Řád německých rytířů chce zpět "pohádkový" hrad Bouzov

13.11. 11:31 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 13.11. 14:44

Řád německých rytířů dnes požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chce i některé budovy, mimo jiné hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka.

"Pokud bude majetek vydán, bude sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy," uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Na Bouzově se natáčela řada filmových pohádek, mimo jiné O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro či O medvědu Ondřejovi a dětský film Kopretiny pro zámeckou paní.

Kromě Bouzova, Sovince a lázní Karlova Studánka chce řád Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál. Černý řekl, že pokud jde o lázně Karlova Studánka, žádá řád "celý areál vyjma několika málo nemovitostí".

Zákon o majetkovém vyrovnání schválil parlament v minulém volebním období. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard. Norma byla předmětem sporů už v uplynulých letech a stala se jedním z témat předvolební kampaně. Úpravu zákona schváleného bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM požadují kromě ČSSD komunisté. Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš kritizoval inflační doložku k restitucím. Například lidovci, s nimiž ČSSD a ANO 2011 jedná o možné vládní spolupráci, naopak zásahy do způsobu majetkového vypořádání s církvemi odmítají.

O tom, že řád by mohl usilovat například o Bouzov a Karlovu Studánku, média informují již dlouho. Řád lázně v předminulém století založil. O majetek přišel koncem 30. let, kdy jej zrušili nacisté. Po válce požadoval jeho navrácení, ministerstvo zemědělství však rozhodlo, že šlo o zrádcovskou organizaci a její majetek bude zabaven. Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.

Vikář velmistra řádu Metoděj Hofman ve stanovisku, které Černý poskytl, uvedl, že od doby nástupu fašismu v Německu vystupoval řád stejně jako jeho představitelé proti německé expanzivní politice a vyvíjel aktivity směřující k zachování celistvosti a suverenity Československa. "Přímým důsledkem loajality řádu vůči Republice Československé bylo jeho zrušení a konfiskace jeho majetku, konkrétně se tak stalo 27.02.1939 výnosem (dekretem) říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti," napsal.

Řád chce podle něj zpět nemovitosti, jež vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. "V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu č. 5 prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25.02.1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje," dodal Hofman.

Když se v 90. letech diskutovalo ve sněmovně o navrácení církevního majetku, někteří zákonodárci hovořili o materiálech, podle nichž někteří příslušníci řádu s nacistickým režimem kolaborovali.

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd dnes v Radiožurnálu řekl, že ho žádost řádu překvapila, zvlášť v nynější "vyhrocené době", kdy se církevní restituce staly jedním z témat politických jednání o budoucí vládě. Případné vydání majetku by podle něj mohlo posunout restituční hranici před únor 1948 až směrem k roku 1945, "což je nepřípustné". "Osobně si myslím, že je více pravděpodobné, že se řád tohoto majetků nedočká," řekl.

Na argumentaci řádu, že konfiskace na základě Benešových dekretů trpěla od začátku takovými právními vadami, že nemohla nastat, uvedl, že o právních nesrovnalostech kolem tohoto majetku se vědělo už dřív. "Ale víceméně se počítalo s tím, že právě majetek Řádu německých rytířů nebude zařazen do tohoto zákona o majetkovém narovnání s církvemi a případně se bude o něm jednat třeba v nějakém zvláštním zákonu na základě nějakých dalších právních dobrozdání, ale rozhodně ne v tuto chvíli," dodal. V tomto případě totiž podle něj skutečně není právně jasné, zda řád majetek vlastnil 25. února 1948.

Řád německých rytířů byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky. Dnes v tuzemsku podle Černého provozuje Církevní gymnázium Německého Řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého Řádu v Bruntále..

Řád německých rytířů

Řád, celým názvem Řád bratří a sester německého Domu panny Marie v Jeruzalémě, vlastnil před druhou světovou válkou na severu Moravy rozsáhlé majetky. Řeholníkům patřily kromě polností a lesů také hrady Sovinec a Bouzov, zámek v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka. Provozovali řadu školských zařízení, nemocnice či domovy důchodců.

O majetek přišel řád, který měl od 19. století své sídlo v Bruntále, už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti zabaveny, někdy převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, na Sovinci internovali zajaté francouzské důstojníky.

Už po válce se představitelé řádu snažili o navrácení majetku, na který byla nejprve uvalena národní správa a nakonec jej stát zabavil, ale bez úspěchu. Tehdejší Nejvyšší správní soud sice v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu, existují ale pochybnosti o tom, jestli verdikt vstoupil v platnost. Sekretář řádu Robert Rác ovšem nedávno řekl, že má doklad o tom, že se tak stalo. Definitivní konec nadějí na navrácení majetku pak přinesl komunistický převrat.

Současné snahy o navrácení Bouzova a Sovince podle zákona o církevních restitucích nejsou první, budí ale opět velkou pozornost, podobně jako nárok brněnského biskupství na chrám na Zelené hoře nebo požadavek na Řádu sv. Augustina na navrácení obrazů (mimo jiné od Petra Pavla Rubense) ze sbírek Národní galerie.

O Bouzov, Sovinec i další nemovitosti se představitelé řádu, který po listopadu 1989 obnovil svou činnost, přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 dokonce pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále, verdikt ale podle informací řádu ještě nepadl.

V květnu 2006 situaci zkomplikoval verdikt olomouckého okresního soudu, podle něhož současný Německý řád, který žádal o Bouzov, není právním nástupcem původního řádu. Neúspěchem skončila o rok později i kasační stížnost řádu, podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS), ve které se po skoro 60 letech domáhal doručení rozhodnutí o navrácení majetku z roku 1948. Tento verdikt NSS potvrdil i Ústavní soud.

Žádosti někdejšího Řádu německých rytířů o navrácení majetku přitom značná část veřejnosti vnímá s nevolí, zejména kvůli kontroverzně vnímané historii řádu. Už po válce například skupina poslanců národních socialistů žádala vládu, ať navrácení majetku nedopustí. Poslanci včetně Milady Horákové tehdy mimo jiné tvrdili, že vedoucí činitelé a zaměstnanci řádu ve Slezsku vstoupili do řad Henleinova hnutí.

Vášně budilo možné vracení majetku německým rytířům také po roce 1989, petici proti restituci, iniciovanou kastelány Bouzova a Sovince, podepsaly v roce 1997 tisíce lidí. Velmi výrazně vystupoval proti navrácení majetku někdejší ministr kultury za ČSSD Pavel Dostál, známý rezervovaným postojem k církvím, který například říkal, že má důkazy o kolaboraci řádu s nacistickým Německem. "Určité zakolísání v postojích příslušníků Německého řádu" přiznávají i jeho současní představitelé, kteří zároveň dodávají, že řada řeholníků skončila v koncentračních táborech nebo se zapojila do odboje.

Současný řád, který působí v Německu, Itálii a zemích někdejší habsburské monarchie, navazuje na činnost společenstva, jež koncem 12. století založili v Palestině němečtí kupci. Původně špitální řád se postupně stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží. Jeho úpadek začal po bitvě u Grunwaldu roku 1410, kde rytíři podlehli polsko-litevským vojskům, později jeho činnost výrazně zasáhla i reformace.

Na území dnešní ČR přišel řád po bitvě na Bílé hoře, v roce 1621 získal statek v Bruntálu, o dva roky později panství Sovinec a roku 1696 i Bouzov. V první polovině 19. století na severní Moravu přesunul Řád německých rytířů své hlavní sídlo.

Foto: ČTK

Autor: ČTK