Populista? Je mi jedno, jak mě nálepkují, říká Václav Klaus ml.

23.09. 06:15 | Autor: Filip Nachtmann

Dnešní doba je podle Václava Klause mladšího plná nálepek.

Půl světa propadá ekologické a genderové hysterii a v Česku tu "magořinu" reálně řešíme, říká poslanec Václav Klaus mladší. Co má společného s Donaldem Trumpem, proč kopíruje cestu legendárního Zemáku a jaké voliče tím plánuje přesvědčit? "Mířím na všechny. Lidé chtějí, abyste plnil sliby. Ne, smrděl v levném parlamentním bufetu a pobíral náhrady," vysvětluje.

Jste populista?

Mně nálepka populisty vůbec nevadí, populismus je přece základ demokracie. Když budu mít nějaký názor jen já sám, můžu ho akorát tak chodit říkat na pivo svému kamarádovi. Demokracie ale vychází z většinového názoru. Vládnout mají ti, kdo vyhrají volby, není to souboj intelektu. Já třeba jako většina lidí čtu Blesk. No a co? Většina lidí si také nekupuje politické magazíny, ale žije nějak svůj život, má své starosti a v něčem jednoduché pocity. Na to se politik musí snažit reagovat. Druhá věc je, že mě do toho elitního klubu chytráků, co mohou něco kázat ostatním, současný mainstream nepustí. To je důvod, proč raději chodím mezi lidi.

Počkejte, jste jeden z dvou set členů Poslanecké sněmovny, to není elitní klub?

No, kdybych měl charakterizovat těch dvě stě lidí, tak bych je zrovna za elitní klub chytrých neoznačil. Je to spíš takový odraz společnosti (smích).

Straší se dnes populismem?

Jistě, dnešní doba je plná nálepek, což je velmi nebezpečné. Když se podíváte zpět na nástupy nejrůznějších diktatur, vidíte, že jim nepředcházely věcné diskuze, ale právě takovéto nálepkování. Dnes v části společnosti tyto nálepky bují: buď jste populista, nebo nácek, případně ruský agent. Jakmile kritizujete něco z Evropské unie, jste automaticky proruský a žádný další argument není potřeba. Nálepek je Česká republika plná. I mé jméno nebo Trikolóra už jsou nálepka. Zájem o diskuzi není.

Pojďme tedy k Trikolóře. Říkáte, že ODS vznikala u vás v kuchyni. Kde se rodilo vaše nové hnutí?

V autě cestou domů, do Pece pod Sněžkou. Já jsem samozřejmě už dlouho uvažoval, co mám dělat a kam chci, aby se česká politika posouvala. Zvažoval jsem, jestli se do něčeho takového pouštět, lákal mě normální život, jezdit na kole, věnovat se dětem a tak. Jenže jsem si pořád říkal, že by mě to zpětně mrzelo. Tak jsem to zkusil.

CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE V PRODEJI OD 23. ZÁŘÍ

Foto: Jakub Stadler

Autor: Filip Nachtmann