Za posun a návrat Ruska k jednacímu stolu považuje český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg návrh prezidenta Vladimira Putina, aby Američané místo výstavby části protiraketové obrany v ČR využili radaru v Ázerbájdžánu. Důležité podle něj je, že Rusové prvně uznali existující nebezpečí, a tedy i potřebu protiraketové obrany. Podobný názor má i vicepremiér Alexandr Vondra.

"Je to posun oproti politice 'nět, nět'. O zbytku je nutné dál diskutovat se spojenci. Putin tímto výrokem vlastně poprvé připustil, že protiraketová obrana je potřebná," řekl Vondra s tím, že radar v Ázerbájdžánu nemůže nahradit teritoriální obranu Evropy, ale může ji, pokud bude dohoda, doplnit.

Podle Schwarzenberga je Putinův návrh očividně nabídka jednání, které ovšem nějakou dobu potrvá. Zda je využití ázerbájdžánského radaru reálné, se uvidí. "Já nejsem technik, abych posuzoval parametry," řekl šéf české diplomacie.

Petr Suchý z katedry mezinárodních vztahů fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se domnívá, že využití radarové stanice v Ázerbájdžánu pro potřeby protiraketové obrany není příliš reálné. Putinův krok chápe především jako taktický. Podle experta totiž Putin ohledně protiraketové obrany často mění názory. "Je to další pokus, jak to (protiraketovou obranu) zahrát do autu," uvedl Suchý.

Podle Suchého je nepravděpodobné, že Američané nakonec ruskou nabídku přijmou. "Prostě tato varianta není vůbec výhodná," řekl. Suchý se domnívá, že pokud by Rusko chtělo skutečně spolupracovat, tak by radar v Ázerbájdžánu byl doplňkem základen v Česku a Polsku.

Výhodou takového radaru by mohlo být například to, že by byl mobilní. Mohl by se tím prodloužit čas pro včasné zachycení a reakci na nepřátelskou raketu. Suchý však nechtěl spekulovat o tom, zda je z technického hlediska možné využití radarové stanice v Ázerbájdžánu. Podle ně je ale rozložení systému ve střední Evropě optimální variantou.

Armádní expert Michal Zdobinský si myslí, že Putinův návrh je zajímavý. "Stojí za to ho pořádně prověřit," řekl. Podle něj je však zatím brzo odhadovat, zda je využití radaru v Ázerbájdžánu reálné. Zdobinský si myslí, že proveditelnost ruského návrhu budou muset prozkoumat experti z americké Agentury pro raketovou obranu (U.S. Missile Defense Agency).

Agentura zatím neví, zda by ruský návrh na vybudování radaru protiraketové obrany v Ázerbájdžánu místo v České republice fungoval. "Nevím, zda byly provedeny nějaké studie, které by zvažovaly polohu na místech, jako je Ázerbájdžán," citují americká média mluvčího agentury Ricka Lehnera.

Suchý upozornil, že Putin v otázce protiraketové obrany často střídá názory. Podle něj například ještě v roce 2002 řekl, že radar pro Rusko bezpečnostní hrozbu představovat nebude. V poslední době byl ale naopak ruský odpor k americkému záměru poměrně silný. Podle dřívějších vyjádření Moskvy by radar mimo jiné narušil strategickou rovnováhu ve světě.

O umístění radarové části základny jednají Spojené státy s Českou republikou. V Polsku chtějí umístit silo s asi desítkou protiraket. Návrh na změnu umístění radaru předložil Putin svému americkému protějšku Georgi Bushovi ve čtvrtek při schůzce v německém Heiligendammu, kde se koná summit G8.

Proti základně je v ČR vedle opozice také jasná většina české veřejnosti. Kdyby se tedy Američané nakonec rozhodli pro nějaké jiné místo pro radar, než je vojenský újezd Brdy na Příbramsku, mohlo by to usnadnit život české vládě, shodují se politologové. Česká republika by se nezachovala jako nespolehlivý spojenec, který odmítá pomoci svým partnerům, kabinet Mirka Topolánka by ale zároveň nemusel přesvědčovat občany o prospěšnosti záměru USA.

"Kdyby Američané našli jiné, třeba výhodnější místo, tak by to vládě vytrhlo trn z paty. Všichni jsou si vědomi toho, že radar jí na popularitě nepřidá," řekla politoložka Vladimíra Dvořáková. Podobně vidí tuto otázku také politolog Rudolf Kučera. "Vláda by nemusela složitě a dlouho bojovat za prosazení radaru, mohlo by se jí i ulevit," uvedl.

Do jaké míry myslel Putin svůj návrh vážně, nechtěli čeští politologové posuzovat.

Foto: ČTK