Přesně dva měsíce v Česku platí nouzový stav

12.05. 06:31 | Autor: ČTK

Již dva měsíce, od 12. března, v ČR platí nouzový stav. Co přesně takový status znamená a co se za dobu jeho platnosti v Česku stalo? Přinášíme výběr nejdůležitějších událostí.

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.

Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny i déle.

Současný nouzový stav - první v novodobé historii, jehož příčinou nejsou živelní pohromy jako povodně či větrné smrště - vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. Se souhlasem Sněmovny kabinet 9. dubna opatření prodloužil do konce dubna, původně přitom žádal o termín 11. května. Další prodloužení pak poslanci schválili 28. dubna, a to do 17. května. Vláda přitom původně do Sněmovny přišla s termínem 25. května, nakonec ale prošel o týden kratší návrh předložený komunisty.

Rozpor vládních stran

Ještě krátce předtím, než o prodloužení nouzového stavu vláda v dolní komoře požádala, se přitom ministři za hnutí ANO a ČSSD na potřebě prodloužení neshodovali. Zastáncem prodloužení byl zejména ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek... Významnou kompetenci pak spatřuji také v možnosti omezit možnosti vstupu na území ČR, a to s ohledem na různorodý přístup jednotlivých členských zemí EU," napsal premiérovi.

Právě předseda vlády Andrej Babiš (ANO) ještě v polovině dubna zastával názor, že pro další prodloužení nevidí důvod. Změnu přinesl verdikt pražského městského soudu, který 23. dubna označil za nezákonný vládní postup, kdy zhruba po dvou týdnech byla omezení založená na krizovém zákoně nahrazena opatřeními ministra vydávanými podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud ale konstatoval, že "s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda".

Kabinet v reakci na rozsudek nejen schválil soudem zrušená opatření jako opatření vlády podle krizového zákona, ale také požádal o prodloužení nouzového stavu. Podle Babiše přitom vláda o tomto kroku nedebatovala, protože věc za ministry rozhodl soud. Vláda poté 24. dubna požádala o prodloužení do 25. května, právě k tomuto dni by se totiž měla podle současných plánů uvolnit naprostá většina restriktivních opatření, zavedených v ČR v souvislosti se šířením koronaviru.

Zákon rozšiřující pravomoci ministerstva zdravotnictví

O případném dalším prodloužení nouzového stavu se zatím nerozhodlo, premiér Babiš 3. května řekl, že vláda o něj už Sněmovnu žádat nebude. Ve čtvrtek 7. května ale Babiš připustil, že vláda by mohla požádat o týdenní prodloužení nouzového stavu, pokud by Sněmovna nestihla včas projednat zákon rozšiřující pravomoci ministerstva zdravotnictví. "Myslím, že dnes už je (na vládě) shoda, že to bylo předjednáno. Uvidíme, jaká bude situace ve Sněmovně. Pokud Sněmovna nevyhoví, možná budeme muset požádat ještě o týden (nouzového stavu)," řekl premiér.

Vláda ve čtvrtek 7. května schválila zákon o mimořádných opatřeních, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové epidemii. Předpis s účinností omezenou do konce roku by měl vyřešit platnost opatření i po konci nouzového stavu, který trvá do 17. května. V diskusním pořadu televize CNN Prima NEWS 10. května se premiér Babiš a vicepremiér Jan Hamáček shodli, že vláda už pravděpodobně nebude žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu po 17. květnu.

Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Autor: ČTK