Proč Češi v Bruselu nemají vliv? Vysílají politiky, kteří se nedomluví

16.01. 06:33 | Autor: - kls -

I v Evropském parlamentu jsou Češi, kteří se tamními pracovními jazyky nedomluví.

Češi jsou nízkou úrovní schopnosti domluvit se jinak než česky pověstní. Někteří se k tomu dokonce i hrdě hlásí. Dokonce v Evropském parlamentu reprezentují Česko jedinci, kteří se tamními pracovními jazyky nedomluví. A do blížících se voleb už se hrnou další. Přestože jsou tak trochu na nic.

Evropský parlament zaměstnává armádu překladatelů a tlumočníků, kteří překládají z finštiny do rumunštiny, z estonštiny do portugalštiny, ze slovinštiny do maďarštiny nebo třeba z bulharštiny do holandštiny. A naopak. Jazykových kombinací celkem čtyřiadvaceti jazyků, kterými Evropané doma hovoří, jsou stovky. Přesto není pro europoslance radno se spoléhat jen na ně.

Europoslanci si se sluchátky vystačí na plenární schůzi Evropského parlamentu, možná i na jednání výborů. Schopnost vyjednávat je ale nulová. Za pracovní jazyky totiž platí zpravidla angličtina, francouzština a němčina. Jinak smůla. Veškeré snahy a pokusy se domluvit česky jsou marné. Jazyková neznalost tak z poslanců z malých států, kteří se domluví jen rodným jazykem, dělají jen hlasovací mašiny příslušné evropské parlamentní frakce. Lobbování za jakékoli zájmy je tak zcela vyloučeno.

Nedávno se suverénně a hrdě k neznalosti světových jazyků přihlásila sociální demokratka Alena Gajdůšková, která se cítí na lídra kandidátky strany do květnových evropských voleb. "Předpoklad cizího jazyka není úplně nezbytně nutný, jdeme hájit české zájmy," prohlásila partajní místopředsedkyně pro server Lidovky.cz. I kdyby nakonec "žena ČSSD číslo jedna" kandidátku do voleb vedla a uspěla, nebyla by v europarlamentu výjimkou, a to ani mezi Čechy.

Ještě tak rusky...

Europoslanec Vladimír Remek. Bez znalosti cizího jazyka, kterým se dá v unii domluvit, vyslali voliči už dvakrát komunistu Vladimíra Remka, který sice nehovoří anglicky ani jiným pracovním jazykem EU, zato umí perfektně rusky. Smůla pro něj, že zrovna v ruštině se s Němci, Brity nebo Italy vyjednávat nedá. Podobně jako bývalý sovětský kosmonaut je na tom i sociálně demokratický náhradník za zesnulého ekonoma Jiřího Havla - RSDr. Vojtěch Mynář, rovněž český zástupce v Evropě s bohatými zkušenostmi v Sovětském svazu, kde jako funkcionář působil při stavbě plynovodu. Místo relevantní jazykové vybavenosti se může severomoravský politik pyšnit někdejší funkcí předsedy celostaveništního výboru KSČ, jak před časem upozornil on-line deník TÝDEN.CZ.

Všichni dokola opakují, že angličtina není v Evropském parlamentu potřeba. Ano, plenární schůze europarlamentu probíhá samozřejmě s překladem. Všichni, kdo na plénu vystoupí, zpravidla hovoří rodným jazykem. "Každý poslanec má právo hovořit v parlamentu úředním jazykem dle svého výběru. Projevy přednášené v jednom z úředních jazyků jsou simultánně tlumočeny do ostatních úředních jazyků a také do jakéhokoli jiného jazyka, který považuje předsednictvo za nutný," stojí ve vnitřních předpisech Evropského parlamentu.

V případě jednání v parlamentních výborech není podle vnitřních směrnic tlumočník automatický, ale i zde na něj mají poslanci rovněž nárok. "Při schůzích výborů nebo delegací mimo běžná pracovní místa je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků poslanců, kteří potvrdili účast na dané schůzi," praví předpisy. Tlumočník se zajišťuje tehdy, pokud má poslanec na příslušném výboru například vystoupit. "Vždycky se ta čeština zajistí," vysvětlila pro on-line deník TÝDEN.CZ tisková atašé českého zastoupení v europarlamentu Iva Laňová. Směrnice však dodávají, že záleží na dohodě ve výboru.

Liga vyloučených

Ilustrační foto. Pokud chce ale poslanec být co platný, chodit jen na plenární schůze a výbory nestačí. "Ačkoli na plénu či výborech mohou vystupovat ve svém rodném jazyce a mají k dispozici tlumočení, stejně jako v národním parlamentu se mnoho klíčových rozhodnutí odehrává neformálně, tedy v kuloárech, a tam si zřejmě s češtinou nevystačí, pokud chtějí něco ovlivnit či prosadit," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum David Král. "Samozřejmě, že kdo se nedomluví žádným jiným jazykem, tak je úplně vyloučen," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ i dlouholetý evropský úředník, kterého redakce nechala v anonymitě.

Do jednotlivých úředních jazyků členských států se předkládají i dokumenty. "Všechno, co jde na plenární schůzi, se předkládá do všech jazyků," uvedla Laňová s tím, že jde o právní texty. "U legislativy, která je náročná na přesný jazyk, tak zcela logicky mají nárok na veškeré texty ve svém vlastním jazyce, protože to občas bývá složitá právničina," vysvětluje nezbytnost překladu i zmíněný úředník.

