Z Česka mizí půda. Usnadní se další zabetonovávání?

10.02. 12:30 | Autor: Pavel Baroch

Zemědělská půda se v ČR mění na nové tovární haly a sklady (ilustrační foto).

Z české krajiny každoročně zmizí půda o velikosti několika stovek Václavských náměstí. Parlament nyní rozhoduje, jestli se další zábory kvalitní zeminy pro nové tovární haly, sklady či parkoviště ještě usnadní.

Také dneska přijde Česko o několik hektarů půdy. Zalije se betonem nebo zmizí kvůli těžbě nerostů. Ačkoli se tempo, jakým se zabírá zemědělská a lesnická půda, v posledních letech zpomalilo, česká krajina je stále více "rozdrobená".

"V roce 2013 se zastavěné a ostatní plochy rozšířily o 2,4 tisíce hektarů a zaujímaly 10,6 procenta území. Nadále pokračuje fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami," konstatuje se v poslední Zprávě o stavu životního prostředí, kterou má TÝDEN.CZ k dispozici.

Poslanecká sněmovna na své nynější schůzi přitom rozhodne o možném usnadnění záboru kvalitní půdy. Skupina senátorů totiž navrhla rozsáhlé výjimky z placení poplatků za zastavěné půdy. Výjimku mají získat tovární haly, sklady, parkoviště či silnice, které podpoří stát nebo si je obec či kraj zařadí do svého územního plánu. Před snadnějším zabetonováváním krajiny, jak to navrhuje skupina senátorů, varují nevládní organizace, ale také ekologická komise Akademie věd nebo ministerstvo životního prostředí.

Rozšířená výjimka

Kritici ovšem upozorňují na to, že už vládní předloha zábor půdy usnadňuje. "Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložila však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy, ty přitom představují jediný skutečně účinný ekonomický nástroj na ochranu půdy," uvedla ekologická komise Akademie věd.

"Současná výše poplatků za zábor půdy nestačí na motivaci developerů k vyššímu využití starých průmyslových areálů (tzv. brownfields) či méně atraktivního nezastavěného území. V ekologicky citlivých územích se již poplatek nemá násobit všemi koeficienty ekologických vah, ale pouze jedním (nejvyšším) koeficientem. Poslanecká sněmovna výjimku rozšířila a Senát prosadil další dramatický nárůst výjimek," konstatovali vědci.

"Vláda porušila své sliby a navrhla oslabení ochrany půdy. Senátní návrh vládní výjimky násobí. Pokud by jej poslanci schválili, vedlo by to k masivnímu prohloubení už dnes probíhající degradace půdy a krajiny a k postupné likvidaci českého zemědělství," poznamenal Daniel Vondrouš, který se v organizaci Zelený kruh zaměřuje na politiku životního prostředí.

Ministr životního prostředí Richard Brabec. Ministerstvo životního prostředí sice nesouhlasí se senátorským rozšířením výjimek pro snadnější zábor půdy, ale za svou předlohou si stojí. "Novela je výsledkem mnohaměsíčního jednání s desítkami dotčených stran," prohlásil ministr Richard Brabec (ANO) poté, co předlohu schválila dolní komora parlamentu. Podle této verze budou například levnější odvody u výrobních hal a skladů schválené do konce roku 2014 v územním plánu.

"Oceňuji, že Poslanecká sněmovna nepřijala řadu pozměňovacích návrhů k této novele, které by výrazně zvýšily počet výjimek z platby poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu," dodal posléze ministr Brabec.

Jenže další výjimky schválil právě Senát, o jehož návrhu budou hlasovat poslanci. Podle senátora Radka Martínka (ČSSD) mají výjimky pomoci především menším obcím k jejich dalšímu rozvoji. "Nemůžeme brát obci, aby měla svou malinkou průmyslovou zónu, kde bude postaveno pár dejme tomu řemeslných dílen nebo malých zaměstnavatelů, tak aby se tyto věci realizovaly. To přece není možné!" řekl Martínek, když předlohu obhajoval v Senátu.

Kritika starostky

S argumentem senátorů nesouhlasí například starostka Šlapanice u Brna Michaela Trněná. "O ochranu půdy se zajímám dlouhodobě vzhledem k tomu, že v bezprostřední blízkosti Šlapanic usiluje firma CTP Invest o vybudování velké průmyslové zóny na nejúrodnějších půdách, které by tento zákon měl chránit," sdělila pro TÝDEN.CZ Trněná.

"Jako občanské sdružení Čisté Šlapanice jsme za občany Šlapanic dlouhodobě vyjadřovali nesouhlas s tímto záměrem, v podzimních volbách jsme dostali od občanů i mandát k tomu, abychom se proti realizaci tohoto záměru postavili z pozice města, když jsme s velkou převahou vyhráli volby nad politiky, kteří o realizaci záměru z nejrůznějších důvodů usilovali," dodala.

Připomněla, že petici proti senátním úpravám v zákoně o ochraně půdního fondu za pět dní podepsalo více než tisíc lidí. Komise životního prostředí Akademie věd zase připomněla, že půda je nenahraditelný přírodní zdroj, ke kterému se musí přistupovat tak, aby zůstal zachován i pro další generace.

"Degradační procesy v krajině spustilo ekonomické vyvlastnění zemědělských půd již v padesátých letech minulého století, mezi něž patří velkoplošné využívání zemědělských ploch, chemizace půd a půdních vod, nadměrná eroze a likvidace biologické rozmanitosti. Bohužel změnu v této oblasti nepřinesla ani změna režimu v listopadu 1989," uvedla ekologická komise.