Senát napodruhé schválil zrušení doživotní imunity politiků

20.03. 13:39 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 20.03. 15:23

Senátoři podpořili novelu omezující imunitu na dobu mandátu.

Doživotní imunita zákonodárců a ústavních soudců bude zrušena. Senát na druhý pokus příslušnou ústavní novelu schválil. Prezident normu nemůže vetovat. Pro novelu hlasovalo 58 senátorek a senátorů, tedy více než potřebná třípětinová většina. Proti předloze byli zástupci ODS, kteří chtěli imunitu omezit ještě přísněji - vztahovat by se podle nich měla jen na projevy v parlamentu.

Novela počítá s tím, že by poslance či senátora nadále nebylo možné trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku jeho mandátu. Obdobně to bude platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Kateřina Klasnová (VV). Senátoři o novele a míře omezení imunity diskutovali téměř dvě hodiny. Předsedkyně poslanců Věcí veřejných Kateřina Klasnová uvedla, že "imunita není výsadním privilegiem jedinců, ale má zaručovat nerušený chod parlamentu". Doživotní imunitu pak označila za českou anomálii v Evropě. Podobně jako zastánci předlohy připomněla, že prezident už má předchozí změnou ústavy omezenu imunitu jen na dobu výkonu mandátu.

Předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera neúspěšně navrhoval omezení imunity jen na projevy a hlasování v parlamentu, čímž by se podle něj "problém vyřešil jednou provždy". Poznamenal, že pokud zákonodárce nebude vydán, bude moci do šetření své kauzy případně ovlivňovat svědky a bude vydíratelný. Pokud by byl obviněný člen parlamentu zvolen opakovaně, jeho kauza by mohla být prý i promlčena.

Místopředseda frakce ODS Miloš Vystrčil navrhoval dílčí úpravu, podle níž by se zákonodárce mohl sám vydat k trestnímu stíhání bez ohledu na rozhodnutí své parlamentní komory. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) ale upozornila na rozsudek evropského soudu, podle něhož vůle parlamentu v případě vydání k trestnímu stíhání stojí nad vůlí jeho člena. "Kdo se chce očistit před soudem, má se vzdát mandátu," uvedla.

Senátor Jaroslav Kubera (ODS). Proti novele se postavil předseda senátorského klubu zemanovců a komunistů Vladimír Dryml, podle něhož při stavu dnešní justice k tomu česká společnost ještě nedozrála a politici jsou prý jako lovná zvěř. Proti byl také Jaromír Štětina (TOP 09), ačkoli měl zrušení doživotní imunity ve svém volebním programu. Potřebu zachovat ji zdůvodnil sílícími snahami o sociální inženýrství marxistického typu a vzrůstáním "komunismu s různými odborářskými militantními hnutími". Václav Homolka (KSČM) pak prohlásil, že jeho strana žádné násilné převzetí moci nechystá.

Změna ústavy nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tedy možná již 1. dubna. Záležet to bude i na tom, kdy prezident Miloš Zeman novelu formálně podepíše.

Obdobnou předlohu poslanci a senátoři projednávali před necelým rokem, v horní komoře se ale pro její přijetí nenašlo dost hlasů. Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba 120 hlasů. Podobně v Senátu je nutný souhlas ústavní většiny, ale jen z přítomných senátorů. Pro přijetí novely by tak dnes stačily hlasy 43 ze 71 přítomných členů dolní