Poslanec: 39 tisíc čistého? To má sekretářka. Zasloužíme si víc

12.12. 15:20 | Autor: Eva Hofrichterová

Poslanec Tomáš Úlehla, jenž se stal mediálně známým především jako jeden z rebelujících zákonodárců ODS, kteří odmítali zvyšování daní, se zlobí. Pokus části poslanců o zvýšení měsíčního příjmu zákonodárců totiž neprošel. Podle Úlehly je práce poslanců podhodnocena - sám v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN tvrdí, že pracuje patnáct hodin denně včetně víkendů.

Poslanci zablokovali zákon, podle kterého se jim už neměly danit poslanecké náhrady, čímž by se jejich příjem zvedl o tisícikoruny. Vy jste odpůrce snižování platů poslanců, co na to říkáte?

Mám 39 tisíc čistého. Kdybych nepodnikal, nedovedu si představit, že bych z toho platil bydlení, hypotéku ve Zlíně, děti na studiích a podobně. Plus z toho bydlet tady v Praze a platit náklady za jednání. Myslím si, že poslanci jsou štvaná zvěř. Mohou za to média a možná ti poslanci, kteří se nechovali vždy řádně a dali tak záminku, abychom byli všichni odsouzeni a paušalizovaní. Mně se to nelíbí. A nikdo z poslanců není s tím platem spokojen.

To víte jistě, že nikdo z poslanců není se svojí mzdou spokojený?

Já si myslím, že žádný z poslanců. S výjimkou těch, kteří sem šli například z úřadu práce. Ale ti, kteří mají svoji profesi, tak přece nemohou nikdy být uspokojení 39 tisíci čistého. To berou asistentky ředitelů se středoškolským vzděláním. Je nás, poslanců, dvě stě v republice. Máme velkou zodpovědnost za osud této země a tomu by měl odpovídat i náš plat.

Co tedy mají dělat lidé, kteří berou měsíčně třeba 15 tisíc hrubého a živí rodinu?

Pokud mají dvě vysoké školy a umí tři světové jazyky jako já, nemají dovolenou, reprezentují stát navenek a dávají peníze na charitu, tak se o tom můžeme bavit. To chcete, aby poslanci chodili v kristuskách, kraťasech a jezdili trabantem? Chcete, aby poslanci byli těmi nejchudšími, kteří nic neumějí a tím pádem si za to nemohou chtít nechat zaplatit?

Myslíte to tedy i tak, že poslanci mají vysoké náklady na život?

Ne. To nespojujte. Prostě to myslím obecně, že je to málo. Můj návrh je mnohonásobně vyšší a měl by být srovnatelný s evropskými poslanci, jsme členy evropské unie. Já osobně pracuji patnáct hodin denně včetně sobot a nedělí a v přepočtu mám méně, než kdybych byl na podpoře. Kdybych nepodnikal, nedovedu si vůbec představit, že bych tuto práci vykonával. Neuživil bych rodinu.

Vezměte to ale tak, že poslanci nepodléhají zákoníku práce. Někdo si odjede místo plenárního zasedání zdolávat osmitisícovku, jiný je dlouhodobě nemocný a plat pobírá stále stejný...

Ta práce je neomezená. Když se ostatní baví, my odhalujeme sochy, předáváme ceny, chodíme podporovat humanitární organizace. Máte státní svátek a a já třeba sedím v Bruselu nebo ve Štrasburku. Vy máte dovolenou, já ji za šest let neměl. Já neměl za šest let dovolenou delší než týden a to mě ještě většinou odvolali, že musím přijet hlasovat.

Přes léto třeba vůbec nemáte plenární zasedání. Také o víkendech máte volno - co o nich děláte?

Nikdy jsem to nezažil, že by byly dva měsíce volna. Ani tři týdny, ani dva týdny, aby nebyly výbory ani poslanecký týden. Vždycky něco je. To, že nezasedá sněmovna neznamená, že máme prázdniny. To je mystifikace. O víkendech jezdím za voliči, za starosty, podporuji různé akce a další záležitosti.

Myslíte si, že 15 hodin denně pracují všichni poslanci?

Ale mě to nezajímá. Když někdo nepracuje, tak to volič ocení. Já se cítím ohodnocen velmi nízce za to, co dělám. Ale mluvím sám za sebe.

Kolik vlastně berou?

V roce 2011 byl základní plat poslance 56 tisíc korun, takový však pobírala jen menšina poslanců - zákonodárci totiž obvykle pobírají další peníze například za předsednictví v poslaneckých výborech a další funkce. Například plat předsedy podvýboru činil 67 tisíc korun, předsedy výboru 79 tisíc korun a předsedkyně Poslanecké sněmovny 150 tisíc korun. K základnímu platu pobírají poslanci tzv. náhrady. Peníze jsou určeny na dopravu, ošacení nebo asistenty. V průměru číní asi 40 tisíc korun měsíčně - záleží na tom, kolik jich zákonodárce vyčerpá.

Foto: JAN KARÁSEK / MAFRA / Profimedia

Autor: Eva Hofrichterová