Proč papež mluví racionálněji než bezvěrec Zeman?

04.02. 19:49 | Autor: ČTK

O spikleneckých teoriích používaných k vysvětlení krizové situace píše libanonský list L´Orient-Le Jour v článku, který jako příklad uvádí výroky českého prezidenta. Jak to, že se názor na současnou imigrační krizi duchovního vůdce papeže Františka jeví racionálněji než spiklenecké teorie bezvěrců, jako je Miloš Zeman, táže se autor článku.

Poukazuje na Zemanova slova, podle nichž Evropa nemůže z kulturních důvodů vstřebat muslimské přistěhovalce a podle nichž je invaze uprchlíků spiknutím, za nímž stojí egyptské Muslimské bratrstvo. List připomíná, že Zeman to prohlásil v téže době, kdy papež František o uprchlících hovořil jako o nositelích kultur a zkušeností, které si zasluhují pozornost. Jde o obnovení známého sporu mezi věřícím a bezvěrcem, mezi voláním po bratrství a spiklenectvím, píše list.

Politika slabých

Autor článku se odvolává na profesora Emmanuela Taieba, který se zabývá spikleneckými teoriemi a považuje je za "politiku slabých". Spiknutí se nejeví jako bláznivé teorie, je předmětem politické diskuse na plný úvazek a je využitelné podle ideologie.

Stejně tak francouzský sociolog a historik Pierre-André Taguieff říká, že iracionální proces se dává do pohybu "v krizových chvílích vyvolávajících bezmoc a sociální otřesy, kdy se Zlo zaměňuje s Dobrem a správné s chybným".

Taieb vysvětluje, že pokud se společnost ocitne před racionálně těžko stravitelnou událostí, přispěchají všichni s vlastním vysvětlením. Ve snaze zastavit příliv těchto nepravděpodobných teorií se ozvou výzvy ke skepsi a kritickému uvažování, které ve své krajní podobě vyvrací oficiální verze událostí - takže Usáma bin Ládin je stále naživu, vůdce Islámského státu Bagdádího vycvičila americká CIA k tomu, aby zažehl krveprolití na Blízkém východě, při útocích spáchaných v září 2001 v USA byli uchráněni Židé, jelikož byli včas varováni.

Uchopit skutečnost v celé šíři

Spiklenecké teorie nejsou popřením reality, ale pokusem uchopit skutečnost v celé její složitosti, kouzlem, jež nabízí nevyčerpatelný arzenál příčin a snaží se zjednat v našich zmatených duších pořádek.

Už francouzský antropolog Claude Lévi-Strauss učil, že patologické a normální myšlení nestojí proti sobě, ale navzájem se doplňují. Normálně myslící člověk hladovějící po poznání světa, avšak nenacházející k tomu potřebné postupy, se vždy táže po smyslu věcí, který však nenachází. Vysvětlení není obsaženo ani v patologickém způsobu myšlení. Člověk, rozpolcený mezi těmito dvěma možnostmi, se tak obrací k magii a v ní hledá nový systém, do něhož bude moci dosadit fakta, jež si dosud odporovala, napsal Lévi-Strauss ve Strukturální antropologii.

Jinými slovy jsme pouhými chudáky žebrajícími o vysvětlení. A protože nám je oficiální kultura není schopna poskytnout, uchylujeme se k nesmyslným a dětinským vysvětlením, jež umožňují věci pochopit a přijmout. Čím bláznivější vysvětlení, tím jsme spokojenější.
Východiskem spikleneckých teorií je magie schopná držet nás mentálně pohromadě. Není charakteristická pro žádnou skupinu lidí nebo národ, je pouze pragmatickou odpovědí na krizovou situaci. Shrnuto, je to Harry Potter, který nás uchrání zmatku v duši, napsal L´Orient-Le Jour.

Foto: ČTK

Autor: ČTK