obranu, bezpilotní a zpravodajské prostředky a na ochranu proti chemickým a biologickým hrozbám.

Současná armádní technika je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) mnohdy zastaralá, na hranici nebo i za hranicí životnosti. Stejně se vyjádřil také náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého je průměrné stáří techniky 40 let. "Vláda nastartovala modernizaci armády a nyní je potřeba, abychom rytmus udrželi," zdůraznil předseda branného výboru Pavel Fischer (nezařazený).

Odklad pořízení bojových vozidel pěchoty za 50 miliard korun několikrát připustil premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru. Následně ale uvedl, že Metnar by se měl zabývat způsobem jejich financování, aby bylo více rozloženo v čase. "Brigáda těžkého typu je priorita," prohlásil ministr obrany.

Ministerstvo obrany plánuje nákup 210 nových pásových vozidel, která nahradí desítky let staré stroje. Vítěz tendru měl být znám do letošního léta.

Mnozí senátoři poukazovali na vysoký podíl peněz ze zbrojních zakázek, které zůstávají v Česku a profitují z nich české podniky. Podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ale bez zvýšení rozpočtových příjmů nelze splnit závazek vůči NATO o výdajích na obranu na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu, což nyní představuje asi 60 miliard korun navíc. "Můžeme přijímat usnesení, ale bude to jenom na papíře," míní.

Obrana už souhlasila s uvolněním 2,9 miliardy korun ze svého letošního rozpočtu zpět do státního rozpočtu. Podle Metnara byl rozpočet ministerstva snížen na 72,6 miliardy korun a další možnosti úspor jsou nulové.

Foto: ČTK/Peřina Luděk

Autor: ČTK