Šéf lidovců Čunek znovu zaútočil na Romy

11.01. 14:18 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 11.01. 17:23

Podle lidoveckého předsedy Jiřího Čunka je tradiční romská kultura a její hodnoty v rozporu s listinou základních práv a svobod. Obsahuje to shrnutí jeho vystoupení na páteční programové konferenci KDU-ČSL v Praze, které strana zveřejnila na svých stránkách.

Čunek míní, že zlepšení situace Romů a jejich sociální začleňování může být úspěšné tehdy, pokud se podaří oslabit rodinné vazby v rozvětvených romských rodinách.

V Česku existuje podle analýzy přes 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. V těchto ghettech může být až 80 tisíc lidí. Většina dospělých je bez zaměstnání. Rodiny jsou tak odkázány na sociální dávky. Děti končívají ve speciálních školách. Mnohé z nich nikdy neviděly své rodiče pracovat.

Je nutné tradice přizpůsobit

Podle Čunka právě rodinné sítě přispívají k pádu do chudoby. Člověka sice zachytí a poskytnou mu zázemí, ale už nemusí prý sám plánovat a starat se o přežití. Kvůli chudobě se z nich ale ani nevymaní. Jejich rozbití by situaci zlepšilo, míní lidovecký šéf. "Vazbu na příbuzenskou síť oslabuje vznik dlouhodobého pracovního poměru," uvedl na konferenci Čunek. Podle něj k tomu, aby se člověk vymanil, je potřeba "dostupné sociální bydlení mimo komunitu".

Čunek novinářům odpoledne řekl, že jeho výroky o rozporu tradice s lidskými právy a svobodami vycházely z vyjádření bývalé eurokomisařky Anny Diamantopuluové. "V situaci, kdy se základní lidská práva nacházejí v konfliktu s tradicemi, je nutné, aby se tradice přizpůsobily," uvedl.

Šéf lidovců dál řekl, že "aplikace práva vůči vyloučeným komunitám v mnoha směrech neodpovídá prostředí právního státu". Podle něj je to proto, že se lidé v ghettech orientují jen na dnešek a ne na budoucnost. Situaci prý mohou změnit rychlé soudy. Jako příklad zmínil vyklizení bytu. "To není příklad jenom soudu, ale všechno musí být rychlé. Vše se musí přizpůsobit tomu, abychom mohli změnit tuto komunitu," řekl na konferenci Čunek. Dodal, že například výplatu by někteří lidé nemuseli dostávat měsíčně, ale po částech týdně. Stejné opatření navrhovali již dříve někteří odborníci. Lidé by podle nich všechny peníze hned neutratili a nezadlužovali by se u lichvářů.

Dosavadní vládní romskou politiku a její programy označil Čunek za "smutnou kapitolu". Podle něj situace připomíná sjezd po šikmé ploše. Nějakými opatřeními se ho podaří občas zpomalit, ale ne zvrátit. Ke zlepšení situace lidí z ghett má od letoška přispět agentura proti sociálnímu vyloučení, která vzniká pod dohledem ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ). Úkolem agentury je nastartovat spolupráci mezi samosprávou, školami, úřady práce, policií, neziskovými organizacemi a obyvateli problémových lokalit, aby ghetta postupně zanikla, nebo se změnila v běžné čtvrti.

Čunek uvedl, že se problém romských komunit pouhým zřízením agentury nevyřeší. Hlavní silou v sociálním začleňování musí být podle lidoveckého šéfa samosprávy, stát a kraje je ale mají podporovat. Lidovecký šéf chce navrhnout také to, aby nezaměstnaní po půl roce bez práce dostávali sociální podporu jen tehdy, pokud by vykonávali práce pro obec. Ochota pracovat a přijmout nabízenou práci musí být podle Čunka podmínkou výplaty dávek. Lidé, kteří práci odmítnou, by měli získávat jen podporu ve výši existenčního minima.

Foto: Karel Šanda

Autor: ČTK