Proč bych nemohl být prezidentem já?

05.12. 05:30 | Autor: Petr Kolář, Vladimír Barák

Jiří Drahoš stojí pod sochou TGM na Hradčanském náměstí.

V březnu po osmi letech skončí v čele Akademie věd. Hned poté se zřejmě stane dalším kandidátem na prezidenta. Jiří Drahoš si dost věří. "Myslím, že kandidatura lidí z akademické sféry má do jisté míry logiku. Máme docela slušný rozhled," říká. Kromě toho hovoří i o seriálu Teorie velkého třesku, největších objevech tuzemských vědců či o vědeckých trendech ve světě.

Máte rád mágy z Neviditelné univerzity v knihách o Zeměploše od Terryho Pratchetta nebo postavy z televizního seriálu Teorie velkého třesku?

Musím se přiznat, že ty knihy příliš neznám. Seriál Teorie velkého třesku mám ale dokonce doma na DVD, to sledujeme.

V obou dílech jsou vědci vylíčeni jako nepříliš praktičtí samolibí autisté. Jak se vám na takový obrázek kouká?

Mě to baví. Je to asi stejné, jako kdyby někdo vylíčil novináře coby skupinu nějakých potrhlých šílenců, kteří běhají od redakce k redakci.

No, to by měl pravdu. Ptáme se ale, jak se vám kouká na obrázek vědců...

V každém oboru, i ve vědě, se najde nějaký člověk, který je úplně atypický. Ale jak znám drtivou většinu vědců - mezi které se počítám -, žádní šílenci to nejsou. Já jsem těmahle rukama postavil s rodiči barák, dostavěl jsem i chatu. Možná i díky tomu, že jsem do osmnácti let vyrůstal ve slezském Jablunkově, se umím postavit k práci, třeba i k vidlím. Takže ta nálepka je značně nespravedlivá. Je asi dána tím, že ve filmech vždy máte nějakého šíleného vědce. Třeba ve filmu Tajemství hradu v Karpatech ho hrál Rudolf Hrušínský. Je to takové klišé, které se pěstuje. Stejně jako se pěstuje klišé, že každý politik je syčák a hrabe pod sebe. Také to není pravda.

Další klišé zní: každý akademik by měl kandidovat na prezidenta. Jak se to přihodilo vám?

Nevím, já to jako klišé neberu. Akademikem byl třeba Tomáš Garrigue Masaryk a je fakt, že v posledních několika volbách se vždy objevovali kandidáti z akademické sféry. Ale myslím, že to má do jisté míry logiku.

Jakou? My ji právě moc nechápeme...

Jsou to lidé, kteří mají docela slušný rozhled. Kdybych mluvil za sebe, tak jsem člověk, který sice není politikem a není v žádné straně, ale v politice se osm let pohybuje. Musím jednat s premiéry - už jsem jich zažil pět -, s ministry financí, s vládami. Během mého mandátu v čele Akademie věd padly čtyři. Mám tedy manažerské zkušenosti, koneckonců stojím v čele osmiapůltisícové firmy. Byl jsem čtyři roky i prezidentem Evropské federace chemického inženýrství, což je prestižní instituce, která reprezentuje asi dvě stě tisíc chemických inženýrů po celé Evropě. Mám také nějakou představu, jak by se měl prezident republiky prezentovat směrem do naší země i do zahraničí, aby byl respektován. Neměl by šířit hysterii a jitřit emoce, ale měl by občany dávat dohromady...

Neměl by mít kandidát na prezidenta nějakou větší politickou zkušenost? Co byste třeba říkal, kdyby někdo přišel na fyzikální ústav s tím, že si přečetl pár knih a rád by si tam tedy zabádal?

Ale já ji mám. V politice se osm let pohybuji. Ten váš příměr mi tedy připadá lichý. Nevidím důvod, proč by se o pozici prezidenta republiky nemohl ucházet člověk jako já.

Jak jste se k tomu dostal? Jednoho dne jste si při pohledu do zrcadla řekl, že by vám to na Hradě slušelo?

Ale no tak, pánové... Už minimálně dva roky mě s tím oslovuje celá řada lidí. A teď vůbec nemluvím o lidech z akademického spektra. Jde o lidi z politiky, kteří asi nejsou spokojeni s tím, jaký prezident je nyní na Hradě. Já pana Zemana nehodnotím a v tuto chvíli nechci komentovat. Pouze konstatuji, že mě s touto žádostí oslovila překvapivě velká spousta lidí. Napříč profesemi i politikou.

Jako novinář se politice věnuji přes šestnáct let. Za tu dobu jsem vypozoroval, že když někdo po nějaké funkci hodně touží, málokdy to řekne natvrdo. Místo toho ho zpravidla osloví "velká spousta lidí". Mohl byste tu svou "velkou spoustu" nějak konkretizovat?

Samozřejmě ty lidi nebudu jmenovat, to by nebylo fér. Nebyly to stovky lidí, protože stovky politiků v této zemi ani nejsou. Byli to lidé z exekutivy, z Poslanecké sněmovny, ze Senátu. Můžete říkat: "Drahoš si vymýšlí." Nevymýšlím si!

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.

Foto: Deml Ondřej

Autor: Petr Kolář, Vladimír Barák