Vláda schválila vyšší DPH a druhý pilíř důchodové reformy

23.05. 10:58 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 23.05. 12:18

Ministr financí Miroslav Kalousek a premiér Petr Nečas.

Od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty (DPH) na 15 a 21 procent, omezí se výdajové paušály živnostníků nebo se zruší zelená nafta, kvůli které dnes protestují zemědělci. Vláda dnes schválila novely konkrétních daňových a dalších zákonů. Kývla i na návrh zákona o pojistném na důchodové spoření, který má umožnit zavedení druhého pilíře penzijní reformy od 1. ledna 2013, nebo na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Změny musí schválit ještě parlament a podepsat prezident.

Opatření mají za cíl snížit schodek veřejných financí pod tři procenta a mají platit od roku 2013. Některá z nich by měla platit jen do roku 2015. Rámcově s návrhy souhlasila vláda již 11. dubna, nyní jsou změny předkládány jako novely konkrétních zákonů.

Zvýšení sazeb DPH o jeden procentní bod podle návrhu neovlivní zboží a služby spadající do jednotlivých kategorií. Výjimkou budou některé zdravotní prostředky, u kterých požaduje přesun do základní sazby EU. Rovněž dětské pleny budou daněny vyšší sazbou, důvodem je opět požadavek EU.

Příjmy vyplývající ze zvýšení DPH a zdanění fyzických osob by měly plynout pouze do státního rozpočtu. Kvůli tomu navrhuje ministerstvo financí i změnu rozpočtového určení daní, které by snížilo podíl obcí na příjmech z těchto daní. Například u DPH pro roky 2013 až 2015 tak budou obce dostávat 18,9 procenta celostátního výnosu a kraje 7,86 procenta. Nyní je to 19,93 procenta a 8,29 procenta. Kraje s tímto návrhem v rámci připomínkového řízení nesouhlasí.

V případě výdajových paušálů navrhuje MF v novele zákona jejich výši zachovat. Ovšem u činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent nebo 30 procent bude absolutní výše odpočtu omezena částkou 800 tisíc korun, respektive 600 tisíc korun, to znamená na maximální možný odpočet z mezního příjmu stanoveného na dva miliony korun. Osoby využívající paušály nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů.

Výše paušálů závisí na druhu příjmů. Výdaje ve výši 80 procent z příjmů platí pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství a pro řemeslné živnosti. Ostatní živnosti použijí sazbu 60 procent. Sazba 40 procent je určena pro příjmy z jiného podnikání, například ze svobodných povolání, z finančního poradenství a podobně. K příjmům z pronájmu je pak možné uplatnit výdaje ve výši 30 procent z příjmů.

Druhý pilíř penzijní reformy

Vláda také schvýlila návrh zákona o pojistném na důchodové spoření, který má umožnit zavedení druhého pilíře penzijní reformy od 1. ledna 2013. Návrh souvisí s odkladem zřízení jednotného inkasního místa o dva roky na 1. ledna 2015 a s právním přesměrováním plateb na daňovou správu.

"Kvůli odkladu jednotného inkasního místa dochází k absenci nezbytně požadované individualizace plateb daní a veřejného pojistného, což je jedním z předpokladů fungování inkasa finančních prostředků pro důchodové spoření," uvedlo ministerstvo financí v návrhu.

Podle MF předkládané návrhy vedle změn legislativně technického charakteru obsahují i z právního hlediska jiné uchopení nastaveného systému financování důchodového spoření.
Tzv. druhý pilíř důchodového systému počítá s převodem peněz ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech. Cílem reformy je získat nové zdroje na financování penzí budoucím generacím.

Druhý pilíř spočívá v tom, že si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. V současnosti činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého. Spoření je dobrovolné. Pokud však lidé do nového pilíře vstoupí, nebudou již moci přestat spořit. Čerpání důchodu bude možné pouze formou penze, a to buď doživotně, nebo po dobu 20 let. Jednorázové výběry na rozdíl od současného penzijního připojištění nebudou.

Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech. Lidé je budou moci měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat větší míra rizika s možností většího zisku, nebo menší riziko s větší jistotou.

Celkem osm z devíti tuzemských penzijních fondů už potvrdilo definitivně svou účast v důchodové reformě. Pouze penzijní fond Axa ještě čeká na souhlas mateřské skupiny. Z dalších finančních skupin chystá vznik penzijní společnosti a transformovaných fondů Raiffeisenbank a společnost Conseq.

Spoření ve druhém pilíři se v porovnání s průběžným systémem při jeho současných parametrech vyplatí podle expertů spíše lidem s nadprůměrným příjmem nebo středním příjmovým skupinám při minimální době spoření 25 let. Záležet však bude i na volbě strategie spoření a zejména na skutečném výnosu jednotlivých fondů.

Velká města přijdou o stovky milionů

Vláda na svém jednání schválila také novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Příjmy většiny menších měst a obcí díky ní stoupnou, naopak velká města dostanou o 1,1 miliardy korun méně. Koalice se na změnách v zákonu dohodla na počátku týdne a chce návrh schválit již na červnové schůzi poslanců. Zákon by měl platit od příštího roku.

Praha by podle kompromisu, k němuž dospěly vládní strany ODS a TOP 09, měla přijít ročně o 650 milionů korun, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů Kč a Plzeň o 90 milionů korun ročně. Původně chtělo ministerstvo financí snížit příjmy čtyřem největším městům o zhruba pět miliard korun. S tím ale ODS nesouhlasila.

Mírně si pohorší i 378 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které mají velkou rozlohu. Výměra rozlohy obce, která je jedním z kritérií, se návrhem omezuje maximálně na plochu tři hektary na obyvatele.

Menší obce a města dosud dostávaly v průměru 6800 korun na jednoho obyvatele. Změnou zákona by se to mělo zvýšit na zhruba 9000 korun.

Nově se také počítá se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel jako prvku, který přispěje ke snížení rozdílů příjmech na obyvatele, a to z dosavadních tří procent na deset procent. Nově by se také měl příjem obce odvíjet částečně i od počtu dětí mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí. Celkově se do rozpočtového určení daní přidá 12 miliard korun, zejména na úkor národních dotačních titulů.

Foto: Petr Topič / iDNES.cz / Profimedia

Autor: ČTK