Sněmovna poslala dál zvýšení DPH a škrty ve stavebním spoření

30.08. 19:14 | Autor: ČTK , - red - | Aktualizováno: 30.08. 21:22

Sněmovna poslala dál novely upravující sazbu DPH či podporu stavebního spoření.

Poslanci ve sněmovně pustili do závěrečného schvalování několik bodů týkajících se sociální a daňové reformy. Nižší sazba DPH tak stoupne od roku 2013 na 14 procent, sníží se podpora stavebního spoření a přibude kompenzace za nevyplacené odstupné. O definitivním osudu jednotlivých novel se zřejmě rozhodne v pátek.

Dosavadní nižší desetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší na 14 procent. Poslanci propustili do závěrečného čtení vládní novelu zákona o DPH, která posléze od roku 2013 obě sazby sjednotí na úrovni 17,5 procenta. Takto získané peníze chce vláda využít na rozjezd důchodové reformy. Závěrečné schvalování ve sněmovně by se mohlo uskutečnit již v pátek.

Zvýšení DPH bude znamenat zdražení potravin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na sportovní utkání a kulturní pořady, knih, novin. Zdraží zřejmě voda, teplo, dětské pleny a autosedačky a také pohřby. Vláda argumentuje, že sjednocením sazeb se sníží riziko daňových úniků.

Podpora stavebního spoření klesne

Podpora stavebního spoření bude omezena částkou 2 tisíce korun ročně. Poslanci taktéž odeslali do závěrečného čtení vládní návrh novely o stavebním spoření, který státní podporu krátí. Definitivně by tento návrh mohli schvalovat již v pátek. Státní podpora by podle návrhu měla klesnout na nejvýše 2000 korun ročně pro nové i existující smlouvy, zdaňovat se budou úroky z vkladu. Stát tak chce ušetřit čtyři až šest miliard korun.

Nově má platit, že státní příspěvek bude představovat deset procent místo dosavadních 15 procent z naspořené částky. Maximálním limitem pro jeho výpočet bude částka 20 tisíc korun, takže nepřekročí 2000 korun. Nově se budou zdaňovat připsané úroky.

Pravidla porodného či nemocenské se od loňska nemění

Balíček počítá s tím, že by i nadále omezil vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni z 2000 na 800 korun.

Balíček dále počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 na 60 procent vyměřovacího základu.

Levice tvrdí, že omezení postihnou nejvíce chudší rodiny a mladé lidi, kteří plánují děti. Podle nich jsou opatření namířena protipopulačně, nikoli tak, aby podporovala porodnost. Vláda by podle opozice měla spíše hledat způsoby, jak zvýšit příjmy státu, například zavedením progresivní daně z příjmů.

Přibude kompenzace za odstupné

Stát asi začne od příštího roku vyplácet kompenzaci lidem za nevyplacené odstupné či odchodné. Sněmovna o toto opatření zřejmě doplní vládní balíček úsporných opatření v sociální oblasti.

Novinkou je povinnost po tři měsíce vyplácet odstupné ve výši 65 procent čistého měsíčního výdělku. Balíček úsporných opatření je téměř totožný s tím, který sněmovna schválila už loni ve stavu legislativní nouze. Kvůli formě schválení ale Ústavní soud na návrh opozice platnost přijatého souboru opatření, která se týkají například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči, zrušil ke konci letošního roku. Vláda proto balíček předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit nadále. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy korun.

Jediným zmírněním oproti dosavadním škrtům má být kompenzace za nevyplacené odstupné, odchodné nebo odbytné, a to ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. Podle současných pravidel nemají nezaměstnaní první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez peněz. Změnu prosazuje ombudsman Pavel Varvařovský, který současnou praxi označil za nemravnou.

Vládní novela zákoníku práce je po dnešku před závěrečným schvalováním. Novela mění například odstupné při propuštění nebo opakované zaměstnávání na dobu určitou. Navržené změny v zákoníku mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst.

Podle vládní předlohy se odstupné má nově řídit počtem odpracovaných let. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jako dosud jeho odstupné výše tří průměrných výdělků. To má podle vlády více motivovat zaměstnavatele k tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou.

Foto: Robert Sedmík, Profimedia

Autor: ČTK , - red -