Rektor CEVRO: S Nečasem jsou naši studenti spokojeni

Fungujeme pod drobnohledem studentů, kteří každý semestr hodnotí výuku i konkrétní pedagogy. S expremiérem Petrem Nečasem coby učitelem jsou posluchači spokojeni, říká rektor vysoké školy CEVRO Institut, profesor Josef Šíma v rozhovoru pro TÝDEN.CZ.

Září je posledním měsícem, kdy se studenti mohou před začátkem semestru hlásit na vysoké školy. Volná místa už mají vesměs jen instituce soukromé. Jak uchazeč zjistí, že škola, na kterou se hlásí, je kvalitní?

Pravidelně se zveřejňují žebříčky nezaměstnanosti absolventů škol a Akreditační komise vyvěšuje své kontrolní zprávy na svém webu. Tam jsou užitečné informace. Především bych ale doporučoval se jít na školu podívat. Zjistit si, kdo na škole učí, jestli klíčoví pedagogové publikují a přednášejí v zahraničí, nemají-li příliš temnou minulost před rokem 1989, kdo jsou zahraniční partneři školy apod. My například navíc uchazečům nabízíme projekt Na týden vysokoškolákem. Uchazeč může týden pobývat na naší škole, vybere si předměty, na které chce chodit, účastní se přednášek a seminářů, diskutuje s učiteli i potenciálními spolužáky. Bezplatně. Za týden zjistí, jak škola opravdu vypadá.

Soukromé školy mají často nižší úroveň, jak ve vstupních požadavcích na studenty, tak na průběh studia. To řekla pro TÝDEN expertka na školství, docentka Dana Knotová z Masarykovy univerzity v Brně. Co vy na to?

Takto nelze zobecňovat. Sám mám zkušenosti z řady veřejných škol a díky přímému srovnání vím, že například studenti CEVRO Institutu v žádném případě za studenty příslušných fakult škol veřejných nezaostávají. Naopak. Souhlasím ovšem s paní docentkou, že to tak může někde být. Student ale vybírá konkrétní školu s konkrétními pedagogy, konkrétním přístupem k výuce, konkrétními zahraničními partnery, konkrétní kvalitou studijního oddělení. Hodnota diplomu se odvíjí od kvality konkrétní školy a konkrétní fakulty. Průměrné charakteristiky nejsou pro studenta důležité.

Pražské Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) dokonce hrozí zánik, protože jí Akreditační komise navrhla odebrat státní souhlas. V rámci reklamní kampaně jste na UJAK zaútočili i vy. Proč jste to udělali?

Jedna část naší pestré reklamní kampaně reagovala, myslím, že vtipně, na čerstvý zápis Akreditační komise. V něm se píše, že v důsledku neřešení problémů, na které se upozorňuje už od roku 2010, bude ministerstvu školství nejen navrženo odebrání státního souhlasu UJAK působit jako vysoká škola, ale že problémy této jedné školy již ohrožují i důvěru ve vysoké školství obecně. Není pak na místě happening, jenž na to upozorňuje?

Dobře, ale to má řešit komise, nikoli vy...

Pokud orgán, který dohlíží na kvalitu vysokých škol, říká, že jedna konkrétní škola dlouhodobě a systematicky porušuje zákony a ohrožuje i nás ostatní, tak přece nemůžeme mlčet. Bohužel ty zápisy téměř nikdo nečte. Zato se k veřejnosti dostane obrovská reklamní kampaň, kterou škola spustila a která ji samozřejmě velebí. Chtěli jsme prostě varovat uchazeče, aby při výběru školy byli opatrní.

Neohrožuje to i vás?

Samozřejmě, že čím mají lidé méně informací o skutečném stavu, tím více žijí s předsudky vůči soukromým vysokým školám. Tento falešný stereotyp pomáhají naštěstí vyvracet skandály, do kterých byly zapleteny veřejné vysoké školy. Připomeňme si například práva v Plzni, která rychle ztratila svou reputaci, nebo Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, které po odchodu desítek pedagogů hrozilo, že nebude moci přijímat nové studenty. Dnes je snad díky těmto kauzám již všem jasné, že hranice mezi kvalitním a nekvalitním vzděláním není totožná s hranicí mezi soukromým a veřejným vysokým školstvím.

Demografické analýzy hovoří jasně: studentů je stále méně, ale veřejné vysoké školy kapacity nechávají stejné, nebo je dokonce navyšují. Nebojuje CEVRO Institut s nedostatkem uchazečů?

Soukromým školám hlavně škodí to, že se pohybují v dlouhodobě pokřiveném prostředí. Od státu nedostávají ani korunu, a zároveň musejí konkurovat veřejným školám, na kterých se platí nulové školné. Naši studenti tak platí za vysokoškolské vzdělání dvakrát - jednou ve svých daních studentům veřejných škol, a teprve pak za vzdělání, jež opravdu chtějí, na škole soukromé. To přeci není normální! Demografický vývoj je ale samozřejmě také cítit. Počet studentů na vysokých školách klesá, ovšem dramatičtěji klesá počet studentů na soukromých vysokých školách. Velké soukromé školy zažívají velké propady. U nás se to naštěstí neprojevuje. Podle naší dlouhodobé strategie zvyšujeme z roku na rok počet studentů o několik desítek, abychom se v příštích letech přiblížili limitu tisíc studentů. Naše vize malé elitní školy, která má na studenty čas a individuálně se jim věnuje, byla záměrně zvolenou strategií pro tento vývoj.

