Potomek kulaka: Dluhy měli úředníci hodit do Vltavy

03.08. 18:00 | Autor: Martin Samek

Zbavit se neoprávněně vyměřené daně z 50. let není jednoduché. Přesvědčil se o tom Jan Dubský, potomek sedláka z Mladoboleslavska. Je jediný, komu ministerstvo financí doposud dluh odpustilo. Na slibovaný dopis od šéfa resortu Miroslava Kalouska však čekal marně.

Příběh Jana Dubského začal v už roce 1954. Tehdy vyměřili komunisti jeho dědovi, hrušovskému sedlákovi Josefu Zejvalovi, likvidační daň: osm a půl tisíce korun. Předtím mu ještě ukradli hospodářství. Po padesáti čtyřech letech jeho potomek zjistil, že rodinný majetek je touto daní stále zatížen. I s penále dlužili 21 tisíc.

Ministr financí Miroslav Kalousek koncem března slíbil, že pošle příbuzným bývalých sedláků dopis. Měl v něm vysvětlit, jak se padesát let starého dluhu zbavit. Dostal jste ho?
Kdepak, umístili ho na internet, což mě překvapilo, protože řada dříve narozených lidí, a že se to týká právě jich, se v podstatě k té informaci nedostane. Nedělal jsem si iluze, že mi přijde ministerské psaní.

ČTĚTE TAKÉ: Kulacká daň tíží přes pět set lidí. Odpustek má jen jeden

Takže jste stále dlužníkem státu?
Pan ministr řekl, že očekává, že si o to každý požádá. Já jsem to vyřizoval za tetu, už to má hotové. Dluhy jsou smazané. Nedlužíme nic.

Jak jste objevil, že vaše rodina figuruje na seznamu neplatičů?
Přišli jsme na to náhodně. Teta si nechala udělat výpis svého majetku a všechno, včetně restituční náhrady, bylo zatížené tím nesmyslným dluhem.

Na co jste přišel, když jste hledal, kdy dluhy vznikly?
Kdejaký samozvaný tajemník v padesátých letech nadiktoval nesmyslné daně. Dědovi dali neobdělané pozemky, zatížili ho nesmyslnými dodávkami a daněmi, které se zcela vymykaly podmínkám pro družstvo. Chtěli ho prostě zlikvidovat. Byla to daň likvidační, tak se na nás ministerstvo obrátilo, abychom ji zlikvidovali – zaplatili.

Nejste jediná rodina s podobným problémem. Ministerstvo financí mluví celkem o 510 případech, ve kterých byla likvidační daň vyměřena.
Divím se, že všem těm pěti stům, jež evidují, neodpustili pokutu najednou.

Museli přece dodržet zákon a reagovat až na písemnou žádost o odpustek.
Vím, že nemůžou odpouštět jen tak. Když tady tekla Vltava v roce 2002, mohli ty spisy naházet do vody. Nebo jednoduše naráz a pro všechny mohli změnit zákon.

Jakou máte zkušenost s resortem financí? Vyšli vám byrokraté vstříc?
To víte, ministerského úředníka nic netlačí, takže vždycky, když tam dáte nějakou žádost, trvá měsíc, než vám odpoví, pak se radí, nikdo není kompetentní, pak nemůžou dohnat ministra... Bylo kolem toho hodně starostí. Navíc zrušili oddělení, které mělo podobné věci na starosti.

Na začátku vám tedy hodně pomohla média, když zveřejnila příběh vaší rodiny.
Pochybuji, že bych zrušení poplatku bez medializace docílil. Teta už měla na pokyn z ministerstva připravené peníze na zaplacení.

Kontaktoval vás někdo z lidí v podobné situaci?
Ne, nikdo. Netýká se to pouze zemědělců. Ministerská úřednice mi řekla, že to jsou i vlastníci domů.

Kolik vám nakonec ministerstvo odpustilo?
Odpustili celou částku, něco přes dvacet tisíc.

Víte o tom, že z těch pěti set deseti lidí v podobné situaci jste jediný, kdo o odpustek zažádal?
Mám z toho pocit, že se jednoho neodbytného případu zbavili a ostatní nechají a on se najde někdo, kdo to zaplatí.

Foto: profimedia.cz

Autor: Martin Samek