Okamura se neměl stát místopředsedou sněmovny, řekl Rychetský

18.02. 13:39 | Autor: ČTK

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura se vůbec neměl stát místopředsedou sněmovny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který označil Okamurovy veřejné postoje za neonacistické. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) uvedl, že ho mrzí, že se po volbách ostatní strany nespojily proti SPD. Zároveň ale sdělil, že Okamuru do vedení sněmovny volil, ale neřekl, zda bude hlasovat pro jeho odvolání, jak nyní navrhují lidovci.

Rychetský uvedl, že funkce místopředsedy sněmovny je spojená s reprezentací Česka. "Považuji za dost vážnou situaci, že do ní byl parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii," řekl.

Výroky Okamury a dalších členů SPD podle Rychetského vyvolávají v Evropě diskusi o tom, co se v Česku vlastně děje. V západní Evropě by se podle něj demokratické politické subjekty spojily a reprezentanty takto zaměřené strany by nevolily do vysokých ústavních funkcí.

Pelikán řekl, že ho mrzí, že se v Česku něco podobného nestalo. Sám Okamuru místopředsedou sněmovny volil, podle něj je to však důsledek toho, že jiné strany nechtěly jednat s ANO o podobě sestavení dolní komory. "Mě to velmi mrzí, ale je to odpovědnost těch stran," řekl. Uvedl rovněž, že funkce místopředsedy Sněmovny není příliš významná.

Okamura v lednu řekl, že protektorátní koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Lidovci proto navrhují jeho odvolání z vedení sněmovny, podpořili je i Piráti, ČSSD, TOP 09, STAN a někteří politici ODS. Většina ANO chce hlasovat proti. Pelikán, který Okamuru za jeho výroky také kritizoval, dnes řekl, že zatím neví, jak se k hlasování postaví.

Rychetský s Pelikánem diskutovali také o návrhu na zavedení obecného referenda, který předložila SPD. Podle Rychetského by se sněmovní strany měly nejprve zabývat tím, k jakým otázkám vůbec bude možné referendum vypsat, až potom začít debatovat o parametrech hlasování, jako je počet podpisů potřebných pro svolání referenda. Předseda Ústavního soudu v této souvislosti podotkl, že podle něj by se nemělo hlasovat například o znění zákonů.

Pelikán uvedl, že referendum považuje za výjimečný nástroj, k němuž by se mělo sahat pouze zřídka. Neumí si představit zavedení švýcarského modelu, že by se občané v referendu vyjadřovali k běžným zákonům i několikrát ročně. Nechce ani vypisovat referenda o otázkách mezinárodní bezpečnosti.

Foto: ČTK/Šálek Václav

Autor: ČTK