PŘEHLEDNĚ: Česko a uprchlíci. Co je dobré vědět

09.07. 09:45 | Autor: ČTK

Vláda ve středu rozhodla, že ČR do roku 2017 přijme 1500 uprchlíků. Kabinet v tomto rozsahu udělil mandát ministru vnitra Milanu Chovancovi, který bude o problematice běženců ve čtvrtek jednat s unijními ministry. On-line deník TÝDEN.CZ přináší výběr informací o podmínkách pro běžence.

- Česká republika může poskytnout lidem prchajícím ze svých domovských zemí dvě formy mezinárodní ochrany. První z nich je azyl, udělovaný žadatelům, kteří prokážou, že jsou ve své zemi pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod. Azyl je časově neomezený, ale po skončení ohrožení může být odebrán. Nižším stupněm je doplňková ochrana, která se uděluje na předem stanovenou dobu. Získávají ji převážně osoby, kterým nebyl udělen azyl, ale zároveň jim v případě návratu domů hrozí v současné době nebezpečí.

- O udělení azylu nebo doplňkové ochrany rozhoduje ministerstvo vnitra (MV), proti zamítavému stanovisku se lze bránit u soudu. Během vyřizování žádosti mohou uprchlíci bydlet v azylových zařízeních zřizovaných MV (jsou dvě, v Kostelci nad Orlicí a Havířově), kde dostávají stravu, základní zdravotní péči či kapesné. Smějí si nalézt ubytování i sami, ale v prvním roce procesu nesmějí žadatelé o azyl pracovat. Po udělení azylu mohou lidé využít služeb čtyř integračních azylových středisek, jež mají pomoci v jejich zapojení do společnosti.

- Podle starších údajů nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům ovšem po dobu azylové procedury legálně pracuje jen minimum žadatelů, jejich aktivity se pohybují spíše na černém trhu práce. Najít práci však není snadné ani po udělení azylu (či doplňkové ochrany), ať už pro jazykovou bariéru, nedostatečné doklady o dokončeném vzdělání nebo - zejména v případě doplňkové ochrany - malé povědomí potenciálních zaměstnavatelů o možnosti takové lidi legálně přijmout do práce.

- Kromě uprchlíků, kteří požádají o azyl přímo na území ČR, pomáhá česká vláda ohroženým lidem i v rámci programu přesídlení. V posledních letech tak dobrovolně ČR přijala každý rok několik desítek lidí (často celých rodin), a to zejména z Kuby nebo Barmy. Přijímání takových uprchlíků je řízeno Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

- Dalším způsobem, jak reagovat na zvýšený příliv uprchlíků, může být režim dočasné ochrany podle zvláštního zákona. V tomto případě náleží příslušný status všem lidem, kteří přicházejí z určitého státu nebo území, na němž je obecně rozšířený konflikt či jsou závažně porušována lidská práva. Použití této formy pomoci však závisí na rozhodnutí Rady Evropské unie.

- Od začátku 90. let přijala ČR (respektive Československo) dvě velké vlny uprchlíků, obě z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi dva tisíce (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob Rakouska-Uherska). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.

- Počet lidí, kteří požádali v České republice o azyl, od roku 1993 výrazně kolísal. V letech 2010 až 2013 se sice pohyboval pod tisícovkou, ale dříve nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi. Loni o azyl v ČR požádalo 1156 lidí, za prvních pět měsíců letošního roku pak bylo žádostí 679.

- Počet udělených azylů nebo doplňkových ochran je ale podstatně nižší. Loni jich bylo 82, respektive 294, a v řádu několika stovek - s velkou převahou nižšího stupně ochrany - se rozhodnutí pohybovala i v předchozích letech. Za leden až květen letošního roku udělilo ministerstvo vnitra 24 azylů, dalším 219 lidem přiznalo doplňkovou ochranu.

- Nejvíce žádostí o azyl v ČR podávali v uplynulých letech Ukrajinci, následovaní lidmi z dalších zemí bývalého SSSR (Rusko, Bělorusko, Uzbekistán nebo Kazachstán). Od roku 2012 mezi žadateli výrazně narostl počet Syřanů (2012 - 68, 2013 - 69, 2014 - 108), ti ale většinou dostali jen dočasnou doplňkovou ochranu. Azyl byl nejčastěji přiznán lidem z Ukrajiny, Ruska a také Barmy (v tomto případě jde vesměs o účastníky programu přesídlení organizovaného českou vládou a UNHCR).

Foto: Radek Cihla

Autor: ČTK