Pro socialismus dělal všechno, řekl Jakeš na Biľakově pohřbu

11.02. 14:58 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 11.02. 17:27

Desítky lidí se přišly do Bratislavy rozloučit s bývalým vysokým funkcionářem Komunistické strany Československa (KSČ) Vasilem Biľakem, který zemřel minulý týden. Na posledním rozloučení nechyběli ani někdejší vysocí činitelé komunistického režimu. Pietní akt v krematoriu na okraji slovenské metropole navštívili také bývalý generální tajemník KSČ Miloš Jakeš a poslední šéf komunistické tajné policie StB Alojz Lorenc.

Vasil Biľak se dožil 96 let. Biľak byl označován za posledního žijícího signatáře takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním sovětské vojenské invaze do Československa v roce 1968. Zemřel ve věku 96 let ve své bratislavské vile. Na veřejnosti se už roky neobjevoval a v poslední době ho zdravotní potíže nutily zůstat na lůžku.

Vícero smutečních hostů přineslo na poslední rozloučení s Biľakem věnec nebo kytici, nechyběla ani červená vlajka Komunistické strany Slovenska. Početné zástupce medií ochranka do smuteční síně nevpustila.

"Vážil jsem si jeho činnosti. Mnoho dobrého udělal. Vcelku neprávem se vedou o něm různé řeči. Byl to člověk, který byl oddán myšlence socialismu - dělal pro to všechno, co mohl. Dělal to s plným nasazením," zavzpomínal na Biľaka Jakeš. I v současnosti se Jakeš zastává takzvané normalizace, která v komunistickém Československu potlačila snahu o demokratické reformy a jejímž představitelem byl i Biľak. "Jestli si někdo myslel, že místo toho se už tehdy měl budovat kapitalismus, tak dnešek asi už většinu lidí přesvědčil, že je tomu jinak," dodal někdejší generální tajemník KSČ.

První polistopadový předseda Komunistické strany Slovenska a zeť Vasila Biľaka Jozef Ševc (vlevo) a bývalý vysoký funkcionář KSČ Jan Fojtík. Po smutečním obřadu Jakeš poukázal na údajně fungující ekonomiku, která podle něj za komunismu patřila lidu. "Co je z toho dnes? Země patří vlastně cizincům, země je zadlužena. Jaké výhledy mají lidé?" poznamenal. Obhajoval přitom politiku, na které se Biľak podílel. "Byla to cesta dopředu, cesta budovatelů, a ne cesta rozkrádání země. Odešel jeden z těch, kteří dali všechny síly pro to, aby lid v této zemi žil lépe než předtím. To se podařilo," hájil Biľaka i komunistickou éru Jakeš.

Do krematoria dorazili také bývalý vysoký představitel Komunistické strany Slovenska Gejza Šlapka, současný šéf této neparlamentní strany Jozef Hrdlička nebo poslední šéf StB Lorenc. "To není příležitost pro rozhovory. Na pohřbu nebudu nic komentovat," odmítl Lorenc novináře.

Mezi smutečnými hosty byl rovněž ruský velvyslanec na Slovensku Pavel Kuzněcov a někdejší člen předsednictva ústředního výboru KSČ Jan Fojtík. "Nemusí už odpovídat na sprosté a hulvátské útoky, které se proti němu vedly. Ty lži, že například pozval sovětské vojsko. Nebylo většího vlastence za nás, než byl Vasil Biľak," prohlásil Fojtík.

Kopie zvacího dopisu z roku 1968, Biľakův podpis zcela dole. Do Bratislavy zřejmě nepřijel nikdo z Komunistické strany Čech a Moravy. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik uvedl, že neví o tom, že by některý z jeho stranických kolegů na dnešní Biľakův pohřeb jel. Mluvčí KSČM Robert Kvacskai byl jednoznačnější a prohlásil, že nikdo z českých komunistů se do slovenské metropole v souvislosti s touto událostí nevydal.

Historici vesměs hodnotí Biľaka v historickém kontextu velmi negativně. Upozorňují například, že v 70. letech se v KSČ přidal na stranu konzervativního křídla, které vystupovalo proti snahám o demokratické změny v Československu. Za údajný podpis "zvacího dopisu" byl Biľak trestně stíhán. Vyšetřování ovšem bylo v minulosti přerušeno, protože se slovenským úřadům nepodařilo z Ruska získat originál dokumentu k provedení grafologické zkoušky. Sám Biľak v minulosti autentičnost svého podpisu na zmiňované listině popíral.

Slovenská média už dříve spekulovala, že tělesné ostatky Biľaka budou uloženy na hřbitově v Bratislavě, kde je pohřben i Alexander Dubček. Dubček byl hlavním představitelem Pražského jara, uvolňování politických poměrů v Československu, které zastavila zahraniční vojenská invaze v srpnu 1968.