Strany pod dohledem státu? Vnitro chce zřídit speciální úřad

04.05. 06:45 | Autor: David Jareš

Podle nového zákona by partaje mimo jiné inkasovaly více peněz ze státní pokladny a omezily by se sponzorské dary.

Lidé volí politické strany, aby je zastupovaly a řídily za ně stát. Teď to ale vypadá, že budou partaje závislé na státu. Komu to prospěje a koho poškodí?

Ministerstvo vnitra chce zřídit speciální Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Ten by je měl kontrolovat a případně trestat, pokud shledá problémy v jejich financování. Součástí balíku návrhů je povinnost zřídit transparentní účty, strop na náklady na volební kampaně nebo limit pro dary od fyzických a právnických osob. Na první pohled bohulibý záměr sblížit Česko s evropským standardem zároveň upevní postavení nejvlivnějších politiků: budou rozhodovat o obsazení kontrolního úřadu a zajistí si pro své strany peníze od státu navíc.

Nová trafika

Institut má tvořit předseda s platem zhruba 130 tisíc korun a postavením srovnatelným s prezidentem NKÚ, jmenovaný prezidentem na návrh Senátu, další čtyři členové vedení úřadu by byli zvoleni Senátem na návrh NKÚ, sněmovny a řadových senátorů. Detailní výčet je nutný, protože způsob instalace vedení popírá zákonem zamýšlený záměr nezávislosti.

"Obsazení úřadu bude mít v ruce vždy vládnoucí garnitura, takže jsou vlastně diskriminovány strany v opozici nebo mimo parlament," domnívá se politolog Kamil Švec. Úřad bude kontrolovat i to, jestli dary jsou v zákonem stanoveném limitu, zda jsou dárci z Česka a uvádějí o sobě všechny požadované informace. Instituce bude mít přístup k datům dárců v základních registrech, proti čemuž protestuje Úřad na ochranu osobních údajů.

"Paradoxně by byly strany jako nositelky moci voličů podřízeny státnímu úřadu, který by je mohl sankcionovat. Logičtější by bylo, aby kontrolní funkce zůstala kontrolnímu výboru sněmovny nebo NKÚ," myslí si politolog Švec.

Bonus navíc

Už dnes je systém financování nastaven tak, že čím více strana drží mandátů, tím více inkasuje z eráru. Za hlasy ve volbách do dolní parlamentní komory, za mandáty v parlamentu a krajských zastupitelstvech, příspěvek na činnost a tak dále. Například ČSSD dostala loni od státu 150 milionů a to se nekonaly sněmovní volby.

Podle návrhu vnitra by si partaje mohly zřídit něco jako politické instituty coby své odborné základny, které by směly žádat o dotace na provoz ve výši desetiny příspěvku, který daná strana dostává od státu - prostě desetiprocentní bonus v řádu až desítek milionů.

Zákon na druhé straně omezením výše sponzorských darů na dva miliony korun od Čtěte TÝDEN! jednotlivého dárce blokuje neparlamentní subjekty, které by měly štěstí na štědrého mecenáše, protože získat peníze od státu bez úspěchu ve volbách nemají šanci. A také je záměr namířen proti hnutí ANO Andreje Babiše, kde je bohatý dárce nabíledni. Jeho hnutí s limity logicky nesouhlasí a jako dostatečná protikorupční opatření považuje transparentní účty, auditované účetnictví a nový kontrolní úřad.

Více si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí 4. května.