Samopaly, CNN a zamčená ústa. Začal soud se žháři

11.05. 11:25 | Autor: | Aktualizováno: 11.05. 12:15

Deset minut po deváté byly dveře soudní síně neprodyšně uzavřené. Soudce ještě musel narychlo nastudovat dokumenty, které dostal na stůl až ráno. Tak začal nejsledovanější soud roku proti takzvaným žhářům z Vítkova.

Bezpečnostní opatření nemají u ostravského soudu obdoby. Zakuklenci se samopaly pomáhají justiční stráži přivést čtveřici obžalovaných a dohlížejí také na pořádek přímo v soudní síni. Než předseda senátu zahájil líčení, mohli se mladíci ještě krátce poradit se svými advokáty. Obhájce Jaromíra Lukeše předem prozrazuje, že jeho hlavním úkolem bude vyvrátit tvrzení obžaloby, že právě jeho klient je hlavou celé akce.

VŠE O PŘÍPADU VÍTKOV NAJDETE ZDE

"Mohou si za to sami, Romové. Okrádají nás," vykřikovala ještě před začátkem soudu starší žena, která na jednání přijela z Kopřivnice. "Měli by se jim vzít občanky, a až začnou něco dělat, pak jim je můžeme vrátit. Všechno něco stojí, cestují do Kanady a pak zase zpět. Jsem občan a chci na to poukázat," nedala se zastavit důchodkyně. V soudní síni už ale jen mlčky přihlíží jednání. Ví, že stačí slovo a byla by vykázána ze síně.

ČTĚTE TAKÉ: Kauza Vítkov jde k soudu. Spis má tři tisíce stran
Matce útočníka z Vítkova shořela chatka

Obžalovaný Jaromír Lukeš u dnešního soudu. Své rozhořčení ještě stačila svěřit CNN. Právě americká televize je jediným zahraničním médiem, které případ hodlá sledovat i u soudu. "Sedíš vedle CNN," utahují si novináři z kolegy, který získal prestižní místenku vedle kolegů ze slavnější stanice. "Už to vidím, to zase bude grafika s nápisem Československo," doplňuje vtípek novinářka.

Do smíchu ale jinak nikomu není. "Škody se šplhají přes osm milionů korun," vypočítává zmocněnec malé Natálky. Hlavní oběť útoku prodělala už čtrnáct operací a následky popálenin si s sebou ponese do smrti. Její otec k soudu přišel, zatímco matka se chystá až na příští týden, kdy bude vypovídat. "Přišel jsem s nepříjemným pocitem, že uvidím ty útočníky," řekl. Otázku viny a trestu už sám v sobě vyřešil: "Jaký bude trest, to musí rozhodnout soud. Ale kdyby to bylo na mně, dal bych jim doživotí. Naše dcera bude také trpět do konce života."

Pokud se chtěl dozvědět více o lidech, kteří zaútočili na jeho rodinu, musel by nahlédnout do spisů. Vypovídat před soudem se obžalovaným příliš nechce. Nejprve to vypadalo, že Ivo Müller, vyučený automechanik, bude jediný, kdo chce soudu říct svoji verzi celé případu. Výpovědi se nakonec nevzdal ani další obviněný - Václav Cojocaru.

Obžalovaný Václav Cojocaru na lavici obžalovaných. "Známe se od základní školy, hráli jsme s Davidem fotbal za Horní Benešov. Jezdil jsem s hnutím, protože jsem chtěl jsem poznat prostředí, bral jsem to jako výlety s kamarády," zní skoro nevinně začátek příběhu, který před soudem přednesl Müller.

Na jeho konci se pak zrodil nápad v jedné z opavských hospod. "Chtělo by to udělat něco většího. Mohli bychom Romy odstrašit, udělat jim nějaké zlo, zviditelnit hnutí," zní plán. A mladíci jedou do Vítkova. "Měl to být sklad kradených věcí. O tom, že by tam někdo bydlel, o tom nic nikdo neříkal. Měli jsme ho zničit, aby se zbránilo dalšímu skladování. Kdyby se v domě svítilo, ani jeden z nás by tam láhev nehodil," tvrdí dnes Müller. "Nechtěli jsme nikoho zabít. Chtěli jsme zamezit skladování kradených věci," zní jeho obhajoba.

Foto: ČTK