Přehledně: Prezident Zeman podepsal několik zákonů, například schodek 300 miliard

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident podepsal i další zákony a novely.

Norma zakazuje pronajímatelům vypovědět firmy z nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného. Netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. Zákon by přesto mohl skončit u Ústavního soudu. Podle kritiků nezaručuje splacení nájmů, což se Senát neúspěšně snažil napravit uzákoněním státní záruky. Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) chystá opatření, které umožní rozložit riziko nesplacení nájemného formou přímého příspěvku.

Proti přijaté verzi zákona se postavila Asociace developerů ČR. Podle ní návrh zaseje do české ekonomiky druhotnou platební neschopnost. Podle asociace měl stát raději nájemníkům poskytnout bezúročné úvěry k uhrazení dalších šesti nájmů.

Nájemce má být podle zákona povinen uhradit do konce roku všechny pohledávky, které budou do června splatné. V opačném případě bude moci dostat výpověď z nájmu do pěti dnů. Opatření se týká podle Havlíčka především maloobchodních provozů a služeb. Vicepremiér už dříve uvedl, že při návrhu vycházel z německého modelu.

Výpověď z bytu

Současně nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou moci platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek rovněž podepsal Miloš Zeman. 

Cílem zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, řekla poslancům ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby ho nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, uvedla.

Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ve Sněmovně uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví a že bude pravděpodobně napaden u Ústavního soudu.

Norma zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří o ni žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20.000.

Další opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.

Zvýšení schodku na 300 miliard

Dalším zákonem, který prezident signoval, se zvyšuje letošní schodek státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení schodku jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní se zvýšil o dalších 100 miliard korun.

"Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19," napsala vláda v důvodové zprávě. Podle ekonomů není vyloučeno to, že schodek může být letos ještě vyšší.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize. Bylo to přes 192 miliard korun.

Aktuální návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.

Ministerstvo financí v předloženém materiálu počítá s letošním propadem ekonomiky o 5,6 procenta. V příštím roce by naopak měl hrubý domácí produkt reálně vzrůst o 3,1 procenta. "Jdeme ze sklepa," popsala to ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Spotřebitelské ceny by měly podle MF letos v průměru růst o 3,2 procenta. Na růst inflace bude působit slabší kurz koruny a omezená nabídka, naproti tomu proti růstu cen bude působit levnější ropa a omezená poptávka. "Ekonomická situace by se měla výrazně promítnout i v dynamice výdělků," uvedlo ministerstvo.

Ministryně Schillerová při projednávání ve Sněmovně zdůraznila, že není možné předpovídat budoucí vývoj. Nechtěla předvídat, zda je tato změna rozpočtu pro letošek poslední. Opozice vládě vyčítala například to, že v minulých letech nevytvářela rezervy. Například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek vládě vyčetl, že snižovala odolnost státního rozpočtu a že povinné výdaje státního rozpočtu zvyšovala rychleji, než rostly příjmy i při velmi dobrém hospodářském vývoji. Vláda podle něj rozdávala úplatky voličům.

Strukturální deficit

Zeman také podepsal zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Odpůrci z řad sněmovní opozice ji naopak pokládají za zbytečnou, stejně se vyjádřila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat. Senát zákon zamítl, Sněmovna ho poté přehlasovala nejnižší možnou většinou 101 hlasů.

Alena Schillerová v Parlamentu argumentovala hlavně tím, že pokud by změna zákona neprošla, musela by seškrtat výdaje nebo zvýšit daně o 150 miliard korun. V důsledku pandemie koronaviru a souvisejících opatření chybí státnímu rozpočtu příjmy a Odpůrci návrhu uváděli, že již platný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti umožňuje zvýšit strukturální deficit třeba právě kvůli pandemii. Ministryně ale s odvoláním na ministerské odborníky trvala na tom, že to lze využít jen v daném roce, a nikoli v letech následujících.

V Senátu doporučily zákon zamítnout hned dva výbory. Některým senátorům vadilo mimo jiné to, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně jim vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin. Řada odpůrců hovořila o návrhu jako o bianco šeku pro vládu na zadlužování státu.

Národní rozpočtová rada má k návrhu negativní stanovisko. "Nejen náš věcný výklad, ale i právní stanovisko, které jsem si vám dovolila zaslat, ukazuje, že státní rozpočet na rok 2021 a roky další lze vytvořit i bez této novely," řekla předsedkyně rady Zamrazilová poslancům.

Změny v očkování

Doklad o očkování nově nebude podmínkou pro pobyt dítěte na škole v přírodě. Pro účast na zotavovacích akcích, tedy táborech, ale zůstane tato povinnost zachována. Očkování proti meningokoku u dětí do jednoho roku věku bude zdarma, dosud za ně rodiče platí zhruba 10 tisíc korun. Změny přinese novela o ochraně veřejného zdraví, kterou prezident též podepsal. 

Součástí novely je také ustanovení, podle kterého má mít hlavní hygienik lékařské vzdělání. Tuto podmínku nesplňovala bývalá hlavní hygienička Eva Gottvaldová, kterou už vláda z funkce odvolala. Kabinet to zdůvodnil jejím nedostatečným postupem proti pandemii koronaviru.

Hygienici se budou muset při kontrole kvality vody v přírodních koupalištích zaměřit podle novely i na mnohobuněčné organismy, které mohou způsobovat například kožní choroby. Přísnější podmínky předloha zavede také pro provozovatele solárií. Jejich provozování má nově patřit mezi činnosti epidemiologicky závažné, neboť i v nich hrozí poškození zdraví zákazníků v případě neuplatňování zásad provozní hygieny.

Čtěte dále

další zprávy