Rodiče neztratí nárok na ošetřovné, firmy budou moci odložit úhradu odvodů a vydání senátorky

Nárok na ošetřovné budou mít nadále i rodiče, kteří by neposlali kvůli zdraví či jiným omezením své děti do otevíraných škol a školek. V předepsaném tiskopisu ale budou muset uvést některý ze zákonem daných důvodů. Návrh schválil Senát ve vládní předloze, která umožní firmám odklad sociálních odvodů. Bez změny úpravy ošetřovného by rodiče podle zdůvodnění o dávku mohli přijít. Jde zejména o mateřské školky.

Podpora zůstává 80 procent vyměřovacího základu. Vyplácet se bude nejdéle do konce nynějšího školního roku, tedy do konce června. Návrh, který má podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) srovnat podmínky ošetřovného u předškolních zařízení a u základních škol, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zaměstnanec bude podle návrhu ošetřovné pobírat, pokud dítě do otevřené školy nebo školky nepošle kvůli možnosti ohrožení potomkova zdraví či zdraví jiných členů domácnosti. K dalším vážným důvodům bude patřit omezená kapacita nebo provozní doba školského zařízení i jiná omezující opatření kvůli koronaviru. Důvody rodič uvede na předepsaném tiskopisu. Stejná pravidla budou platit i pro lidi, kteří se starají kvůli uzavření sociálních služeb o starší nebo postižené členy domácnosti. Zařízení se mají postupně otevírat s omezeními.

Senát po schválení návrhu zákona už nejednal o snaze Michaela Canova (SLK) úpravu ošetřovného vyškrtnout. Motivuje podle něho rodiče k tomu, aby nešli pracovat a zůstali s dětmi doma. Naopak podle Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) je nutné dát rodičům jistotu. Jak uvedla, zneužívání se neobává.

Kvůli zavřeným školám stát ošetřovné vyplácí na děti do 13 let i na starší školáky s postižením. Dostávají ho také rodiče dětí ze zavřených školek. Mateřské školy se začínají otevírat. Mladší školáci se pak budou moci do škol vrátit od 25. května. Ve skupině jich bude smět být nejvýš 15. V červnu budou moci do tříd po menších skupinkách starší školáci.

Úprava ošetřovného se dostala do vládního zákona ve Sněmovně. Podle podkladů nyní nejsou stanovena závazná opatření, která by děti z rizikových skupin z výuky vyloučila. "Navrhuje se proto vytvořit podmínky pro to, aby se i rodiče těchto dětí mohli vzhledem k současné epidemiologické situaci sami rozhodnout, zda dítě do školy nebo školky v následujícím období umístí, nebo neumístí, aniž by tím ztratili nárok na ošetřovné," stojí ve zdůvodnění.

Pomoc firmám

Senát dále schválil vládní návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který předpokládá, že firmy budou moci odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dluhu zaplatí pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Předlohu, jež má posílit likviditu zaměstnavatelů, rovněž dostane k podpisu prezident.

V doprovodném usnesení senátoři požádali kabinet o to, aby co nejrychleji předložil návrh na dočasné snížení sociálních odvodů zaměstnavatelům, které vládní restrikce k omezení šíření nového koronaviru postihly nejvíce. "Dočasné snížení nákladů je jedním z nejúčelnějších způsobů podpory zaměstnavatelům, které může řadu z nich zachránit před krachem," uvedla horní komora. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že návrh na snížení sociálních odvodů se finalizuje a v pondělí by jej měla projednat tripartita i vláda.

Zaměstnavatelé uhradili za pojistném za první čtvrtletí podle důvodové zprávy zhruba 86 miliard korun. "Odložením splatnosti pojistného za tři měsíce lze dočasně posílit likviditu zaměstnavatelů o desítky miliard korun," stojí ve zdůvodnění. Firmy tím podle vládního materiálu získají čas pro vyřízení úvěrů podporovaných nebo garantovaných státem.

Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z vybraných peněz se platí třeba důchody či mateřská. Zaměstnavatel odvádí z pracovníkova výdělku 24,8 procenta, zaměstnanec pak platí dalších 6,5 procenta.

Sociální odvody za daný měsíc hradí zaměstnavatel do 20. dne následujícího měsíce. Částky za květen až červenec tak bude muset splatit do 20. října. Penále nyní činí 0,05 procenta dlužné sumy za den. Snížené bude představovat 0,01 procenta denně, za čtvrt roku tedy zhruba jedno procento. Firmy nebudou muset podle návrhu hradit penále, které nepřesáhne 1000 korun.

Schválením předlohy už Senát nehlasoval o avizovaném pozměňovacím návrhu Jitky Chalánkové z klubu ODS na úplné odpuštění penále, což v debatě podpořil i Miroslav Adámek (za ANO). Maláčová snížené penále hájila argumentem, že odklad odvodů by neměl být plošný. Měl by být podle ní výhodnou půjčkou pro zaměstnavatele, kteří to potřebují.

Odklad plateb se bude předpokládat automaticky, postačí tedy, když firma peníze za květen do 20. června okresní sociální správě nepošle. Stejné to podle předlohy bude v následujících dvou měsících. Pokud zaměstnavatel dlužnou částku neuhradí do 20. října, správa sociálního zabezpečení mu vyměří běžné penále.

Měsíční přehledy budou muset zaměstnavatelé posílat sociální správě podle předlohy výhradně elektronicky. Odvody už nebude možné platit v hotovosti. Sněmovna elektronizaci rozšířila také o evidenční listy důchodového pojištění, veškeré přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění a o oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání.

Vydání senátorky

Horní komora Parlamentu vydala senátorku za Lounsko a žateckou starostku Zdeňku Hamousovou (za ANO) k trestnímu stíhání za to, že v dubnu řídila pod vlivem alkoholu. Senátorka s vydáním souhlasila. Za své jednání, které označila za zkratkovité, se ve středu znovu omluvila.

"Jsem si vědoma toho, že jsem nejednala správně. Musím nést případné následky svého nesprávného chování," uvedla pohnutým hlasem senátorka, která své vystoupení dokončila v slzách. Pro vydání hlasovalo 58 ze 60 přítomných senátorů včetně Hamousové, dva členové horní komory se zdrželi.

Provinění Hamousové zjistili policisté při dopravní kontrole v Žatci 9. dubna kolem 0.55. Na jejich výzvu se senátorka podrobila odběru krve, dechová zkouška se neprováděla. O trestní stíhání senátorky požádali policisté kvůli tomu, že měla v krvi více než jedno promile alkoholu, což je trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Hrozí za něj podmíněný či nepodmíněný trest až jednoho roku vězení, pokuta v rozmezí 25 tisíc až 50 tisíc korun a zákaz řízení na jeden až dva roky.

Hamousová je předsedkyní senátorského klubu ANO. Do horní komory byla zvolena v roce 2014, její funkční období tak končí letos na podzim. Do zvolení starostkou byla ředitelkou Základní školy praktické v Žatci. V čele města je s několikaměsíční pauzou od roku 2010.

Čtěte dále

další zprávy