Poslanci posvětili "byznys" soukromým laboratořím

16.12. 18:45 | Autor: - ver -

Sněmovna kývla na slučování zdravotních ústavů.

Majitelé soukromých laboratoří si mohou mnout ruce. Poslanci kývli na novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která omezuje počet zdravotních ústavů. Ty doposud hlídaly kvalitu vody, vzduchu, potravin či HIV v populaci. Skončí i některé hygienické stanice. Stát si tak bude nově kupovat služby od soukromých firem.

Zákonodárci v pátek odsouhlasili normu, která omezí provoz zdravotních ústavů. Ze současných 14 krajských zařízení už zbydou jen dva - jeden v Čechách a jeden na Moravě. Důvody jsou prý čistě ekonomické - státnímu rozpočtu se má ulehčit každý rok o 600 tisíc korun. Skončí i některé hygienické stanice.

"Centralizací zlepšíme hospodaření, které stát dotoval asi pěti miliony korun ročně, na ziskové," vysvětlovalo změnu ve své průvodní zprávě k novele zákona také ministerstvo zdravotnictví. Dva centralizované ústavy podle něj mají větší šanci uspět ve výběrových řízeních na velké zakázky a vydělat si na lepší vybavení.

O potřeby lidí se začnou starat soukromníci

Lepší ekonomické výsledky si od slučování slibuje i ředitel ostravského zdravotního ústavu Petr Hapala, který byl měl podle nového rozdělení dohlížet na celou Moravu. "V některých regionech ústavy zaniknou, jinde zůstanou. Práce ústavů je totiž neefektivní. Zrušili jsme už pracoviště v Novém Jičíně, Frýdku-Místku nebo Opavě," potvrdil už dříve on-line deníku TÝDEN.CZ.

S výsledky hospodaření tehdy nebyl spokojen, přestože zdravotní ústavy měly naprosto vyrovnaný rozpočet. Na konci roku vykazovaly dokonce mírný zisk - téměř devět milionů. Podle materiálů, které má redakce on-line deníku TÝDEN.CZ k dispozici, činily v roce 2009 náklady na provoz 1 319 175 159 korun, výnosy přitom byly 1 327 913 229 korun. Stát nedával ústavům ani korunu. Už tehdy se přesto o slučování hovořilo.

V těch regionech, kde zdravotní ústavy skončí, převezmou činnost pravděpodobně soukromé laboratoře. V Novém Jičíně se to stalo, o potřeby místních lidí začala starat P&R LAB - laboratoř, která spadá pod zdravotnický koncern Agel třineckého miliardáře Tomáše Chrenka.

"My jsme od nich v podstatě ty laboratoře převzali. Děláme tady prakticky všechna laboratorní vyšetření, máme akreditaci na deset až jedenáct odborností," potvrdil už na jaře loňského roku tehdejší ředitel P&R LAB Luděk Cibulka.

Zmizí prevence, varují odborníci

Odborníci ze státních laboratoří se proto bouří. Nesouhlasí s tvrzením, že zdravotní ústavy měly ekonomické problémy. Upozorňují také na některé problémy, které může novela přinést: zatímco zdravotním ústavům diktoval povinnosti zákon, soukromá laboratoř si může vybrat, která vyšetření klientům nabídne. "V některých regionech tak mohou určité služby chybět," upozornil třeba hygienik a bývalý šéf Státního zdravotního ústavu Jaroslav Kříž.

Dalším zase vadí to, co se s regionálními centry stane. Nynějších 59 pracovišť totiž není nově v zákoně vyjmenováno. "Nikde navíc není zaručeno, že všechny nynější činnosti center budou zachovány," vyjádřila obavy z omezování služeb třeba lékařka ze zdravotního ústavu v Ústí nad Labem Karola Haasová.

Jen v ústeckém regionu se podle ní každý rok protočí kolem 150 milionů korun. Budovy by se daly vyčíslit na 68 milionů a pozemky kolem nich na 7 milionů. Zaměstnanci pracují s přístroji za 464,4 milionu korun, nehmotný majetek by se dal odhadnout na 8 milionů. V celé zemi pak vychází cena majetku na zhruba 4 miliardy.

Ministerstvo zdravotnictví však ujišťuje: "Laboratoře v regionech zůstanou a propouštět se nebude," říká mluvčí úřadu Vlastimil Sršeň.

Naponěkolikáté

Zdravotní ústavy zakotvila novela zákona v lednu roku 2003. Dřívější hygienická služba se tehdy rozdělila na dvě části: na krajské hygienické stanice, které začaly zabezpečovat správu. A na zdravotním ústavy, kterým zůstaly laboratoře. Skončil tím stav, kdy jedna organizace zajišťovala státní dozor a současně poskytovala placené služby podnikům, které měla kontrolovat.

Podle ministerstva se však ústavy jen státním zdravotním dozorem neuživí. Tato činnost vytěžuje laboratoře jen asi ze 20 procent. Ve zbylém čase musejí ústavy nabízet komerční služby. Z příjmů za diagnostiku, například za zjištění viru chřipky či viru HIV, kterou platí zdravotní pojišťovny, pak dotují ostatní činnosti.

O sloučení či zrušení většiny zdravotních ústavů už zákonodárci jednali poněkolikáté. Poprvé s nápadem přišel loni v březnu tehdejší náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Tehdejší ministryně Dana Jurásková však na nátlak opozice a zdravotníků proces zastavila. Podruhé navrhl Šnajdr sloučení začátkem tohoto roku jako poslanec za ODS. Novelu se podařilo "protlačit" až nyní.

Autor: - ver -