Učí u vás expremiér Petr Nečas, bývalý ministr Alexandr Vondra, diplomatka Magda Vášáryová... Nevadí vám, že to nejsou vědci ani pedagogické kapacity?

Musíte odlišovat profesní akademické elity, což jsou přední domácí i zahraniční docenti a profesoři, a dále známé tváře školy, kolegy a kolegyně, kteří slavili úspěchy v politice, advokacii, soudnictví, byznysu apod. Student politologie přece musí během studia přijít do styku s úspěšnými lidmi ze světa politiky. Vedle lidí, které jste zmiňoval, u nás vyučuje například bývalý ministr Cyril Svoboda nebo třeba velvyslanci v Izraeli či Mexiku; právníky vyučuje neakademik Tomáš Sokol, studenty bezpečnostních studií generál Jiří Šedivý, který též nemá akademickou hodnost. I u nich byste mohl říct, že nejde o profesory, ale "jenom" o advokáta a armádního generála. Pro studenta je neocenitelné, když má možnost s lidmi tohoto kalibru spolupracovat a řešit s nimi problémy disciplíny, již studuje. Expremiér Nečas učí během semestru jeden volitelný kurz o tvorbě hospodářské politiky asi pro patnáct studentů. Já jsem samozřejmě velmi rád.

Nezpochybňuji jejich erudici, ale víme, že expremiér Nečas je vyšetřován kvůli kauze Nagyová, bývalý ministr Vondra je pak velmi často skloňován v souvislosti s kauzou ProMoPro. Jak důležitý je pro vás morální profil vyučujících?

Jádro našich akademických aktivit a akreditace našich programů nestojí na výuce několika volitelných předmětů zmíněných kolegů. Rád bych upozornil také na to, že u nás vyučuje více než stovka pedagogů. Reputace školy je samozřejmě základ našeho úspěchu. A tato reputace se nepochybně odvíjí od profesních a lidských kvalit našich pedagogů, jelikož jsme školou, jejíž vyučující jsou vidět v médiích a přispívají do debat o veřejných politikách. Ano, probíhají některé kauzy, ale pánové, které jste zmínil, nebyli nikdy odsouzeni a nikdo jim nedokázal žádné nezákonné jednání. V mých očích a očích práva jsou to nevinní lidé, kteří se u soudu brání před vznesenými nařčeními. Chápu, že jsou to mediálně vděčné kauzy, ale pro chod školy jsou to okrajové záležitosti.

A co je tedy pro šéfa CEVRO Institutu stěžejní?

Pro nás je důležité, abychom měli ve svých týmech špičkové akademiky doplněné o lidi z praxe a to máme - soudce Ústavního soudu, špičkové advokáty, podnikatele, vysoké úředníky ministerstev či statistického úřadu. A věřte, my tu opravdu, tak jak je tomu na řadě jiných soukromých i veřejných škol, nemáme žádné zastrčené docenty a profesory, o kterých nikdo nikdy neslyšel, nebo takové, kteří skrývají své pochybné tituly RSDr. a z knihoven tajně odnášejí své habilitační spisy, v nichž opěvovali minulé pořádky.

Co na Petra Nečase říkají přímo jeho studenti?

Fungujeme pod drobnohledem studentů, kteří každý semestr hodnotí výuku, konkrétní pedagogy, jejich přípravu, užitečnost kurzu apod. Hodnocení studentů má pan doktor Nečas velmi dobré. Kdyby studenty jeho kurz nezajímal, tak se do něj nepřihlásí a pak by se ani neotevřel. Tudíž bychom pana Nečase nepotřebovali. To se zatím nestalo.

Jak se díváte na nový vysokoškolský zákon z pera exministra Marcela Chládka, který leží ve sněmovně?

Myslím, že nejvíc bude záležet na tom, jak nakonec budou vypadat detaily zákona. Záleží na tom, jak bude fungovat nový Národní akreditační úřad, který zavede standardy kontrol a naplní obsah nového akreditačního procesu.

Zákon ještě nebyl přijat, ale nová ministryně školství Valachová už přiznala, že chystá jeho další novelizaci. Když k tomu přidáme fakt, že paní ministryně se školství nikdy nevěnovala, neděsí vás to trochu?

V minulosti jsem poznal řadu ministrů školství, kteří toho o resortu příliš nevěděli. Bohužel přesně ti se chtěli stát velkými reformátory. Když pak začaly vznikat plány změny, ministr typicky skončil a přišel jiný. Kolik času a peněz bylo takto zbytečně promrháno se ani nedá spočítat. 

Josef Šíma (43) Prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D., je český ekonom a vysokoškolský pedagog. Ve své výzkumné činnosti se soustřeďuje zejména na ekonomii a právo, ekonomii regulací a rakouskou ekonomickou školu. Do září 2009 působil ve funkci vedoucího Katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, následně se stal rektorem vysoké školy CEVRO Institut. Je autorem řady odborných monografií, článků v domácím a zahraničním odborném i populárním tisku.

Čtěte dále

další zprávy