Jenže to nejsou jediné texty, které musejí poslancům při práci projít rukama. "Pracovní dokumenty, o kterých parlament jedná, jsou často k dispozici v první fázi pouze v pracovních jazycích EU, tj. v angličtině nebo francouzštině, jejichž alespoň pasivní znalost je podle mého názoru pro úspěšnou práci europoslance naprosto nezbytná," vysvětluje Král. Výhodu mají podle něj vedle angličtiny a francouzštiny i ti se znalostí němčiny a jazyků velkých evropských států, tedy italštiny nebo španělštiny. "Italové a Španělé ovšem zpravidla velmi dobře ovládají francouzštinu," upozorňuje Král. "Je-li to Brit, Francouz nebo možná i Ital, který nic neumí, tak možná dobře, ale Čech?! To je konec," uvádí i již citovaný český úředník.

Cizími jazyky se ale mluví i v rámci evropských parlamentních frakcí, kam se poslanci ze všech členských států zařazují podle svých stranických cílů a ideologického zaměření. Společně s ostatními kolegy z dalších zemí pak pracují na prosazování společných zájmů. Zmíněná senátorka Gajdůšková by tak logicky jako sociální demokratka usedla spolu s dalšími sociálními demokraty z celé Evropské unie do S&D, dnes druhé nejsilnější frakce. Nárok na tlumočníka by si zde politička vyjednat mohla snadno.

Stranické neporozumění

Ilustrační foto. "Jednání frakce S&D v Evropském parlamentu je tlumočeno do všech 24 oficiálních jazyků EU," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí frakce pro Česko Klára Šubrtová. "Prakticky je nejužívanějším jazykem angličtina nebo francouzština (angličtina převažuje). Na pracovních skupinách jednotlivých výborů se právě ona používá téměř bezvýhradně. Kdyby byl však vznesen požadavek na tlumočení, Evropský parlament je připraven ho splnit. Tedy veškerá oficiální jednání jsou možná v rodném jazyce a jsou tlumočena," dodala.

Z dalších jednání se sociálnědemokratickými kolegy by už ovšem byla vyloučena. "Úplně jiná situace je samozřejmě při osobních jednáních poslanců, která jsou pro kvalitní práci každého poslance nezbytná," upozorňuje Šubrtová. "V kuloárech je třeba znát a používat cizí jazyky. Bez znalosti alespoň jednoho komunikačního jazyka Evropského parlamentu, to znamená angličtiny, francouzštiny nebo němčiny, je postavení poslance znehodnoceno," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ i europoslanec za ČSSD Richard Falbr. Problém by pro jazyků neznalou budoucí poslankyni nastal už ve chvíli, kdy by se náhodou chtěla dozvědět něco z webových stránek frakce. Ty jsou totiž jen v angličtině, francouzštině, němčině a španělštině.

Podobně jsou na tom u oficiálních jednání i jiné eurofrakce. "U větších zasedání u nás tlumočník je, pokud je menší zasedání, tak není," řekl Jan Křelina, mluvčí frakce evropských konzervativců a reformistů, která dnes čítá největší skupinu českých europoslanců (ODS), on-line deníku TÝDEN.CZ. "Pokud se například sejde pracovní skupina k rozpočtu, tak tam tlumočník není," upřesnil ale.

Bez ambicí

Europoslanec Jan Zahradil. Jazykově handicapovaný poslanec si pochopitelně pak může nechat zdát o jakékoli funkci, ať už ve frakci nebo europarlamentu. "Klíčoví jsou zpravodajové pro konkrétní projednávané evropské legislativní návrhy. Ti mohou ovlivnit skutečně hodně," říká bývalý poradce premiéra i šéfa diplomacie, dnes ředitel institutu Europeum David Král. "Volby těchto postů pak často vycházejí i z lobbingu a neformálního kontaktu jednotlivých europoslanců s kolegy, takže i zde hraje jazyková vybavenost důležitou roli," dodává.

A i když patří Česko mezi menší státy, dokázali se někteří na vysoké a důležité posty vypracovat. Evropskému parlamentu v současnosti místopředsedá například Oldřich Vlasák (ODS), dříve na vlivný post usedl i jiný Čech, Libor Rouček z ČSSD. Občanský demokrat Jan Zahradil pro změnu řídil celou konzervativní frakci, podobně jako Rouček, který je nyní místopředsedou silné S&D.

Obměna europoslanců proběhne ve všech členských státech koncem května. V Česku připadnou volby na 23. až 24. května. Evropané budou volit nově podle pravidel Lisabonské smlouvy, tedy dohromady 751 poslanců. Češi tak budou mít po redukci mandátů místo 22 jen 21 zástupců. Politické strany v Česku už pracují na svých kandidátech, které do volebního klání o mandáty vyšlou. Jasno by měly mít zhruba v únoru. Kandidátky jsou pro eurovolby jednotné. Znamená to tak, že ze stejných jmen na volebních lístcích budou na základě poměrného systému vybírat jak například v Jihočeském kraji, tak třeba ve Zlíně.

Foto: ČTK/AP , ČTK , Moravec Jakub.

Autor: - kls -