Proč se slaví 17. listopad? Třetina mladých lidí neví

09.11. 11:05 | Autor: Lukáš Seidl, Ivan Motýl, Jakub Kvasnička

Třetina mladých lidí neví, proč slavíme 17. listopad.

Proč slavíme 17. listopad? "Nevím," odpovídá na otázku třicet procent mladých lidí do třiceti let. Průzkum provedený agenturou Médea Research pro časopis TÝDEN ukazuje, že sametová revoluce je událost odsouvaná do stále hlubších pater propadliště dějin.

Zajímavý je i pohled na porevoluční vývoj. Na 57 procent Čechů (všech věkových kategorií) tvrdí, že tuto etapu dějin již nemá smysl řešit a je načase se věnovat aktuálním problémům společnosti. Na druhou stranu 58 procent populace zároveň souhlasí s tím, že by se mělo řešit, zda současní politici byli příslušníky StB. Někdejší bojácné vzpomínky na Sovětský svaz už také odvál čas. I když máme Rusko za humny, nebojíme se ho tolik jako Islámského státu, který považuje za největší nebezpečí 41 procent obyvatel Česka. Ruska se bojí 27 procent populace - žebříček "vyhrálo" v kategorii 18-30 let, v níž je hrozbou pro 31 procent lidí.

Veřejnost už si také příliš nepamatuje, jak vlastně vypadal obyčejný den na sklonku socialismu. Kolik korun stály cigarety nebo šunkový salám, co to byla Varšavská smlouva nebo devizový příslib. Málokdo už ví, že třeba studenti vysokých škol museli jednou týdně oblékat uniformu Československé lidové armády a běhat po cvičáku se samopalem.

Také samotný 17. listopad 1989 byl napřed obyčejným normalizačním dnem. Psal se pátek, lidé už brzy po poledni utíkali z práce a odjížděli na chalupy, pražské hospody praskaly ve švech. Odpoledne ve stejný den se docela dobře bavil i Miroslav Štěpán, pražský tajemník KSČ, jenž se večer podílel na řízení krvavého zásahu na Národní třídě. Předtím si však stačil vychutnat spoustu arabských pochoutek na recepci palestinského velvyslanectví v Praze, kterou pořádal vyslanec Samih Abdul Fattah při příležitosti prvního výročí vyhlášení palestinského státu.

Čtěte Týden. * Proč si osm procent mladých lidí myslí, že sametová revoluce byla "převratem zorganizovaným hrstkou vyvolených pro jejich vlastní obohacení"?

* A kdy byli dle průzkumu Češi nešťastnější? V osmdesátých letech, v devadesátých letech, nebo až v novém tisíciletí?

* Jak průzkum hodnotí osobnosti listopadové revoluce, třeba Michael Kocáb?

* Za 25 let, které uplynuly od revoluce, se událo mnoho přelomových změn. Vzpomenete si třeba, kdy vznikla ODS, kdy byl zatčen masový vrah Ivan Roubal a kdy se stal premiérem Josef Tošovský?

Odpovědi na tyto otázky najdete v tématu nového vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 10. listopadu 2014.

Foto: ČTK

Autor: Lukáš Seidl, Ivan Motýl, Jakub Kvasnička