Ženy se do krajských voleb nehrnou. Láká je spíš Senát

25.09. 11:51 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 25.09. 14:20

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Kandiduje do Senátu za Stranu zelených v Brně.

Zastoupení žen ve vedení krajů by se po volbách mohlo ještě snížit. Na kandidátních listinách ženám připadá v průměru jen 28 procent míst, často navíc na nevolitelných pozicích. Do Senátu naopak kandiduje víc žen než při posledních volbách. Vyplývá to z analýzy, kterou na tiskové konferenci představily její autorky z Fóra 50 %, které usiluje o víc žen v politice. Odstartovalo proto kampaň, v níž upozorňuje voliče a voličky na možnost preferenčních hlasů pro ženy.

Fórum 50 % hodnotilo kandidátní listiny osmi stran, které kandidují ve všech krajích. Připojilo i Stranu zelených. Zastoupení žen v politice je nejnižší nyní právě v krajích. Podle autorek největší strany tradičně nominují do voleb nejméně žen, horší výsledky má pravice než levice. Ženy přitom tvoří minimálně třetinu členské základny, uvedly autorky.

"V krajích je to skóre v zastoupení žen vůbec nejhorší, dokonce horší než podíl senátorek či poslankyň. Kraje jsou tak trošku nedobytná bašta. Žádné zásadní změny se nedají očekávat. Situace bude stejná, možná se i trošku zhorší. Spoléháme na preferenční hlasy," uvedla šéfka sdružení Jana Smiggels Kavková, podle níž se dá zatím těžko odhadnout, kolik která strana získá mandátů.

Další ženou, která kandiduje do Senátu, je Daniela Filipiová. ČSSD vyhradila ženám na listinách čtvrtinu míst - o 2,5 procenta méně než při posledních volbách. V první pětici tvoří 18 procent nominovaných, v první desítce pětinu. Ženy vedou stranu do volebního klání ve dvou krajích. Nejhorší výsledky má podle autorek ODS. Ženy představují 19 procent kandidujících, v první pětce 11 procent a v desítce 12 procent. "V pěti krajích mezi horními deseti kandidujícími figurují jen muži. Stane se, že za ODS tam nebude zvolena ani jedna žena," uvedla Smiggels Kavková. Strana má dvě lídryně.

U komunistů tvoří ženy 27 procent kandidujících, v první pětici jich je 25 procent a v desítce 22 procent. KSČM má jednu lídryni. TOP 09 a STAN řadí na listiny 19 procent žen, do první pětky 18 procent a do desítky 21 procent. Posílá do voleb dvě lídryně. NS-LEV 21 má mezi osmi stranami podle autorek nejlepší skóre. Ženám připadá 35 procent míst na listinách, v pětce 25 procent a v desítce 24 procent. Strana má dvě lídryně.

Pro srovnání sáhly autorky i po Zelených. Ti mají výrazně lepší výsledky než ostatní. Jsou totiž jedinou stranou, která má kvóty. "V každé trojici kandidujících musí být osoby opačného pohlaví," upřesnila šéfka Fóra 50%. Ženy tak tvoří třetinu kandidujících, v první pětce 34 procent a v desítce 35 procent. Autorky podotýkají, že strana se tak jako jediná dostala nad kritickou třicetiprocentní hranici. Její překročení je nutné k prosazení změn.

Sdružení hodnotilo i senátní nominace stran, které se snaží uspět aspoň v deseti obvodech. Do Senátu kandiduje podle analýzy víc žen než posledně. Je jich 42, představují 18 procent kandidujících. Před dvěma lety tvořily 16,3 procenta. Ve třech obvodech ale nekandidují vůbec. Podle Smiggels Kavkové jsou výsledky opačné než u krajských voleb. Například ČSSD posílá do boje o senátorské křeslo sedm žen, posledně jen jednu. Naopak nejhorší je NS-LEV 21, uvedly autorky.

Dostat kandidátky do senátních lavic či do zastupitelstev chce sdružení i pomocí kampaně. Připravilo zvukový a obrazový spot, v nichž vyzývá voliče k tomu, aby "kroužkovali" - tedy dávali ženám preferenční hlasy. Organizace uspořádá i debaty v regionech.

Česko sklízí kritiku domácích aktivistek i mezinárodních organizací za nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Ve sněmovně ženám připadá 22 procent křesel, v Senátu 18,5 procenta. Ve vládě zasedají dvě ministryně. Podle Fóra 50% je nejméně žen za poslední roky také na postech náměstků jednotlivých ministerstev.