Průzkumy hovoří jasně: Paroubek a pak dlouho nic

24.05. 07:30 | Autor: Iva Vokurková | Aktualizováno: 24.05. 08:59

Volby začínají až za čtyři dny, ale vítěz je jasný už několik týdnů. Alespoň podle průzkumů veřejného mínění, jejichž výsledky se nesmějí od úterý až do konce voleb zveřejňovat, s přehledem vede Jiří Paroubek a jeho ČSSD. O druhé příčce také není příliš pochyb - obsadí ji ODS. S napětím se však čeká na výsledky nových politických stran.

Do sněmovny se podle průzkumů dostane celkem pět stran - kromě socialistů, občanských demokratů, komunistů a TOP 09 by osudovou pětiprocentní hranici překonaly i Věci veřejné. V květnu pro ně hlasovalo 8,9 procenta respondentů oslovených agenturou STEM a 11,5 procenta respondentů CVVM.

Pro jasného favorita voleb ČSSD se v průzkumech vyslovilo až 30 procent dotazovaných. Občanští demokraté za vítězi pokulhávají až o 11,5 procentního bodu. Bronz by si podle agentury STEM odnesli s 11,8 procenty hlasů komunisti. Těm ale průzkum agentury CVVM přisuzuje až čtvrté místo - o jeden procentní bod by je podle květnového průzkumu předběhla TOP 09.

Jenže - dosavadní nadvládu ČSSD trochu nabourává poslední měření nálad voličů agentury Factum Invenio pro deník MF Dnes. ČSSD najednou ztrácí, náskok na druhou ODS se smrsknul zhruba na tři a půl procenta. Factum Invenio před čtyřmi lety předpověděla a trefila velmi těsný volební výsledek. Nyní ČSSD získá 26,3 procenta hlasů, ODS 22,9. A levicové strany nebudou mít ve sněmovně většinu.

ČTĚTE TAKÉ: ČSSD vede, do sněmovny by se dostalo pět stran
Levice získá 103 křesel, tvrdí STEM. S lidovci nepočítá

Vypadnou zelení a lidovci?

Dvacet sedm procent voličských hlasů, které sociální demokracie získala v posledním průzkumu agentury STEM, by straně v dolní komoře parlamentu zajistilo 75 mandátů. ODS by se musela spokojit s 55 křesly, komunisti by jich obsadili o polovinu méně. TOP 09 a Věci veřejné by ve sněmovně zastupovalo 21 poslanců z každé strany.

Podle průzkumů mají Věci veřejné šanci dostat se do parlamentu. Zelení a lidovci, kteří dosud ve sněmovně drželi několik mandátů, je podle průzkumů tentokrát nejspíš neobhájí. Z oslovených voličů je podpořilo jen mezi třemi až čtyřmi a půl procenty. Dubnový průzkum agentury Median nicméně lidovcům připsal 7,5 procenta, se kterými by se do sněmovny hravě dostali. A zrovna tak Strana práv občanů - zemanovci s 6,8 procenty. Té ale průzkumy dalších dvou agentur přisuzují volební výsledek jen kolem dvou procent.

Před neuskutečněnými předčasnými volbami v říjnu loňského roku předpovídaly průzkumy stranických preferencí sociálním demokratům podstatně méně výrazné vítězství než nyní. Podle STEMu by socialisté tehdy vyhráli s rozdílem 4,2 procentního bodu, průzkum CVVM dokonce skončil remízou - ČSSD i ODS získaly po 29,5 procentech. A ještě na začátku tohoto roku dávaly průzkumy největší pravicové straně kolem 25 procent voličů, zatímco poslední údaje ukazují propad kolem šesti procentních bodů.

Zelení to mají navzdory snahám předsedy Ondřeje Lišky nahnuté. Podle Jana Hartla z agentury STEM stojí za celkem výrazným poklesem preferencí pnutí uvnitř strany, z níž pár týdnů před volbami odešel její šéf Mirek Topolánek. "Pohled na dlouhodobý vývoj stranických preferencí ale ukazuje, že dlouhodobě ztrácely obě nejsilnější strany," upozorňuje Hartl. "Veřejnost vyjadřuje rozpaky nad účinkováním ODS a ČSSD a hledá k tomu alternativu."

Podle sociologa ji voliči nacházejí v nových stranách v čele s TOP 09 a Věcmi veřejnými. Zatímco podpora strany Karla Schwarzenberga vychází v průzkumech všech tří agentur jako poměrně stabilní (v průměru kolem deseti procent), popularita Věcí veřejných od začátku roku poskočila o více než sto procent. "VV měly nástup daleko později než TOP 09, a právě díky přídechu novosti byla dynamika jejich vzestupu výrazná," vysvětluje nárůst preferencí Hartl, ale vzápětí dodává: "Je však otázka, jestli může takto rychle nabytá podpora u voleb vydržet."

PSALI JSME: ČSSD pohořela, studentské volby vyhrála TOP 09
Do sněmovny se tlačí malé strany. Nově i Zeman

Předvolební průzkumy stranických preferencí se však mohou od skutečných výsledků voleb někdy i výrazně lišit. Jak to? "Průzkumy vypovídají o stavu politických nálad nějakých čtrnáct dní před volbami a ukazuje se, že až čtvrtina voličů se rozhoduje na základě nějakých pohnutek až na poslední chvíli," podotýká sociolog. Vedle toho hraje roli, kdo nakonec k volbám přijde a kdo zůstane doma. Motivace zúčastnit se voleb není vysoká a to činí podle Hartla výsledek průzkumů labilním a obtížně předvídatelným.