Rodičovský příspěvek asi vzroste, některé daně se zvednou

Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. V případě vícerčat se příspěvek zvýší ze současných 330 tisíc korun na 450 tisíc korun.

Sněmovna vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Vyšší příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na potomkově věku, tedy na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte.

Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.

Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Tedy i ty, které už příspěvek vyčerpaly. Jejich autoři Jan Bauer (ODS) s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL) označovali vládní návrh za diskriminační a neobhajitelný. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak "ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje". Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý. "Ale pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká," řekla.

Skupina opozičních poslanců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) neprosadila pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů. Neuspěla ani poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s návrhem, podle kterého by mohli příspěvek pobírat i prarodiče. Richterová naopak prosadila zvýšení horní měsíční hranice pro příspěvek ze 7600 korun na 10 000 korun, aby se neprodloužila současná nejkratší možná doba pro čerpání rodičovské.

Dolní komora vložila do novely opatření Jany Pastuchové (ANO) proti zneužívání příspěvku na bydlení. Nárok by se měl posuzovat podle příjmů lidí, kteří v bytě skutečně bydlí, nikoli těch, kteří v něm mají trvalé bydliště. V některých případech se totiž lidé z bytu účelově odhlašují. V případě studentů bydlících samostatně v bytě by se posuzovaly také příjmy jejich rodičů.

Maláčová záměr Pastuchové ocenila, k úpravě se ale postavila záporně kvůli legislativním nedostatkům. Umožní podle ní legálně vyplatit jedné osobě více příspěvků na bydlení a paradoxně posílí obchod s chudobou.

Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.

Dražší tabákové výrobky a lihoviny

Tabákové výrobky i lihoviny od příštího roku zřejmě podraží. Návrh vlády na zvýšení spotřební daně dnes schválila sněmovna. Zvýší se také poplatek za vklad do katastru nemovitostí z nynějších 1000 korun na 2000 korun. Pojišťovny budou muset v souladu s vládním návrhem zdanit část svých technických rezerv a rezervy budou nově daňově uznatelné jen v menší míře než dosud.

Sněmovna však proti vládnímu návrhu zachovala osvobození od energetické daně u plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách.

Vládní návrh na zvýšení daní nyní dostane k projednání Senát, ale je velmi pravděpodobné, že ho vrátí zpět Sněmovně. Ve Sněmovně jeho projednávání prodlužovaly rozsáhlé kritické projevy opozice, kterou za to vláda obvinila z obstrukcí. Závěrečné hlasování se nakonec uskutečnilo dnes v podvečer. Pro schválení balíčku hlasovalo 96 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Poslanci ODS a TOP 09 opustili před hlasováním jednací sál, nehlasovali ani poslanci KDU-ČSL.

Vláda návrh na zvýšení spotřební daně obhajuje omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel. Mezi její argumenty patří i to, že vzhledem k růstu příjmů jsou cigarety i alkohol více dostupné. Opozice ji obviňuje z toho, že jí jde jen o hledání peněz do státního rozpočtu.

V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly podle návrhu stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun.

Zdanění části technických rezerv pojišťoven a nová pravidla pro jejich daňovou uznatelnost patřily mezi nejvíc kritizované části vládní předlohy. Nově mají být daňově uznatelné jen do výše, kterou stanoví evropská směrnice Solvency II. Podle dřívějšího vyjádření asociace by šlo o jednorázový náklad kolem deseti miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) opakovaně argumentuje tím, že ruší nesystémovou výjimku pro jeden sektor, kterou jiný sektor podnikání nemá. Platba bude rozdělena do dvou let. Upozorňovala i na to, že pojišťovny věděly předem, že vláda něco takového navrhne.

Sněmovnou prošlo i zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí na dvojnásobek. Vláda ho obhajuje inflací a vyšší administrativní náročností při správě a ochraně nemovitostí. Opozici se nepodařilo prosadit jeho zachování.

Vládní předloha zavádí osvobození od daně z nemovitostí u ploch, které souvisí s ochranou životního prostředí a ochranou krajinných prvků, tedy například tzv. remízky.

Občanským demokratům se opět nepodařilo prosadit zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Neprošel ani další z jejich návrhů zvýšit hranici pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího milionu na dva miliony korun. Sněmovní většina nepřijala ani různé opoziční návrhy na zvýšení daňových slev na poplatníka.

Čtěte dále

další zprávy