Proč mléko, a ne jogurt? Tomu sám nerozumím, přiznal Kalousek

Zdá se, že seznam sedmi potravin, u kterých v příštích měsících jako u jediných nevzroste DPH, sestavila vláda nahodile. Alespoň to vyplývá z slov ministra financí Miroslava Kalouska, která pronesl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Strážce státní kasy naznačil, že při výběru komodit s cejchem exkluzivního daňového postavení hrálo důležitější roli "politické hledisko" před zdravým rozumem.

Patří meloun mezi ovoce, nebo se řadí k zelenině? Nepodstatná otázka? Ne tak docela, tahle banalita by totiž mohla už od příštího roku rozhodovat o tom, jak hluboko bude zákazník sahat do kapsy při nákupu téhle exotické pochoutky.

Potraviny v nižší sazbě DPH

Potraviny, u nichž zůstane sazba DPH 10 procent: chléb, mléko bez ostatních mléčných výrobků, brambory, syrová a nezpracovaná zelenina, nezpracované ryby, dětská mléčná výživa a potraviny pro pacienty s cukrovkou a dalšími metabolickými problémy.

Podle předběžné dohody ekonomických ministrů Nečasova kabinetu se na ovoce bude vztahovat hned dvojnásobná sazba DPH - tedy 20 procent - než na zeleninu. Důvod, proč jedno dostalo přednost před druhým?

"Takovéhle rozdělení bylo nutné především z politického hlediska," odtušil Kalousek na otázku moderátora Václava Moravce, který pátral po tom, co rozhodlo, že zatímco například u mléka bude DPH 10 procent, u jogurtu (vyráběného z mléka), bude DPH dvakrát vyšší; podobné to je i v poměru chleba (nižší sazba daně) - rohlíky (vyšší sazba daně), byť obé je pečivo.

"Sám tomu (rozdělení potravin) nerozumím. Já jsem zoufale bojoval, aby ta sazba byla jenom jedna a aby ten cenový pohyb byl kompenzován důchodcům a sociálně slabším rodinám s dětmi. Ale vysvětlení je zřejmé - při schvalování kroků spojených s důchodovou reformou jsme kvůli požadavkům koaličních partnerů stáli před dilematem: mít nějakou dohodu, ale s ústupky, nebo nemít žádnou dohodu. Je evidentní, pro co jsem hlasoval," řekl Kalousek.
 
Ministr financí přiznal, že seznam nemá logiku ekonomickou ani sociální. Lidé si prý budou muset chvíli zvykat na nový systém, ale důležitý je prý hlavně objem peněz, který zvýšení sazby daně z přidané hodnoty přinese do státní kasy (ministr mluvil o částce 58 miliard ročně). Zatím to tedy vypadá, že bude dobré zapamatovat si, že meloun je zelenina.

Podle ministerstva financí se vyšší DPH promítne do inflace skokově meziročně asi třemi procenty, odbory očekávají až dvojnásobnou inflaci. Změna sazby DPH podle analytiků zdraží zhruba dvě třetiny potravin a položky spojené s bydlením. "Když zjednodušeně propočítáme dopad na současné výdaje, tak by se celkově jednalo o částku navíc ve výši 250 až 300 korun na osobu a měsíc," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

* Co všechno a jak moc kvůli zvýšení DPH zdraží?

* Proč zrovna pacienti budou nejvíce biti?

* Jak bude vypadat důchod těch, kteří využijí novinku v důchodovém spoření a budou část peněz posílat soukromým fondům? Pomůže jim to ve stáří zvýšit životní úroveň, nebo to budou jen drobné navíc?

* A z jakého důvodu se dá koaliční podoba reformy důchodů hodnotit jako vítězství Věcí veřejných nad ODS a TOP 09?

Odpovědi na tyto otázky čtěte v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 21. února.

Čtěte dále

další zprávy