"Ptačí kriminalitu" nezastavila ani karanténa. Otrav přibývá

06.05. 08:16 | Autor: Pavel Baroch

Ani celostátní karanténa nezastavila traviče volně žijících dravců a dalších ptáků. Ornitologové letos našli už bezmála třicet zabitých opeřenců. Na svědomí je má ve většině případů jed karbofuran, který je v celé Evropské unii zakázaný už od roku 2008. Dříve se používal jako pesticid.

Za celý loňský rok našli ornitologové čtyři otrávené dravé ptáky luňáky červené. Letos už jich je šest. "Na začátku března to byl jeden na Kolínsku, dále tři luňáci na Břeclavsku, jeden na Klatovsku a naposledy jeden na Jičínsku," konstatovala Klára Hlubocká, která se v terénu specializuje na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí.

Luňáky to ale nekončí. Traviči zabili další chráněné ptáky včetně orlů nebo káňat, celkem jich už ornitologové objevili takřka třicet. Ve skutečnosti přitom otrávených opeřenců může být ještě více - jen je na polích a loukách nikdo nenajde.

"Je to naprosto bezprecedentní situace," řekl TÝDNU ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle něho se na zvýšeném počtu otráveného ptactva nejspíše podepisuje i celostátní karanténa, kdy mají lidé paradoxně více volného času. "Je to vysvětlení, které se nabízí," poznamenal Vermouzek, podle něhož mají obdobnou zkušenost rovněž v některých okolních zemích.

Otrávení orli

Poslední známý případ je z konce dubna, kdy bylo v Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví na Hodonínsku objevena otrávená rodina kriticky ohrožených orlů mořských. Šlo o pár, který tam hnízdil od roku 2017, přičemž každý rok vyvedl jedno mládě. Letos se to ale už nepodařilo. Jejich život ukončil patrně rovněž jed karbofuran.

"Na základě nálezu uhynulého samce jsme provedli kontrolu hnízda. Samici jsme našli nedaleko mrtvou na zemi a na hnízdě bylo mrtvé mládě," sdělil Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. V České republice hnízdí asi 130 párů orlů mořských. Na jižní Moravě to loni bylo přibližně 24 teritorií, hnízdilo 12 párů, které vyvedly 17 mláďat.

Případ otrávené orlí rodiny na Hodonínsku je o to závažnější, že v blízké oblasti hnízdí také celosvětově ohrožený druh orel královský, který rovněž sbírá mršiny, a proto je trávením bezprostředně ohrožen. V předchozích dnech tu navíc byli nalezeni dva luňáci červení. "Jeden z nich byl otrávený a druhý ještě žil a nyní se zotavuje v záchranné stanici," sdělil ornitolog Čamlík.

Klára Hlubocká, která se svým speciálně vycvičeným psem vyhledává otrávené návnady a jejich oběti, uvedla, že se letos na jednom místě na Břeclavsku našlo dokonce pět zabitých kání lesních najednou. "Počet otrav v době koronavirové krize rozhodně neklesá," poznamenala Hlubocká.

Zakázaný karbofuran

Jed karbofuran, který je už roky zakázaný, je extrémně nebezpečný. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoli živého. Traviči návnady používají například proto, aby se zbavily domnělé škodné zvěře včetně lišek, kun nebo vyder. Jenže dost často se otráví právě vzácný pták, ale třeba i pes na procházce. Nebezpečný je tento jed rovněž pro člověka.

"Otrávené nástrahy jsou u nás více jak padesát let zakázané a za jejich pokládání může jít člověk na osm let do vězení, přesto lidé tyto středověké metody k hubení domnělých škůdců stále používají. Každoročně tak zabijí desítky ptáků, včetně extrémně vzácných a ohrožených dravců. Jen orlů mořských zlikvidují traviči v Česku třeba i více než deset ročně," upozornil Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

Paradoxem případů otrávených káňat či luňáků je to, že dravci lidem pomáhají, protože je zbavují myší a dalších drobných zvířat, které škodí na polích nebo se v zimních měsících stahují do lidských příbytků. "Kdyby nechali ptáky v klidu lovit, nemuseli by pak hlodavce trávit jedy. Dravci by se o ně postarali," řekl před časem Josef Chytil z ornitologické stanice v Přerově.

Ačkoli každý rok jsou nahlášeny desítky případů otrávených nebo jinak zabitých dravců, policii se zatím nepodařilo usvědčit žádného pachatele.

Foto: ČTK/imago stock&people/Christian Spicker via www.imago-images.de

Autor: Pavel Baroch