Proč konfederační symboly vyvolávají kontroverze

20.08. 05:55 | Autor: ČTK

V bývalých jižanských státech USA vypukl spor o osud pomníků připomínajících Konfederaci, která během občanské války v letech 1861 až 1865 bojovala proti severním Spojeným státům americkým.

Kolik konfederačních symbolů se v USA nachází?

Podle organizace na ochranu lidských práv Southern Poverty Law Center (SPCL), která vznikla v roce 1971, se po občanské válce ve veřejném prostoru objevilo nejméně 1503 pomníků uctívajících Konfederaci. Jsou mezi nimi sochy, památníky, vlajky, ale i jména škol, měst a mostů. Soch a památníků je v současnosti přes sedm set, nacházejí se především na jihu USA.

Kdy byly konfederační památníky postaveny?

Příznivci Konfederace postavili většinu památníků především kvůli nedostatku peněz až několik let po skončení občanské války v roce 1865. Památníky se začaly ve větším počtu rozšiřovat na přelomu 19. a 20. století, kdy v jižních státech USA vstoupily v platnost segregační zákony, již se také občas říkalo Zákony Jima Crowa. Druhá vlna výstavby nastala v 50. a 60. letech minulého století, kdy bojovníci za občanská práva požadovali desegregaci a stejná práva pro Afroameričany jako pro bílé.

Socha generála Leeho, Charlottesville.

Koho památníky zobrazují?

Některé sochy představují řadové vojáky Konfederace, jiné generály konfederačních vojsk. Například město Charlottesville ve Virginii se rozhodlo odstranit pomník jižanského generála Roberta Leeho z městského parku, město Baltimore ve státě Maryland odstranilo jezdecké sochy Leeho a generála Thomase Jacksona. V New Orleansu ve státě Louisiana odstranili čtyři konfederační pomníky, socha generála Leeho byla jedním z nich.

Proč symboly Konfederace vyvolávají kontroverze?

Zatímco zastánci konfederačních pomníků či vlajek tvrdí, že tyto symboly jsou součástí bohaté americké historie, jejich odpůrci v nich vidí přežité symboly bělošské nadřazenosti. Američtí historikové většinou souhlasí s tím, že památníky jsou připomínkou otroctví, nikoliv "vznešenějších" cílů, jako jsou práva amerických států nebo osobní svoboda. Podle profesorů Blain Robertsové a Ethana Kytleho z univerzity v kalifornském Fresnu by konfederační pomníky mohly být zachovány, jen by k nim musely přibýt popisné tabulky, které je vsadí do správného kontextu, případně vztyčeny pomníky nové.

Protesty.

Guvernér státu Maine Paul LePage prohlásil, že pokud se památníky odstraní, dojde k vymazání historie pro budoucí generace. Mezi odpůrce odstraňování soch patří i Liga jihu, která vznikla v roce 1994. Její předseda Michael Hill přirovnává odstraňování památníků ke "kulturní a etnické čistce". Odstraňování konfederačních památníků z amerických měst kritizoval také prezident Donald Trump.

V průzkumu, který provedl tento týden Marist College Institute, se 62 procent oslovených Američanů domnívá, že by památníky Konfederace měly být zachovány jako symboly připomínající historii USA.

Proč jsou konfederační symboly právě nyní středem pozornosti?

Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po rasovém útoku v červnu 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů a vyfotografoval se s historickou vlajkou Konfederace. Památníky Konfederace tak přestaly být považovány za neškodné kulturní symboly připomínající vzdor. Když Jižní Karolína konfederační vlajku odstranila z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky, následovaly s odstraňováním konfederačních symbolů další státy. Nyní se koná druhá vlna odstraňování symbolů vyvolaná víkendovým násilím v americkém Charlottesvillu, kde se rozhodli odstranit pomník generála Leeho. Po nájezdu auta řízeného bělošským radikálem tam do účastníků protidemonstrace uspořádané odpůrci rasismu zemřela mladá obhájkyně práv menšin, dalších 19 lidí bylo zraněno.

V reakci na odstranění pomníků přijaly některé státy USA zákon proti odstraňování pomníků, které jsou věnovány památce vojáků, válek nebo armády.

Foto: ČTK/AP , Rogelio V. Solis

Autor: ČTK