Volba šéfa České televize je mi buřt, říká Jandák

02.06. 08:30 | Autor: Tomáš Menschik

Šéf sněmovní mediální komise Vítězslav Jandák se o bitvu kolem voleb nového vedení ČT prý nezajímá. Konkurz začne tuto středu předvýběrem kandidátů. S veřejnoprávní televizí podle něj ale nepohne nikdo. Spíš by se mu zamlouvalo, kdyby vznikla nová komise pro kontrolu zpravodajství.

Přišel jste s nápadem založit radu pro kontrolu zpravodajství ČT. Proč ho chcete víc hlídat?
To ne! Já mám jiný model. Děláme totiž velkou chybu, že platíme dva velké veřejnoprávní baráky: Český rozhlas a Českou televizi. Tam mizí moře peněz. Kdybychom je spojili, ušetřili bychom půl miliardy. Spojilo by se zpravodajství, zahraniční zpravodajové, vozový park, prezentační akce a podobně, ale hlavně by se spojily smlouvy. Na mistrovství světa uzavírá rozhlas i televize smlouvy zvlášť a platí oba. Proč?

ČTĚTE TAKÉ: Atmosféra v ČT houstne, volba ředitele se blíží

A kontrola zpravodajství? Dřív jste řekl, že by měla vzniknout rada složená z politiků.
Na televizi nadávají ODS i ČSSD. Nechť tedy vznikne rada, která bude hlídat vyváženost zpravodajství. Kontrolovalo by se, jestli zpravodajství nějak nešije do některé z politických stran. Udělal bych to jen pro klid všech zúčastněných. Já se o to jinak nestarám. Mně je totiž úplně jedno, jestli ředitelem ČT bude Petr nebo Pavel.

Nestaráte se? Sám jste intervenoval kvůli tomu, že nezařadili váš příspěvek do zpravodajství.
Já vám řeknu, jak to bylo. Byl jsem v Holašovicích, ve vesnici UNESCO, na jejíž opravu dalo ministerstvo během mého působení peníze. Účastnil jsem se nějakého sezení. Přišel za mnou senátor Jirsa z ODS s televizí, jestli bych se také nevyjádřil k Šumavě a kůrovci. Chtěl jsem být stručný, řekl jsem, že Bursík je nejhorším ministrem v historii a že situace v národním parku je katastrofální. Vůbec to nezařadili, protože dnes se ve veřejnoprávní televizi nesmí říkat, že někdo ze zelených pracuje špatně. Tak jsem řediteli zpravodajství Fridrichovi zavolal, že tohle se nedělá. Odpověděl, že se stal technický problém a nešel zvuk. To byl jediný můj incident.

Nikam jsem se necpal

Měl by mít politik nárok, aby se objevil ve zpravodajství?
Ne. Mě nakrklo, že oni sami chtěli rozhovor a pak mě vystřihli. Já jsem se nikam necpal.

Řekl jste, že je vám jedno, kdo bude ředitelem televize. Vedou se o tom ve sněmovně nějaká jednání?
Rozhodne rada ČT a se mnou nikdo žádná jednání nevede, protože všichni vědí, že Jandákovi je to víceméně buřt. Víte proč? Protože s takto nastaveným strojem nikdo nic nesvede.

Nebylo by lepší zvolit takový management, který politikům nepůjde na ruku? Pak by možná ustaly telefonáty politiků do ČT a spory o to, komu zpravodajství nadržuje.
To bychom se pak dostali k jedné věci. Pro vás je politik blbec, pitomec, nepřítel, a to je špatně. Ve sněmovně ale sedí vzorek národa.

Není na místě uvažovat o změně v momentě, kdy se v televizi můžou roztrhat kvůli každému telefonátu ze sněmovny nebo z Úřadu vlády?
Myslíte, že to nějaký nový management zvládne? Já jsem předseda mediální komise, volba šéfa televize není v mé kompetenci. Dokonce ani nevím, kdo se tam hlásí. Maximálně můžu pracovat na změně legislativy.

A chystáte něco?
To mám připravit zákon o tom, že politik nesmí zavolat do televize?

Ne, ale například změnit volby do televizní rady. Své zástupce by jmenoval prezident, univerzity, kraje, obce, národní divadlo, fond kinematografie, nikoli politici.
Ale to jsme zase u toho. Politici jsou přece reprezentace národa.

Ale ani reprezentace se nemůže chovat tak, že jí patří veřejnoprávní médium.
Tak vidíte, dostáváme se k tomu, co to znamená veřejnoprávní. Teď si představte, že existují země, kde erární televize vůbec není a stát si pro veřejnoprávní službu najímá soukromé subjekty a pak si vyhodnocuje, jak službu občanovi plní.

S kumštýři je to zvláštní

Teď k jinému mediálnímu tématu. Nedopadne to za čas tak, že kandidátky ve všech krajích povedou lidé ze showbyznysu?
Podívejte se na Berlusconiho. V Evropě snad není pravicovější politik, ale on dává na kandidátky modelky! A Schwarzenegger? Není to úplně nenormální, že lidi ze showbyznysu jdou do politiky. Také je důležité, aby tam chodili lidi finančně zajištění, kteří na tom svém křesle nebudou existenčně závislí.

Kateřina Brožová dřív říkala, že by si nikdy nevzala chudého člověka. Nemá to k sociální demokracii hodně daleko?
S kumštýři to je zvláštní. Neplatí to jen pro Kateřinu Brožovou. Helenka Třeštíková je moje kamarádka. Jako ministr jsem jí dal peníze na její film, ale o tom se nepsalo. Proč taky? Podporoval jsem Dejvické divadlo, aniž bych musel. Ona se stala ministryní, objali jsme se a políbili. Ona se zeptala: Slávečku, nemohl bys mi dělat poradce? Řekl bych, že to nepůjde, protože jsem na druhé straně barikády. Z toho vidíte, jak to vypadá s kompetentností některých umělců a i ta Helena nakonec velmi rychle vycouvala.

Ona ale vycouvala kvůli tomu, že jí za náměstka nutili vašeho spolupracovníka Formánka, který roztáčel byznys kolem památek.
Ona si v první řadě myslela, že nastoupila na ministerstvo filmu. Skutečně si myslím, že až na ministerstvu zjistila, o jak těžkou práci se jedná.

Náměstek Formánek byl vaším mužem. Co jste říkal tomu, že lobboval a sháněl přeběhlíky pro Topolánka?
Mluvil jsem s ním o tom a on popřel, že by se na vzniku Topolánkovy vlády jakýmkoli způsobem podílel. Vysvětlil to tak, že v tom jeli jen lidé, které znal a jeho si k tomu automaticky připojili.

ČTĚTE TAKÉ: Kandidatura Brožové je v pořádku, vzkazuje Paroubek

Proč by ho ale ODS vnucovala na ministerstvo k paní Třeštíkové?
Logicky proto, že je to profesionál. Já jsem měl ekonomického náměstka Richtera, který byl z ODS. Kdybych se měl vrátit, chtěl bych s ním spolupracovat znovu, protože byl jedním z nejschopnějších v branži.

Proč Paroubek inklinuje ke známým tvářím?
Jirka je velmi kulturní člověk. Když byl premiérem a byl naprosto ztrhaný, našel si čas na operu a divadlo. On je snad kulturnější než já. Z venku se to třeba nezdá, ale on to miluje. Jeho velká bolest je, že ho někteří kumštýři pomlouvají. Jde o opravdu velké nedorozumění.

Foto: Robert Sedmík, Lucie Pařízková, Jan Schejbal

Autor: Tomáš Menschik