Proč nemáte Romy v parlamentu?! vyčítají USA Česku

06.03. 10:00 | Autor: - red -, ČTK | Aktualizováno: 06.03. 11:27

Česká republika se nadále potýká se sociální diskriminací Romů, stigmatizací osob nakažených virem HIV či korupcí. Vyplývá to z nové výroční zprávy amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě.

"Americký" dokument k celosvětovému dění obecně uvádí, že úroveň lidských práv se zhoršuje, ohroženy jsou především základní svobody jako vyjadřování či shromažďování.

Tradiční každoroční zpráva, která vychází nejen z loňských dat, ale také z událostí roku 2015, český politický systém označuje jako stabilizovanou demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Pokud jde o volby v Česku, americká diplomacie o nich hovoří jako o svobodných a spravedlivých.

Washington však Praze každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300 tisíc lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. "Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách," uvedla zpráva.

Závažnost sociálního vyloučení zpráva dokládá například rozšiřováním takzvaných vyloučených lokalit a ghett, kde žije odhadem třetina Romů, nebo loňským výrokem vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, že romský koncentrační tábor v Letech na Písecku byl ve skutečnosti pracovním zařízením. Babiš se později od těchto slov distancoval. Američané rovněž konstatovali, že vysoký počet romských dětí navštěvuje speciální základní školy, čímž prakticky vznikl segregační vzdělávací systém.

Česko by podle představ USA mělo učinit pokrok také v dalších oblastech, jako jsou například přeplněné věznice či dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních střediscích. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

V souvislosti s migrační krizí, která se týká především bohatších evropských zemí, informovala americká zpráva s odvoláním na nevládní agentury o nárůstu počtu nenávistných projevů vůči migraci. "Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem," napsalo americké ministerstvo zahraničí.

Jako dlouhodobý problém vnímá zpráva problém korupce, která zasahuje i do policejních struktur. Dokument jako příklad zmiňuje případ někdejšího ředitele litoměřické věznice Tomáše Líbala, kterému soud kvůli uplácení a vydírání uložil tříletou podmínku.

Americká zpráva dále uvádí, že v Česku působí řada místních i mezinárodních nevládních organizací a že do jejich práce vláda nezasahuje, naopak s nimi spolupracuje. Český úřad veřejného ochránce práv, který vede Anna Šabatová, má podle hodnocení Američanů zajištěnou apolitickou pozici a také potřebné zdroje.

Třicetistránková zpráva se obšírně věnuje i otázce rovnosti pohlaví a uznává, že české ženy se plně účastní politického života. Za skrytý problém Američané považují násilí vůči ženám, které se odehrává ve skrytu domácností. Mnohé ženy, především pak z řad přistěhovalců, se kvůli obavám z odsuzování od společnosti či strachu ze ztráty imigračního statusu rozhodnou takové případy nehlásit, a to včetně znásilnění, ačkoli české zákony násilí a znásilňování trestají několikaletým odnětím svobody.

Jako přetrvávající problém označuje zpráva zneužívání a týrání dětí. Dokument se odvolává na studie nevládních organizací, které odhadují, že nějakou formu násilí každoročně zažije 40 tisíc dětí. Američané nicméně poznamenali, že dítě je automaticky považováno za oběť domácího násilí i tehdy, když samo není terčem fyzických útrap, ale cílem bití je například matka.

Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos však publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.

Spor o židovský hřbitov v Prostějově zaznamenala i diplomacie USA

Vleklý spor židovských organizací a radnice ohledně pietní úpravy místa bývalého židovského hřbitova v Prostějově se dostal do pravidelné zprávy amerického ministerstva zahraničí, která je zaměřena na ochranu lidských práv ve světě.

Bývalý židovský hřbitov byl zničen za německé okupace a na jeho místě, kde stále leží ostatky bezmála 2000 židovských obyvatel Prostějova, je nyní park a škola.

Americké ministerstvo zahraničí v části zprávy zaměřené na lidská práva a projevy antisemitismu v ČR krátce připomnělo pohnutou historii bývalého židovského hřbitova v Prostějově i jeho loňské zařazení na seznam kulturních památek. Zároveň stručně zmínilo aktuální stav, kdy se radnice s židovskou obcí a americkou dobročinnou nadací Kolel Damesek Eliezer nemůže dohodnout na tom, jakým způsobem bude prostor někdejšího hřbitova rehabilitován. Ve zprávě je uvedeno, že vedení radnice chce zachovat přístup ke škole i přilehlé parkoviště.

Nadace Kolel Damesek Eliezer o rehabilitaci hřbitova usiluje už delší dobu. Někdejší židovský hřbitov ministerstvo kultury zařadilo loni na seznam kulturních památek i přes nesouhlas radnice, která se obávala komplikací například při opravě inženýrských sítí. Letos pak prohlásilo za kulturní památku i 12 historických náhrobků. Náhrobní kameny s židovskými nápisy si za německé okupace rozebrali lidé z okolních vesnic. Použili je například při dláždění dvorků. Některé se podařilo najít.

Židovský hřbitov, místo něhož je nyní park a škola, připomíná pouze pomník. Spor se obě strany pokusí vyřešit s pomocí expremiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), který se má ujmout role mediátora.

Židovský hřbitov v Prostějově byl založen v roce 1801 a v roce 1943 na popud německého starosty zrušen. V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita. Jsou tam pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.

Foto: Karel Šanda

Autor: - red -, ČTK