Rok 2014 aneb Permanentní volební kampaň

01.01. 13:00 | Autor: Karolina Brožová

K urnám budeme chodit v roce 2014 častěji.

O roce 2014 se v politických kruzích hovoří jako o supervolebním. Kromě toho, že si Češi zvolí své zástupce do Evropského parlamentu, vymění také část Senátu i tváře komunální politiky. Předvolební kampaň povedou politické strany zřejmě celý rok.

První politické otřesy zaznamená Česká republika už zkraje roku. Prezident Miloš Zeman by měl jmenovat novou vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Protože však s některými jmény ministrů bude mít možná osobní "problém", dá se očekávat, že vše nepůjde tak hladce, jak by mohlo. Otazník visí především nad vládním angažmá senátora Jiřího Dienstbiera a místopředsedy sociálních demokratů Lubomíra Zaorálka. Ani jednoho nemá Zeman zrovna v osobní přízni, jsou to však blízcí spolupracovníci předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který je jako budoucí premiér ve svém kabinetu chce.

ODS už ne modrá, ale Fialova

Další epicentrum dění bude v lednu tentokrát na Moravě. Zatímco ve Zlíně proběhnou doplňovací volby do Senátu (místo šéfa hnutí Úsvit a poslance Tomia Okamury), v Olomouci si ODS na vnitrostranickém kongresu zvolí nové vedení. Do jeho čela kandiduje bývalý ministr školství a partajní nováček Petr Fiala. Proti němu se ve volbách zřejmě postaví bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Jak moc se vedení změní, bude tentokrát podle senátora Jaroslava Kubery z ODS záviset víc na delegátech a méně na tajných vnitrostranických dohodách. Pokud bude mít pravdu, počet členů předsednictva se zřejmě zúží na předsedu a dva místopředsedy. Velká část občanských demokratů zároveň doufá, že se složení vedení zcela změní a osvěží novými tvářemi. Utrum by tak mohl mít úřadující šéf ODS Martin Kuba i jeho kolega, místopředseda Jiří Pospíšil, kteří své ambice zůstat po Fialově boku ve vedení partaje v kuloárech příliš netají.

Konec europoslancování Roithové

Jestli si ODS správně sáhla do svědomí a v očích voličů se napravila, poznají její představitelé - stejně jako ostatní politické strany - už na jaře 2014 podle výsledků voleb do Evropského parlamentu. Kandidáty na europoslance drtivá většina stran zatím nepředstavila. U ODS rozhodne o složení kandidátky do jisté míry kongres - totiž nová výkonná rada, která z něj vzejde. Jasno však nemají ani ČSSD, TOP 09 (ve které se spekuluje o kandidatuře bývalého ministra práce Jaromíra Drábka), komunisté, hnutí ANO či Úsvit přímé demokracie. KDU-ČSL oznámila, že ji do voleb povede bývalý ministr Pavel Svoboda a sekundovat mu bude bývalá poslankyně Michaela Šojdrová. O křeslo v europarlamentu už nebude usilovat Zuzana Roithová ani Jan Březina.

Další úder ANO?

Pro koalici ČSSD, ANO a lidovců proběhnou podstatnější volby na podzim, kdy zvolíme nové zastupitele měst a obcí (mimo jiné i Prahy) a obměníme třetinu Senátu. Komunální volby mohou podle prognóz tentokrát dobře dopadnout pro rozpínavé hnutí ANO, které bude mít pod palcem ministerstvo pro místní rozvoj, dopravu i životní prostředí a získá tak dobrý manévrovací prostor pro oslovení voličů v regionech.

ČSSD si důvěru svých voličů ověří především ve volbách do třetiny horní parlamentní komory, kde má v současné době převahu. Pokud sociální demokraté pohoří, důležitou většinu v parlamentu ztratí. Protože ČSSD bude obhajovat na dvě desítky postů, dá se očekávat, že oslabí. To bude znamenat především ztížení pozice pro kabinet Bohuslava Sobotky, kterému v Senátu možná přestanou hladce procházet všechny vládní předlohy.

Původně měly být v roce 2014 i řádné volby do Poslanecké sněmovny. Kvůli rozpadu vlády Petra Nečase (ODS) v létě 2013 se však uskutečnily už v říjnu. Čistě teoreticky by se však volby do dolní komory stejně mohly v nadcházejícím roce odehrát - a to v případě, že by se koalice ČSSD, ANO a lidovců rozpadla. Takový scénář by mohl mít pozitivní dopad pro představitele hnutí ANO (jemu podle některých průzkumů veřejného mínění preference mírně stoupají), naopak konec politické kariéry by odzvonil šéfovi ČSSD.

Autor: Karolina Brožová