Rušení škol: ukvapenost není na místě

22.05. 06:40 | Autor:

V minulých dnech referovala média o vzpouře rodičů v Praze 4 proti „optimalizaci sítě škol“ – tedy jejich zavírání. V době, kdy se v Česku rodí stále více dětí, mohou podobné kroky způsobit problémy do budoucna, protože během několika let dětí začne zase přibývat. Nechat si rezervu na budoucí studenty je však drahé.

Porodnost loni v Česku podruhé překonala magickou hranici sta tisíc novorozenců a Čechů poprvé za mnoho let přibylo přirozenou reprodukcí.

První na řadě jsou mateřinky

Rostoucí populační trend trvá už několik let. Hlavně ve městech se už projevuje nedostatek míst v mateřských školách. Problémy mají mnozí rodiče předškoláků v Praze, přiznali je i mluvčí krajů Vysočina, Plzeňského, Moravskoslezského nebo Libereckého.

Zřizovateli většiny mateřských i základních škol jsou obce, v Praze městské části. Právě ony tedy rozhodují o tom, zda se školy zachovají nebo ne a kolik jich bude. I pokud tedy některá obec zruší několik škol a bude hrozit, že za pár let místní obyvatelé přeplní vzdělávací zařízení v okolních obcích, nemůže s tím „nadřízený“ kraj nic udělat.

Počet živě narozených dětí
1993	1994	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
121025	106579	89471	90910	90715	92786	93685	97664	102211	105831
zdroj: ČSÚ

Kraje obvykle připravují pouze dlouhodobé záměry pro oblast školství, které pracují s velmi hrubými daty. To, že tento přístup může přinést problémy, se už projevuje ve zmiňovaných mateřinkách. Od vzniklých potíží kraje pochopitelně dávají ruce pryč.

„Problémy se objevují zejména tam, kde nebylo reagováno například na novou bytovou výstavbu a přesuny obyvatelstva a s tím související potřebu přesunu kapacit mateřských škol z jiných lokalit. Kompetence a odpovědnost ale neleží na kraji, neboť neplní zřizovatelské funkce v oblasti předškolního vzdělávání,“ sdělil například náměstek libereckého hejtmana Petr Doležal. Podpora krajů se většinou projevuje tím, že povolují mateřským školám navýšení kapacit i v kratší lhůtě, než požaduje zákon (ta je roční).

Jde o peníze a o lidi

„Školy by měly mít oproti dnešku rezervu v kapacitě tak asi o 20 procent,“ říká demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UK. Právě on vypracovává demografické studie pro obce, které se chtějí rozhodovat na základě relevantních dat. „Problém je i v tom, že současné propočítané kapacity škol vznikly v době, kdy nebyly takové nároky na počítače a další vybavení nutné pro výuku. Skutečná kapacita školy se tak od té ‚papírové‘ mnohdy výrazně liší,“ dodává.

„Ve třídách by mělo být 24 žáků, aby peníze od státu stačily na plat učitelů,“ upozorňuje ekonomická koncepce rozvoje Prahy 4. Právě její příklad dobře ilustruje, jaké problémy při úvahách o rušení škol nastávají. Dětí zatím ještě stále ubývá, a tak třeba ZŠ ve Školní ulici v Braníku má na třídu jen 19,1 žáka – je tedy jednoznačně ztrátová. Její budovu i přesto nechalo minulé vedení radnice za desítky milionů korun opravit. Současní radní si nechali zpracovat studii od demografů z Vysoké školy ekonomické a navrhli školu zrušit.

Nejbližší jiná základka je však od Školní vzdálena skoro dva kilometry. „Vím, že Braník je čtvrť uzavřená mezi řeku, magistrálu a kopec a žije tam specifická komunita. Rodičům jsme proto nabídli odvoz dětí speciálním školním autobusem,“ popisuje vstřícnost městské části místostarosta Václav Krištof. Podle rodičů to nestačí a demograf Tomáš Kučera jim dává za pravdu. „Škola je tradiční součástí identity obce,“ vysvětluje.

Očekávaný počet dětí ve věku 6-15 let
2008	2010	2012	2014	2016	2018	2020
951 890	913 812	922 730	938 045	953 659	960 813	960 576
zdroj: ČSÚ

To, že je ZŠ Školní coby adept na zrušení čerstvě rekonstruovaná, Krištof nechce komentovat. „Nemůžu hodnotit kroky svých předchůdců,“ říká a dodává, že se nyní městská část řídí demografickou studií, která odhaduje počet dětí v okolí jednotlivých škol a potřebnou kapacitu vzdělávacích zařízení.

Studie doporučila zrušit i jazykovou ZŠ Horáčkova nedaleko metra Pankrác, do níž dojíždějí žáci z celého města. Je sice plná, ale potřebuje rekonstrukci, a proto ji radní navrhli sloučit s nejbližší školou a její budovu pronajmout. Rodiče změnu odmítli i přesto, že by se jejich děti měly stěhovat jen o několik set metrů. „Zájem o racionalizaci systému škol je podezřele velký,“ komentuje diplomaticky snahy některých městských částí o uvolnění lukrativních budov demograf Kučera.

Rodiče v Praze 4 nakonec slaví úspěch: Horáčkova ani Školní se slučovat nebudou. „Rada k tomuto rozhodnutí dospěla s ohledem na to, že varianty optimalizačního záměru v oblasti pankrácko-budějovické pláně nezískaly ani minimální podporu rodičovské veřejnosti, která byla pro realizaci těchto kroků důležitá,“ uvádí se v tiskové zprávě městské části. „Rozhodování se dělá vždycky o lidech a pro lidi,“ schvaluje zvolený postup Kučera. „Někdy se však úplně přesně neví, pro jaké,“ dodává.

Analýzy jsou nutné

Český statistický úřad má i pro nejmenší území prognózy počtu obyvatel po sčítání lidu v roce 2001, ale ty nezohledňují stěhování lidí. Proto je dobré, pokud obce investují několik desítek tisíc korun a nechají si od odborníků připravit analýzu, kolik škol budou za pár let potřebovat. „Tyto plány je potřeba vždycky tak po čtyřech letech aktualizovat,“ upozorňuje Kučera.

„Právě připravujeme studii pro Prahu 3, která chystá masivní výstavbu na území nákladového nádraží i v jeho okolí. Dá se očekávat, že se tam nastěhují mladí lidé, kteří budou mít v poměrně krátkém intervalu hodně dětí. Jim nebudou stávající školy v městské části stačit,“ popisuje Kučera konkrétní úskalí. „V této části Žižkova by měla vzniknout nějaká multifunkční budova, která bude sloužit jako škola, ale až dětí ubude, bude mít i jiné využití,“ doporučuje.

Foto: Jan Schejbal