Senát zažaluje Klause pro velezradu, znějí slova o popravě

04.03. 15:35 | Autor: - pcl - , ČTK

Dosluhující prezident Václav Klaus se svou knihou o amnestii.

Senát schválil ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Jde o první žalobu na prezidenta v historii České republiky. Důvodem je kontroverzní novoroční amnestie a otálení s podpisem smluv a jmenováním soudců.

Pro podání žaloby Ústavnímu soudu hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti.

"Dnes začala nová doba. Odlišný politický postoj už se nebude jen kritizovat, bude se rovnou soudně postihovat, dokud nezbyde ten jediný povolený," reagoval v SMS zprávě na výsledek hlasování ředitel politického odboru a tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl.

"My jsme vůbec neposuzovali odlišné názory prezidenta republiky, my jsme posuzovali plnění ústavních pravomocí. A pokud prezident republiky v několika případech závažným způsobem své povinnosti porušuje a dokonce veřejně sdělí, že je hodlá porušovat nadále, tak žádná jiná reakce nemůže následovat ," reagoval na Jaklova slova senátor a jeden z iniciátorů návrhu Jiří Dienstbier (ČSSD). "Pokud běžný občan nebude respektovat zákony nebo dokonce rozhodnutí soudu, tak to pro něj má závažné následky. Může to být exekuce nebo to může být v některých případech i trestní stíhání. Prezident republiky by měl v tom jít příkladem a naopak svým jednáním vést všechny občany k dodržování práva," dodal.

Senátor Jaromír Štětina (zvolen za TOP 09) na verdikt Senátu reagoval pro on-line deníku TÝDEN.CZ slovy: "Václav Klaus byl nyní Senátem rituálně popraven a prohlášen za velezrádce."

"Osobní mindráky a iracionální nenávist zvítězily nad odpovědností vůči vlastní zemi, která bude mít na mezinárodním poli strašnou ostudu. Deset milionů lidí se teď bude muset stydět pro pochybné ego a nulový rozhled 38 senátorů," reagoval z Bruselu ministr financí Miroslav Kalousek.

Ústavní soud už oznámil, že žaloba dostane prioritu před ostatními kauzami. Rozhodnutí by mohlo padnout nejdříve koncem března.

Velezradou je podle zákona o Ústavním soudu "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Trestem je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Klausovo druhé funkční období přitom skončí už tento čtvrtek. Odsouzený prezident také ztrácí nárok na plat a požitky po skončení výkonu funkce.

Velezrada a prezident

Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Velezradu Ústava definuje jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi kromě kontroverzní amnestie například i to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě.

Žaloba poukazuje také na to, že Klaus téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce a vyjma dvou neúspěšných pokusů ani nikoho Senátu ke schválení nominace nenavrhl, "čímž vážně ohrozil řádné fungování Ústavního soudu". Klausovi také vytýká, že pět let přes rozhodnutí Městského soudu v Praze nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem.

"Já si myslím, že to není zbytečná dehonestace prezidenta. Myslím si, že je k tomu třeba přistupovat velmi věcně a ten věcný tón je potřeba zachovat, Uvidí se, co bude dál, ale rozhodně si nemyslím, že je třeba na místě to jakkoliv skandalizovat, ani Senát, ani prezidenta," uvedla pro on-line deník TÝDEN.CZ senátorka Eliška Wagnerová, bývalá ústavní právnička.

Samotný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) pro návrh nehlasoval. "Je to vůle senátorů, mají na to plné právo," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Pro případ, že by ovšem návrh neprošel, předložil doprovodné usnesení, že prezident Václav Klaus opakovaně porušil Ústavu. "Já jsem si nepřál, aby nebylo nic. Já jsem si přál, aby bylo přijato doprovodné usnesení, protože návrh na velezradu je docela dost těžko uchopitelný a řekl bych, že nám to Ústavní soud zamítne. Potom by to mohl také současný prezident zneužívat, že by říkal, že všechno je v pořádku, což samozřejmě pravda není," dodal Štěch.

"Velmi mě to zklamalo, protože nerozum zvítězil nad rozumem. Doufám, že Ústavní soud se bude chovat jako vykladač Ústavy a ne jako politické těleso. Pak ta šance návrhu je z mého pohledu nulová," konstatoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Sám se hlasování se neúčastnil, protože je v zahraničí.

