Právník: Zemanova vláda úředníků? Nelegitimní, pochybné

Politici vládní koalice, která nyní vládne v demisi, zuří. Prezident Miloš Zeman totiž naznačuje, že nevyhoví přání stávající koalice pověřit sestavováním vlády místopředsedkyni ODS Miroslavu Němcovou. Namísto toho by radši úřednickou vládu, ta však těžko dostane důvěru Poslanecké sněmovny. "Udělat to může, jak jsme toho teď svědky, ale je to jednání sporné, nelegitimní a pochybné, směřující k přepólování toho systému kamsi mimo ten parlamentní," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ústavní expert Jan Kysela z právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Po demisi premiéra Petra Nečase (ODS) kvůli aféře okolo jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové se strany dosavadní koalice - ODS, TOP 09 a LIDEM - snaží obnovit kabinet na stejném půdorysu. Za premiérku navrhují dosavadní šéfku Sněmovny Miroslavu Němcovou a zdá se, že by pro vládu v dolní komoře našly dostatečnou podporu. 

V předvolební kampani zaplavil Zeman Česko billboardy se slibem: "Stop vládě Petra Nečase!" Přestože svůj recept na to, jak ven z vládní krize, chce zveřejnit až v úterý, už předem naznačuje, že varianty úřednického kabinetu jsou mu bližší než případné pokračování Nečasova kabinetu pod vedením Miroslavy Němcové.

"Provinil se ale premiér Petr Nečas, který odstoupil. Nevidím důvod, proč by dál nemohla pokračovat stávající vláda, ministři se ničeho nedopustili," myslí si poslanec Stanislav Polčák z vládní TOP 09. Poslanci koalice, které oslovil on-line deník TÝDEN.CZ, ani teď nelitují, že schválili přímou volbu prezidenta a do vládní krize si tím tak nasadili pomyslné dračí vejce v podobě Miloše Zemana. "Forma volby podle mě nic nemění na stávajících ústavních zvyklostech, a pokud Miloš Zeman ústavní zvyklosti poruší, mohlo se tak stát i v případě nepřímé volby," myslí si předseda poslanců ODS Marek Benda.

Poslanci namítají, že Zeman by případným jmenováním úřednického premiéra směřoval k poloprezidentskému systému vládnutí. "Myslím, že mají spíše pravdu, ale záleží hodně na tom, jak roli prezidenta republiky vnímají pozorovatelé a jak ji vnímá on sám. Tam bude určitý rozpor jak mezi vnímáním sebe sama v případě Václava Klause a jeho okolí, tak v případě Miloše Zemana a jeho okolí. Zkrátka to okolí vnímá prezidenta republiky pouze jako moderátora a tihle dva se tak nechápou," myslí si ústavní právník Jan Kysela. Ten zdůrazňuje, že podle ústavy je Česká republika parlamentní demokracií a podobné výstřelky hlavy státu tak do ústavních rámců nepatří. "To neznamená, že ta takzvaná úřednická vláda nemůže vzniknout, ale nemá to být vlastní projekt prezidenta, ale výraz shody uvnitř systému, pokud se ukáže, že politické strany nejsou schopny vládu sestavit," říká Kysela.

Podle něj může Zeman navrhnout úřednickou vládu, ale pokud ta nezíská důvěru poslanců v podobě většiny hlasů ve sněmovně, musí podat demisi a prezident musí sestavovat vládu jinou. Pokud znovu jmenuje tutéž vládu či nechá předchozí vládnout v demisi, pak už by se podle Kysely mohlo jednat o porušení ústavy. "To už by bylo zřetelné porušení nejen jakýchsi intencí ústavy, ale v zásadě i textu, který v ústavě najdete," říká Kysela, který připomíná, že pak by šlo prezidenta žalovat u Ústavního soudu. Je k tomu ovšem potřeba tři pětiny poslanců sněmovny, tedy 120 hlasů. a to není právě málo. Rovněž na rozpuštění sněmovny a následné vyhlášení předčasných voleb je třeba kýžených 120 hlasů poslanců.

Pokud vláda nedostane důvěru, nemůže ji hlava státu nechat dovládnout v demisi, ale musí bez zbytečného odkladu jednat, aby našla a jmenovala nového premiéra. Průtahy, k nimž v tomto ohledu docházelo v minulosti, nebyly podle něho v souladu s duchem ústavy. V demisi zatím nejdéle působila první Topolánkova vláda, kterou jmenoval tehdejší prezident Václav Klaus 4. září 2006. Jako dosud jediná nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, a v demisi pak vládla od 11. října 2006 do 9. ledna následujícího roku, tedy přesně 90 dní.   První úřednickou vládu Josefa Tošovského, která vznikla po demisi druhé koaliční vlády Klause (ODS), jmenoval tehdejší prezident Václav Havel 2. ledna 1998. Kabinet podal demisi v červenci, tedy necelý měsíc po předčasných volbách. Druhou úřednickou vládu vedl od jara 2009 do léta 2010 Jan Fischer po vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka (ODS).

 

Čtěte dále

další zprávy