Potřebujeme reformu celé justice, říká nejvyšší státní zástupce

28.05. 05:30 | Autor: David Jareš

Téměř třicet let po revoluci je Česko zralé na zásadní změny v justici. Ve hře by mělo být například zrušení okresních soudů nebo zavedení soudcovské samosprávy, říká nejvyšší státní zástupce PAVEL ZEMAN. Ve funkci je osm let a chce pokračovat. Variantu, že by se stal evropským prokurátorem, podle něho vláda nepodporuje.

Vláda v demisi odvolává lidi na významných postech jako na běžícím pásu: předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS je poslanec ANO, čekají se změny v policii, odvolán byl šéf rozvědky, pod tlakem odešel ředitel GIBS Michal Murín. Na toho jste si stěžoval i vy. Nepomohlo to vládě k ovládnutí bezpečnostních složek? TÝDEN č. 23/2018.

Vyčítal bych si něco možná ve chvíli, kdy by to byla z mé strany vůči panu Murínovi první stížnost. Jenže s generální inspekcí spolupracuji od jejího vzniku v roce 2012, od počátku jsem se s řediteli potkával a musím říct, že s prvním ředitelem Ivanem Bílkem to bylo efektivnější. Na zjištěná pochybení reagoval. Po nástupu pana Murína se to změnilo, ale to by ještě nevadilo, každý máme jiný styl řízení. Horší je, že nereagoval na má upozornění o problémech, nereagoval na ně rok a ani jsem nezaznamenal žádná opatření.

Neznervózňuje vás všeobecně, že vláda bez důvěry dělá zásadní rozhodnutí bez mandátu parlamentu? Dá se poznat, jestli už nepřekročila meze a svou moc nezneužívá?

Víte, na to bych vám mohl odpovědět jako občan Zeman. Chcete po mně politologické hodnocení současné situace, což může být velmi lákavé, ale jako nejvyšší státní zástupce na to odpovídat nemohu. Zakládám si na tom, že státní zastupitelství působí nezávisle a má nezávislý výkon působnosti. Chci udržet nezávislost státního zastupitelství i tím, že se nebudu vměšovat do politiky, a budu šťastný, když nám politici budou oplácet stejnou mincí.

V roce 2013 policie zasahovala na Úřadu vlády ČR, jednou z větví tehdejší kauzy bylo i podezření, že tři poslanci vyměnili svou rezignaci za nějaké posty. Po pěti letech vzniká v Česku vláda, kdy jedna politická strana otevřeně deklaruje, že za křesla ve státních institucích ji bude tolerovat. Proč nekoná policie a státní zástupce?

Berte to teď, prosím, velmi obecně. Tehdy bylo pravděpodobně podezření na konkrétní nabídky a osobní výhody pro konkrétní osoby - a tím pořád nechci předjímat, že to muselo být trestné. To jsme se nedozvěděli kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu, který to uznal jako chráněné indemnitou (neodpovědnost zákonodárce za projevy učiněné v parlamentu, pozn. red.). Pro mě je to z právního hlediska škoda, protože jsme mohli mít vyřešeno, co ještě je, nebo není korupční jednání. A není jednoduché takovou mez stanovit, například v Brazílii je hlasování výměnou za hmatatelný požitek trestné, v našich podmínkách to zatím vyjasněno není.

Čtěte TÝDEN!