"Zaspali!" Babiš zkritizoval kvůli kůrovci exvedení ministerstva

15.05. 15:03 | Autor: ČTK

Zpracování dřeva napadeného kůrovcem (ilustrační fotografie).

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) není s jednáním o kůrovcové kalamitě spokojen, podle něj stát zaspal a dostatečně nejednal. Chce svolat další poradu i se zástupci společností, které by přebytečné vytěžené dřevo skladovaly, případně přepravovaly. Státnímu podniku Lesy ČR navíc podle něj chybí zhruba 2000 lidí, kteří by stromy se škůdcem káceli. Stav krize zatím vypisovat ale nechce, řekl.

Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Na vině je podle Babiše bývalé vedení ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu. V koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL byl ministrem zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), jeho vyjádření ČTK zjišťuje.

Jurečka podle Babiše loni přišel v září na vládu, kde dostal pověření, aby zajistil součinnost ministerstva dopravy nebo průmyslu a obchodu, což se však nestalo. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) měl tuto činnost na starost stávající náměstek pro lesní hospodářství Patrik Mlynář. Milek se ho ale následně částečně zastal. Podle něj se Mynář začal věnovat Lesům ČR řádně až na začátku letošního roku. Do té doby podle Milka "žily svým vlastním životem".

Babiš chce v dohledné době svolat další poradu, na kterou by se dostavili i zástupci Asociace krajů ČR, ČD Cargo nebo SŽDC. Problémem podle něj bude i odbyt dřeva, který by stát měl řešit.

Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi. V poslední době čelí kritice za to, že zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce. Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha posledních let. Milek v pátek odvolal generálního ředitele podniku Daniela Szóráda. Szórád už dříve odmítl, že by kvůli jeho řízení státní podnik nezvládal likvidaci kůrovcové kalamity. Problém se podle něj netýká pouze porostů ve správě Lesů ČR, ale všech vlastníků lesů hospodařících v obdobných podmínkách, a to i v sousedních zemích. Podle současných ministrů ale národní parky, které spravuje ministerstvo životního prostředí, ani Vojenské lesy a statky pod ministerstvem obrany problémy s kůrovcem nemají.

Podle Milka je jedinou možností, jak sehnat více lidí do lesnictví, zjednodušit příjem zahraničních dělníků z Ukrajiny, Běloruska a ze Srbska.

Lesům ČR v letošním prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Do zisku i tržeb se podle podniku negativně promítlo významné snížení cen dřeva. Milek řízením podniku pověřil dosavadního ředitele lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáše Pospíšila.

Stát může podle novelizované vyhlášky, která platí od pátku, postupovat u kůrovce podle krizového zákona, například vyhlásit krizové stavy v jednotlivých regionech. Pokud by krizový stav byl vyhlášen, zjednodušilo by to zadávání zakázek a lesníci by mohli mít také snazší přístup do lesů přes cizí pozemky.

Babiš byl do loňského února majitelem koncernu Agrofert, poté ho převedl do svěřenských fondů. Jednou z hlavních tuzemských dřevařských společností je Uniles, součást koncernu. Uniles se potýká s výrazným převisem nabídky dřeva nad poptávkou a nedostatkem pracovníků. Loni hospodařil se ztrátou 22 milionů, což je při srovnatelných tržbách hospodářský výsledek po zdanění o 34 milionů horší než v roce 2016, uvedl na konci dubna její ředitel Petr Jelínek.

Podle v pátek odvolaného ředitele Szóráda trvá chřadnutí lesů spojené s kůrovcovou kalamitou od 90. let, přičemž se zvětšuje s rostoucími klimatickými extrémy. Nasazená obranná opatření proti kůrovci jsou podle něj na hraně toho, co lze zvládnout. Szórád v pondělí připomněl, že kalamita kůrovce je i v sousedních středoevropských zemích.

Potvrzují to data Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), podle kterých loni v ČR připadlo na jeden hektar smrkového lesa 2,88 metru krychlových kůrovcové těžby. Na Slovensku to bylo šest metrů krychlových, v Polsku 2,5 metru krychlových, v Bavorsku 3,27 metru krychlových a v Rakousku 2,06 metru krychlových.

Foto: ČTK/Glück Dalibor

Autor: ČTK