Rašín zemřel před 85 lety. Nepřežil atentát anarchisty

04.02. 17:51 | Autor:

Radikální demokrat, politický vězeň i zakladatel Československa. A nakonec oběť atentátu. Tak by se dal ve zkratce popsat Alois Rašín, jeden z „mužů 28. října" a první československý ministr financí. Před 85 lety ho zastřelil mladý anarchista. Vadila mu Rašínova měnová politika.

Památku slavného politika si v pondělí v Praze připomněla jeho vnučka Jana Rašínová.

Premiér Topolánek ji pozval i s rodinou na návštěvu do Kramářovy vily, sídla premiérů, a společně pak položili věnce na Rašínův hrob.

Přísný na veřejnosti, laskavý doma

Premiér Mirek Topolánek, Jana Rašínová a historička Jana Čechurová. "Moje vzpomínky na dědečka jsou pouze zprostředkované z vyprávění maminky a babičky. Ty mi říkaly, že ačkoliv se na veřejnosti jevil jako velice přísný až výbušný, tak v rodině to byl ten nejlaskavější člověk. Měl tři děti, kterými byl milován a jeho skon byl pro všechny tragická rána," vzpomínala Jana Rašínová.

Jejího dědečka postřelil atentátník Josef Šoupal 5. ledna 1923. Ministr financí pak několik týdnů bojoval o život v podolské nemocnici. Lékaře udivil svou vůlí. Ačkoliv kulka zasáhla páteř i míchu a Rašín ochrnul, tak již po několika dnech si poručil donést doutníky a víno a zajímal se o politické dění. Vůle však nestačila, 18. února Rašín zraněním podlehl.

Jak o atentátu psal dobový tisk? ČTĚTE ZDE: Revolverový atentát na Dra Rašína

V Československu nebyl prvním státníkem, na kterého byl spáchán atentát. Už v roce 1919 zaútočil mladý komunista na premiéra Karla Kramáře. Ten ale díky nadité peněžce v náprsní kapse přežil, kulka se o ni zastavila.

Mirek Topolánek a Jana Rašínová na hřbitově v Dejvicích. Na Rašína zaútočil anarchista Šoupal zřejmě kvůli jeho tvrdé měnové politice. Ministr a člen národnědemokratické strany se snažil stabilizovat rozvrácené poválečné státní finance. V březnu 1919 proto nařídil zavřít státní hranice a okolkovat veškeré oběživo, které se na území Československa nacházelo. Část peněz nechal zadržet jako nucenou státní půjčku.

Rašínova politika pobouřila chudé

Jeho politika sice pomohla podnikům, ale tvrdě dopadla na chudší vrstvy.

"Při hájení silné československé koruny byl až asociální a do určité míry fanatický. Měnová politika pro něj byla priorita a sociální aspekty odsouval stranou s tím, že to lidé musí ještě chvíli vydržet," myslí si historička Jana Čechurová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jana Rašínová pokládá na hrob věnec. Na Rašína kvůli jeho politice útočili novináři, po chuti nebyla jeho tvrdost ani Masarykovi. Komunistická propaganda proti strážci státní kasy rozpoutala kampaň, ve které jej označila jako hlavního nepřítele lidu.

Členem komunistické strany byl i vrah Josef Šoupal. Strana však o jeho plánu nic nevěděla. Atentátník, rodák z Havlíčkova Brodu a úředník pojišťovny, jednal na vlastní pěst.

Atentátník dožil jako funkcionář KSČ

"Byl to mladý člověk, nebylo mu ani 21 let, který propadl určitým anarchistickým myšlenkám. Myslel si, že když odstraní Rašína a pak i Kramáře či Preisse z Živnobanky, tak tím pomůžeme obecnému blahu," vysvětluje historička Čechurová, která o Rašínovi napsala knihu.

„Ministra financí si vybral jako prvního, kterého odstřelí. Zbraň si pořídil už několik měsíců dopředu a poprvé se za Rašínem vypravil na ministerstvo už v prosinci 1922. Tehdy ho ale k němu nepustili," říká Čechurová.

Alois Rašín, český ekonom a politik

narodil se 18. října 1867 v Nechanicích

maturuje v roce 1886, pak studuje
lékařství na Univerzitě Karlově, později
přechází na právnickou fakultu

angažuje se politicky, v procesu s
Omladinou odsouzen na dva roky
vězení, v listopadu 1895 amnestován

podílí se na vzniku Státoprávně radikální
strany, věnuje se advokátní praxi,
pracuje jako zástupce Živnobanky

v roce 1907 se spojuje s Karlem
Kramářem, vstupuje k mladočechům,
v roce 1911 zvolen do vídeňského
parlamentu

28. října roku 1918 hlavním
organizátorem Československa

v letech 1918-19 a 1922-23 ministr
financí

Šoupal se proto vrátil do Prahy v lednu 1923. Na Rašína si počkal před jeho domem v Žitné ulici a z blízka do něj vypálil dvě rány. Pak začal utíkat, ale lidé jej brzy dostihli.

"Nedostal trest smrti, ale jen osmnáct let, protože z tehdejšího pohledu ještě nebyl plnoletý. Za protektorátu v roce 1943 ho pak Němci pustili, změnil si jméno a dožil jako funkcionář komunistické strany. Zemřel v roce 1959," popisuje jeho další osud Jana Čechurová.

Rašín: tvrdohlavý radikál, smrti se nevyhýbal

Šoupalův atentát ale nebyl první případ, kdy Alois Rašín bojoval kvůli politice o život.

Jako člen odbojové organizace Maffie si už v roce 1916 vysloužil trest smrti za rozvracení mocnářství. Zachránila ho až amnestie nového císaře Karla I. Rašín ale o milost nežádal, jako jediný se prý dokonce při vynášení rozsudku smál.

Urna Aloise Rašína na hřbitově u kostela sv. Matěje v Dejvicích. „Rašín byl člověk tvrdý, principiální a v něčem opravdu fanatický. Zároveň ale s velkým smyslem pro odpovědnost a s mimořádnou láskou k československé republice. Stát pro něj byl takovou hodnotou, že se domníval, že se všichni podřídí v zájmu obecného blaha," přibližuje jeho charakter historička Čechurová. Rašínova láska k vlasti podle ní přecházela až k radikálnímu nacionalismu.

„Kompromis s Němci by v jeho případě nebyl možný. Je otázka, jak by se vyvíjel jeho vztah k fašismu, kdyby se dožil třicátých let. Ale na rozdíl třeba od Kramáře byl schopný najít kompromis s Hradem, našel nakonec cestu k Masarykovi i Benešovi, byl ostatně členem Pětky," dodává Čechurová.

Rašínova syna zatklo gestapo, zemřel ve vězení

Ještě radikálnější nacionalista byl Rašínův syn Ladislav. Za první republiky vystupoval ostře protiněmecky.

V roce 1938 byl jedním z nejvýraznějších kritiků mnichovské dohody, později se výrazně zapojil do odboje. Už v prosinci 1939 ho proto zatklo gestapo a věznilo jej na řadě míst v Německu. V březnu 1945 pak Ladislav Rašín zemřel v Frankfurtu nad Mohanem.

Jeho dcera Jana Rašínová zůstala doma s matkou, do emigrace odešla až v roce 1968 a dodnes žije ve Švýcarsku.

Foto: Robert Sedmík, wikipedia