Polská zrada Visegrádu. A zčásti i na vlastním lidu

03.10. 17:05 | Autor: Petr Podaný

Machometánům vstup zakázán. Demonstrace proti kvotám v Polsku.

Přijetí uprchlických kvót v EU Varšavou bylo pro zbytek Visegrádské skupiny studenou sprchou. Poláci hrají vlastní hru. Mohou ji změnit volby, většina Poláků je proti migrantům.

Když Varšava 22. září "podrazila" Visegrádskou čtyřku (V4; členy jsou Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko) a polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska hlasovala v Bruselu pro kvóty na přerozdělení uprchlíků v rámci EU, hovořila část zahraničních komentátorů o debaklu Visegrádu. Poláci předtím kvóty dlouhodobě odmítali.

Jednání přítomný český ministr vnitra Milan Chovanec označil většinové rozhodnutí rezortních kolegů za prohru zdravého rozumu.

Zřejmá budoucí premiérka Szydlová z opoziční PiS je proti kvótám. Na adresu Poláků řekl, že jejich postupu nerozumí, vždyť se premiéři V4 dohodli, že budou postupovat společně. Pro Chovance to znamenalo "krátkodobý konec Visegrádu". Zde se ale nabízí otázka, kolikátý konec by to měl být.

Vždyť už čtvrt stoletá historie spíše neformální skupiny V4 se vedle úspěchů vyznačuje i nesouladem a promarněnými šancemi. Nejméně jednou jí stloukali rakev. Dost vyprávět mohou o zklamání z Visegrádu sami Poláci.

Pevně se spoléhat na solidaritu V4 v širší unijní rovině hraničí s pošetilostí. Ostatně, že Poláci při hlasování o uprchlických kvótách klidně mohou obrátit, viselo ve vzduchu. Visegrád je jen jedním z nástrojů nemalých ambicí a strategie Varšavy, jež si regionální skupinou nechce z různých důvodů nechat svazovat za každou cenu ruce.

Tlak, sliby, odpovědnost

Zástupci dosluhující polské vlády vysvětlují svůj názorový veletoč vcelku racionálně, zaklínají se výrazy příbuznými s odpovědností. Krátce před hlasováním premiérka Ewa Kopaczová (PO) prohlásila, že Polsko je součástí Evropy, profituje z toho a mělo by být v uprchlické krizi solidární.

Pokud jde o finanční přínos z členství v osmadvacítce, má pravdu. Díky své velikosti nedostává z nových členských zemí unie z bruselské kasičky nikdo tolik jako Poláci.

* Kolika desítkami miliard eur z Bruselu si Poláci vylepšují svůj rozpočet?

* Čím vším polská vláda zdůvodňuje, že nedrží basu s V4 a souhlasí s kvótami?

* Vedle "šlechetných" motivů je zřejmé, že Varšava za své "ano" kvótám dostala v zákulisí od EU nějaké sliby. Co to může být?

* Jak se staví k migrantům sami Poláci?

* Jak významné je to téma před blížícími se parlamentními volbami? Pomohla si vládnoucí Občanská platforma (PO) "zradou" Visegrádu, nebo si spíše uškodila?

* Jak přistupuje k migrantům, hlavně muslimům, polská katolická církev? Sdílejí její hodnostáři obavy z islamizace země?

* Žijí v Polsku muslimové? Má s nimi země nějakou integrační zkušenost?

ODPOVĚDI NA TYTO I DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 5. ŘÍJNA 2015.

Foto: ČTK/AP

Autor: Petr Podaný