Zeman vetoval lex Babiš. Zasahuje do svobod jednotlivce, míní

19.12. 11:14 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 19.12. 12:39

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš". Podle novely by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Zeman uvedl, že předpis je v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv.

Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k předchozím hlasováním je pravděpodobné, že sněmovna veto zvrátí. Zeman veto v dopisu předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodnil mimo jiné tím, že novela obsahuje i poslanecké pozměňovací návrhy. "Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty," uvedl prezident.

Sněmovna by měla předlohu opětovně posuzovat v lednu. V září ji přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Předsedové vládní KDU-ČSL a opoziční ODS Pavel Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné veto přehlasovala.

Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Podle Zemana z rozpravy ve sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. "K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže," napsal Hamáčkovi.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se však mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. "Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová," uvedl.

Úprava ohledně médií předpokládá, že by člen vlády musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Účinnost ustanovení zvaných "lex Babiš" je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by však dopadl až na nově jmenované členy kabinetu.

Přehled případů, kdy prezident Miloš Zeman vetoval některý zákon

2. května 2013 - Prezident vetoval novelu o odpadech, jež kvůli administrativnímu nedopatření s Senátem přijaté verzi obsahovala i pozměňovací návrh týkající se majitelů solárních elektráren, který ale sněmovna neschválila. Obě komory se následně nemohly shodnout na způsobu řešení situace. Se Zemanovým vetem tak Sněmovna souhlasila. Vláda také poslancům předložila novelu zákona znovu, ale již ve správném znění.

8. října 2014 - Prezident Zeman vetoval novelu služebního zákona, který podle jeho názoru vyvolával zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. Sněmovna Zemanovo veto přehlasovala, zákon 123 podpořilo poslanců. Prezident poté předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který ÚS zamítl. Prezidentovi soud vyhověl pouze v jediném z návrhů, který se týkal práva vedení některých státních orgánů. Prezident přitom navrhoval zrušení 20 pasáží zákona.

8. října 2014 - Zeman vetoval zákon o dětské skupině, kvůli tomu, že že poslanci neschválili senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Sněmovna zákon nejtěsnější potřebnou většinou, tedy 101 hlasy, znovu prosadila svou verzi zákona začátkem listopadu 2014. Koalice situaci lesních školek řešila novelou, která byla být přijata na jaře 2015.

4. května 2016 - Prezident Zeman vetoval novelu školského zákona, která mimo jiné zavádí povinná místa ve školkách i pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Učinil tak na základě dopisu Svazu měst a obcí, Zemanovi vadilo zavedení nároku na mateřskou školku od dvou let věku dítěte a vymezení školských obvodů spádových mateřských škol. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali, zákon podpořilo 106 zákonodárců.

19. prosince 2016 - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš". Podle novely by mimo jiné firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Podle Zemana je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem.

Foto: ČTK , Vondrouš Roman

Autor: ČTK