Vláda: Někteří nezaměstnaní nedostanou podporu

03.09. 15:52 | Autor: ČTK

Michela Marksová Tominová a Bohuslav Sobotka.

Členové družstev a obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, od příštího roku nejspíš nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Počítá s tím novela o zaměstnanosti, jejíž návrh schválila vláda. Novinářům to řekla ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Ministerstvo tak chce sjednotit pravidla vyplácení podpor. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají.

Kromě toho ministryně počítá s tím, že v novele budou během projednávání ve Sněmovně také stanoveny podmínky pro takzvaný kurzarbeit. "To nejdůležitější na tom, že novela půjde do Sněmovny, je to, že se tam může vložit prostřednictvím poslaneckého návrhu takzvaný kurzarbeit, tedy podmínky pro dočasnou ztrátu zaměstnání, což je teď v souvislosti s děním na Ukrajině důležité," řekla Marksová Tominová.

Novela se ale týká hlavně částečného zaměstnávání lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce. To je možné od října 2004. Opatření mělo pomoci udržovat pracovní návyky a podpořit snahu přivydělat si. Možný byl i souběh výdělku, který nepřesáhl polovinu minimální mzdy, a podpory. Její vyplácení není ale od roku 2011 u takového zaměstnání možné. Podporu dál mohli dostávat jen členové družstev a obchodních společností, kteří pro ně mimo pracovní vztah dělají nějakou činnost za odměnu do poloviny minimální mzdy. Také oni by od příštího roku neměli podporu mít.

Podle ministerstva se v minulosti podpora přestala při takzvaném nekolidujícím zaměstnání vyplácet, protože se opatření zneužívalo. Když neměla firma pro lidi dost práce, dohodla se s nimi na propuštění. Současně s nimi ale hned uzavřela dohodu o provedení práce na stejný druh činnosti, jen s měsíční odměnou pod polovinou minimální mzdy. Lidé se pak přihlásili do evidence nezaměstnaných a získali podporu. Někde se také uzavřely nové smlouvy s odloženým nástupem až po vyčerpání podpory, popsalo ministerstvo práce.

Pravidla teď chce sjednotit. Týkala by se tedy například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností, členů představenstev, správních a dozorčích rad či statutárních ředitelů akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.

Podle odhadu resortu členové obchodních společností a družstev tvoří asi procento uchazečů o zaměstnání. Kolik z nich dostává podporu, ministerstvo neví. Úřady práce tyto údaje nesledují. Úsporu na podporách v nezaměstnanosti a případné vyšší výdaje na dávkách tak není možné podle autorů novely vyčíslit.

Novela má také zkrátit lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Místo 12 měsíců by měla trvat čtyři měsíce.

Novela má také zakotvit postavení Fondu dalšího vzdělávání a umožnit ministerstvu práce vytvořit další takové instituce, sloučit je i zrušit podle potřeb na trhu práce. Na starosti by měly evropské projekty. Z peněz EU by se hradil i jejich provoz, stát by ale musel poskytnout potřebné povinné spolufinancování.

Fond vznikl přeměnou jiných institucí, nyní spravuje 15 projektů z Evropského sociálního fondu za celkem 1,92 miliardy. Dosud z toho vyčerpal 651,63 milionu korun.

Foto: ČTK , Kateřina Šulová

Autor: ČTK