Senátor Jaroslav Kubera. Proti podání žaloby hlasoval Jaroslav Kubera (ODS): "Já bych odpověděl slovy končícího prezidenta Klause, že na všech těch věcech, které se dějí, vadí, že společnost je velmi rozklížená, že závist a nenávist má v tuto chvíli navrch, To rozhodnutí ničemu neprospěje než tomu, že ještě více rozdělí společnost," uvedl Kubera.

Tomio Okamura (nezávislý) v reakci na výsledek hlasování uvedl: "To, o co mi jde, je v prvé řadě jasný vzkaz dalším prezidentům, že byť jsou beztrestní, tak i jejich konání musí mít své meze. Ne amnestie, ale abolice prezidenta Klause, tedy zastavení trestního stíhání vybraných zločinů, zcela pošlapala ústavní práva desetitisíců obětí velmi závažných trestných činů. Neumím si představit flagrantnější narušení demokratického řádu. Je to plivnutí do tváře všem slušným lidem."

"Chceme slyšet názor Ústavního soudu, co je velezrada. Chceme slyšet, kam až může prezident zajít v odmítání doporučení Parlamentu či přání českého lidu," uvedl předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD).

Seznam senátorů, kteří v pondělí hlasovali pro a proti podání žaloby na prezidenta Václava Klause pro údajnou velezradu Ústavnímu soudu

Hlasovali pro: Miroslav Antl (za ČSSD), Ivo Bárek (ČSSD), Marta Bayerová (KSČM), Zdeněk Besta (ČSSD), František Bublan (za ČSSD), Alena Dernerová (za Severočechy.cz), Jiří Dienstbier (ČSSD), Alena Gajdůšková (ČSSD), Petr Gawlas (ČSSD), Petr Guziana (ČSSD), Jan Horník (za STAN), Marcel Chládek (ČSSD), Miloš Janeček (ČSSD), Jaromír Jermář (ČSSD), Miroslav Krejča (za ČSSD, nyní klub KDU-ČSL a nezávislí), Pavel Lebeda (za ČSSD), Miloš Malý (ČSSD), Antonín Maštalíř (ČSSD), Hassan Mezian (ČSSD), Libor Michálek (za Piráty, klub KDU-ČSL a nezávislí), Miroslav Nenutil (ČSSD), Tomio Okamura (nezávislý, klub KDU-ČSL a nezávislí), Vladimír Plaček (ČSSD), Jozef Regec (ČSSD), Eva Richtrová (ČSSD), Božena Sekaninová (ČSSD), Radek Sušil (ČSSD), Eva Syková (za ČSSD), Jiří Šesták (za STAN, klub Starostové a Ostravak), Petr Šilar (KDU-ČSL), Zdeněk Škromach (ČSSD), Josef Táborský (ČSSD), Dagmar Terelmešová (ČSSD), Martin Tesařík (ČSSD), Pavel Trpák (ČSSD), Jan Veleba (nezávislý, klub KDU-ČSL a nezávislí), Eliška Wagnerová (za SZ), Jan Žaloudík (za ČSSD)

Hlasovali proti: Jiří Bis (ČSSD), Petr Bratský (ODS), Zdeněk Brož (za KDU-ČSL, klub KDU-ČSL a nezávislí), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), Milada Emmerová (ČSSD), Pavel Eybert (ODS), Daniela Filipiová (ODS), Tomáš Grulich (ODS), Jan Hajda (ČSSD), Luděk Jeništa (STAN, klub Starostové a Ostravak), Tomáš Jirsa (ODS), Stanislav Juránek (KDU-ČSL), Karel Kapoun (ČSSD), Tomáš Kladívko (ODS), Karel Korytář (ČSSD), Jaroslav Kubera (ODS), Jiří Lajtoch (ČSSD), Jiří Oberfalzer (ODS), Milan Pešák (ODS), Josef Řihák (ČSSD), Jaroslav Sykáček (ČSSD), Miroslav Škaloud (ODS), Milan Štěch (ČSSD), Jaromír Štětina (za TOP 09), Petr Vícha (ČSSD), Veronika Vrecionová (ODS), Miloš Vystrčil (ODS), Jaroslav Zeman (ODS), Dagmar Zvěřinová (ČSSD)