Poslanci chyběli častěji než školáci, ukázal průzkum

23.10. 18:37 | Autor: Eva Hofrichterová

Poslanci pokulhávají v docházce nejen při hlasování, ale i při své činnosti na poslaneckých výborech, kde se rozebírají jednotlivé parametry zákonů. Docházku politiků kontrolovala iniciativa Přímá volba poslanců 2014.

Poslanecké výbory, které probíhají v týdnech, kdy nezasedá Poslanecká sněmovna často sami zákonodárci označují za velmi důležité. Upravují se zde například legislativní návrhy zákonů a diskutuje se o nich. Předseda a místopředseda výboru navíc pobírá vyšší plat, než řadový poslanec. Šéf výboru bral v uplynulém roce 78 631 korun hrubého měsíčně plus poslanecké náhrady. Místopředseda pak 67 250 korun hrubého. Plat řadového poslance nyní vychází na 55 869 korun.

Hana Orgoníková. Největší ostudu v docházce si v tomto směru utrhla předsedkyně Petičního výboru Hana Orgoníková z ČSSD, nyní jednička kandidátky v Královéhradeckém kraji. Chyběla na celé polovině zasedání Petičního výboru v době, kdy byla jeho předsedkyní. Nutno dodat, že se jí stala až v prosinci roku 2012 - do té doby byla nejdříve řadovou členkou, později místopředsedkyní. V té době měla docházku vzornou (chyběla jen na šesti procentech všech zasedání). Právě Petiční výbor měl za celé tříleté období sněmovny suveréně nejhorší docházku, která dosahovala téměř padesáti procent abscencí.

"Můžete to srovnat s údajem, že průměrná absence na středních školách je u žáků třináct procent," říká docent ekonomie a člen iniciativy Přímá volba poslanců 2014 Jiří Schwarz. Například exministr Petr Bendl zde za více než roční působení nasbíral absenci téměř 80 procent. jeho stranická kolegyně Zdena Horníková pak chyběla na více než 83 procentech zasedání.

Stanislav Polčák. Jako nejhorší předsedové dále dopadli předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Stanislav Polčák (TOP 09) se 44,44 procentní absencí a Anna Putnová (TOP 09) Výboru pro Vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu s absencí na 21,43 procentech zasedání.

Z řadových členů se účastí nemůže chlubit exposlankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD) s absencí téměř 92 procent na zasedání Kontrolního výboru, Pavol Lukša (TOP 09) na schůzích Hospodářského výboru s devadesáti procentní absencí. Tradičně absentoval Michal Hašek (ČSSD) na Volebním a Zemědělském výboru (na obou přesáhl absenci 80 procent). Na volebním výboru chyběl i Otto Chaloupka (VV) s téměř sedmdesáti procenty. Ve Výboru pro vědu by černý puntík dostal Jan Pajer (ODS) s absencí přes 85 procent a Zdeněk Boháč (ODS) s více než 75 procenty absence.

Kristýna Kočí. Na Výboru pro veřejnou správu pak nejvíce chyběli David Vodrážka (ODS) - téměř 95 procent a Kristýna Kočí (nezařazená) se sedmdesáti procenty absencí. Nezazářili ani Michal Babák ve Výboru pro zdravotnictví nebo Jan Bauer (ODS) v Zahraničním výboru nebo David Šeich (ODS) v Hospodářském výboru.

Proti minulé sestavě Poslanecké sněmovny z let 2006 až 2010 se navíc docházka poslanců na jednotlivé výbory celkově zhoršila a poslanci chyběli o 3 a půl procenta více. Celkově omluvenky na poslaneckých výborech dosáhly závratného čísla 31,58 procent absencí. Nejvíce "záškoláků" měla ODS (35,82 procent), na druhém místě skončila sociální demokracie (33,77 procent) a hned za ní Věci veřejné (33,41 procent). Nejvíce pak na zasedání výborů chodili zástupci TOP 09 (absence 27,38 procenta) a komunisté (21,38 absentujících). Pokud výsledky porovnáme se stranami minulého volebního období, absolutním rekordmanem je Strana zelených, jejíž zástupci chyběli na 46,67 procent všech poslaneckých výborů.

Vlasta Bohdalová a Michal Hašek. Iniciativa si rovněž všimla toho, že někteří permanentně chybějící poslanci kandidují v podzimních volbách na vysokých pozicích. Například místopředseda ČSSD Michal Hašek chyběl na 88 procentech zasedání svého volebního výboru a kandiduje jako číslo dva v Moravskoslezském kraji. Exposlankyně Jana Černochová z ODS, která byla jen na čtvrtině zasedání Volebního výboru je na třetím místě v Praze. Vysoké absence na výborech vykazovali i Jiří Koskuba, Adam Rykala nebo Vlasta Bohdalová (všichni ČSSD) a i tito exposlance vynesly primárky sociálních demokratů na vysoká místa na kandidátkách.

Na druhé straně jsou naopak poslanci, kteří zameškali minimum schůzí při členství v jednotlivých výborech. Patří mezi ně například Roman Sklenák z ČSSD, který kandiduje v Jihomoravském kraji. Nulovou absenci teké měl také Pavel Bohatec (ODS) v Kontrolním výboru a to byl členem téměř tři roky. Ani jednu omluvenku ve výboru pro Evropské záležitosti nepodali František Novosad (ČSSD) a Igor Jakubčík (ČSSD), ten byl ale členem jen půl roku. Ve výboru pro sociální politiku pak ani jednou nechyběli exministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), Václav Koubík (ČSSD) a Miroslav Bernášek (ODS). V Zahraničním výboru zase poctivě plnil docházku rebel z ODS Jan Florián. Nulovou absencí při docházce se pak může chlubit už jen Pavol Lukša (TOP 09) při docházce na Zemědělský výbor..

Podle iniciativy Přímá volba poslanců 2014 se dohled nad prací poslanců zvýší zavedením většinového volebního systému. "Lidé by volili osobnosti a byli by s tím, koho zvolí, více spjaty. takto si kandidátky určují stranické aparáty často bez ohledu na výkonnost jednotlivých poslanců," myslí si člen iniciativy, politolog Radek Soběhart. Většinový volební systém by dle návrhu iniciativy znamenal, že by se třináct krajů rozdělilo na 76 okresů a hlavní město Prahu. V každé oblasti by se pak volilo dvoukolově s tím, že do druhého kola by postoupili kandidáti s nejvyššími počty hlasů. Celkem by tak vzniklo 174 poslaneckých mandátů.

Autor: Eva Hofrichterová