Potomci slavných neplatí za hroby. Místo bude tvůrce Krtečka

20.03. 06:15 | Autor: Josef Kolina

Prestižní místo na pražském Vyšehradském hřbitově si vysloužily svými romány, hereckými výkony či objevy. Kvůli zdánlivé banalitě mají nyní o místo mezi elitou šmahem přijít. Za hroby několika slavných osobností českých dějin, jejichž jména hřbitovní správa úzkostlivě tají, totiž dlouhodobě nikdo neplatí. Ze sousedství Slavína proto poputují na Olšany a na Vyšehradě je nahradí jiní slavní - například výtvarník Zdeněk Miler.

Jeho krtečka znají děti po celém světě. Zdeněk Miler svým roztomilým výtvorem proslavil český animovaný film jako nikdo jiný. Když tedy loni 30. listopadu zemřel a jeho žena požádala o pochování mezi slavnými na Vyšehradě, hlavní město neváhalo. "Město prosbě ženy pana Milera vyhovělo. Teď se to celé chystá," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel Správy pražských hřbitovů Bedřich Bedrlík.

Pochovat Milera na Vyšehradě ale nebude nic jednoduchého. Hřbitov je totiž přeplněný, nový hrob se sem nevejde a jedinou šancí, jak tu výtvarníka uložit, je poskytnout mu místo po někom jiném. K dispozici je celkem šestnáct hrobů, za které dlouhodobě nikdo neplatí. "Mezi nimi jsou bohužel i hroby skutečně známých osobností. Je mezi nimi například herec s titulem zasloužilého umělce, slavný spisovatel nebo osobnost české medicíny," dává příklady Bedrlík. Velmi se však brání tomu, aby některého z dotčených jmenoval. "To těm rodinám opravdu nemohu udělat. Velmi mě to ale mrzí. Domnívám se, že kulturu společnosti lze posuzovat podle toho, jak se chová ke svým zemřelým. V tomto případě to moc dobrá vizitka není," dodává ředitel pražské hřbitovní správy.

Kdo neplatí, skončí na Olšanech

Výtvarník, ilustrátor a režisér Zdeněk Miler. Správci nicméně žádné ústupky dělat nehodlají a věc berou zcela pragmaticky. Pokud se za hrob dlouho neplatí, zruší ho, i kdyby patřil slavnému spisovateli. Aby se ostatky významných lidí neztratily, už pro ně správci zajistili náhradní prostory na Olšanských hřbitovech. Umístit by je chtěli do takzvané kaplové hrobky skýtající čtyřicet kolumbárních míst. "Jde o budovu z devatenáctého století. Nedávno jsme ji opravili a už letos bychom chtěli se stěhováním začít. Na Vyšehradě se nám tak udělá místo na nově zesnulé osobnosti," přibližuje stavbu ředitel hřbitovní správy.

Stěhování ostatků z Vyšehradu na Olšany překvapivě kvituje i spolek Svatobor, který na Vyšehradském hřbitově pečuje o hrobku Slavín a dalších dvanáct hrobů slavných osobností. "Je známé, že si správa hřbitovů na Vyšehradském hřbitově drží některé hroby jako rezervu, kdyby zemřel někdo slavný. Kdyby to znamenalo přesun jiných známých osobností z Vyšehradu, je hlavně důležité, že jim město našlo důstojné prostory," míní jeden z mluvčích spolku Václav Potoček. Nechce se totiž dočkat opakování asi dvacet let staré situace, kdy po zrušení hrobu známého architekta Pavla Janáka skončily ostatky tvůrce Hlávkova mostu či hotelu Juliš ve společném anonymním pohřebišti.

Nezaplacených hrobů je jen v Praze 26 tisíc

Co se týče nezaplacených hrobů, je Vyšehrad ještě bezproblémový hřbitov. Tamních šestnáct neuhrazených míst je ve srovnání s ostatními pražskými hřbitovy zanedbatelné číslo. Například Olšany mají nazaplacených míst téměř deset tisíc, v celé Praze je jich skoro 27 tisíc, tedy asi 17 procent z celkového počtu. Praze tím ročně uniká okolo 7 milionů korun.

Na hřbitovech první kategorie (všechny větší pražské hřbitovy) se platí roční nájemné 120 korun za metr čtvereční. Obvyklé desetileté nájemné tak činí pět až šest tisíc. Když lidé tuto částku nezaplatí, město jim nejprve zašle obsílku, poté čeká ještě rok a až následně hrob zruší. U klasických hrobů odebere náhrobek a místo je nabídnuto někomu jinému. Stejná situace je i u urnových míst s tím, že obsah urny je poté vysypán na rozptylovou loučku.

Foto: Robert Sedmík, Profimedia

Autor: Josef Kolina