Ochrana před terorem? Spolupráce a povinné prověrky politiků

23.03. 05:10 | Autor: David Jareš

Posílení bezpečnosti po teroristických útocích v Bruselu.

Po Londýně a Paříži teroristé zaútočili v Bruselu. On-line deníkem TÝDEN.CZ oslovení politici jako ochranu doporučují větší spolupráci policejních a zpravodajských služeb.

Europoslanec Jan Zahradil na svém Facebooku na bruselské útoky reagoval s obavou, že evropské elity strachu a děsu využijí k dalšímu posilování integrace. "Už nějaká moudrá hlava přišla s tím, že teď potřebujeme 'evropské' řešení? Nebo 'více Evropy'? Stejně jako vymysleli 'evropskou' pohraniční stráž proti uprchlíkům? Když přitom jediné, co jakžtakž funguje a fungovat bude, jsou národní armády, národní policie, národní zpravodajské služby - a jejich úzká spolupráce, of course?" napsal Zahradil s tím, že EU na podobné řešení stejně nebude mít peníze, vůli ani schopnosti.

Jiří Pospíšil. S europoslancem částečně souhlasí i další čeští politici. Cestou pro větší bezpečnost je spolupráce policií a tajných služeb národních států. "Na podzim se ukázalo, že v Belgii bují islámský fundamentalismus, který místní tajné služby nebyly schopné odhalit. Problém není v nefungování nějaké centrální instituce, ale nefungování některých národních služeb," říká europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09). V současnosti už podle něj místní špioni fungují lépe, včetně kooperace s kolegy napříč unií, a to je cesta do budoucna.

Braňme Evropu!

"Terorismus je policejní a zpravodajská věc, omezení 'schengenu' není třeba. Útěk od EU by byla absurdní reakce," odepsal TÝDNU poslanec Jiří Dolejš (KSČM) v překvapivě proevropské odpovědi a dodal, že hlavní je aktivnější spolupráce v bezpečnostní i zahraniční oblasti mezi členskými státy. Na spolupráci a výměně informací se shodnou téměř všichni politici, které TÝDEN oslovil. "Řešením je nejen posílení národních bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a přijetí preventivních opatření, ale i mezinárodní spolupráce a výměna informací," tvrdí poslanec Antonín Seďa (ČSSD). "Nemělo by to však být záminkou pro vytváření nikomu neodpovědných evropských bezpečnostních struktur," apeluje místopředsedkyně ODS Aleksandra Udženija.

Podle českých politiků terorismus nelze vymýtit, pouze eliminovat. "Hrůzným teroristickým útokům nelze stoprocentně zabránit nikde na světě snad jen s jedinou výjimkou, a tou je totalitní, 24 hodin denně vše a všechny kontrolující Severní Korea," poznamenal poslanec Marek Ženíšek (TOP 09) a varuje před tím, aby Evropa podlehla strachu. "To by si teroristé přáli, ale my proti nim musíme aktivně bojovat," dodává.

"Naši jedinou zbrani je trvat na evropských hodnotách a neustupovat nedemokratickým snahám náboženských (zejména muslimských) skupin (zejména těch radikálních)," myslí si senátor Jiří Oberfalzer (ODS). Šéf poslanců TOP 09 František Laudát také varuje, aby boj s terorismem "nesloužil jako zástěrka pro omezení svobody". Potom by teroristé vyhráli, tvrdí Laudát.

Společná tajná služba: Ne

Více Evropy podle respondentů znamená spíš větší spolupráce než vytváření centrálních Jiří Paroubek. institucí, ale podle některých by tudy cesta také vedla. Společnou evropskou tajnou službu vidí jako řešení expremiér Jiří Paroubek, který je proti hraničním kontrolám uvnitř Evropy, protože teroristé už na území Evropy jsou. "Chce to nejspíše společnou evropskou zpravodajskou službu. Ta by se měla zabývat např. finančními toky peněz od financiérů v arabském světě k teroristům. A posílit i profesionalitu národních zpravodajských a bezpečnostních složek," odpověděl.

Pro společnou zpravodajskou službu podle bývalého ministra vnitra, nyní senátora Františka Bublana (za ČSSD), nebyla a není shoda. "Domnívám se však, že by stálo za to, vytvořit analytické centrum, které by alespoň shromažďovalo a vyhodnocovalo informace," navrhuje. "Mnohdy až mnoho dílčích střípků poskládaných dohromady dá nějaký smysluplný závěr," vysvětluje Bublan, mimo jiné bývalý šéf civilní rozvědky.

Společní pohraničníci: Spíš ano

Pokud by Evropa měla vytvořit nějaký společný celoevropský orgán, je to podle něj jednotka na ochranu společné hranice. "Více než polovina států to odmítala a vlastně odmítá dosud. Přestože dnes je vidět, že by se společná služba hodila. Protože přijatý systém funguje dobře pro dobu míru," tvrdí senátor s tím, že většina členských států chce raději systém, který jim nechá ochranu hranice v kompetenci, ale umožní z ostatních zemí v případě potřeby vyslat lidi a materiál a zabezpečit dostatek finančních prostředků.

Podobně uvažuje i europoslanec Stanislav Polčák (STAN): "Evropa by se měla soustředit na ochranu vnější hranice a v budoucnu opravdu pomýšlet na společné kontingenty, kterými bude moci operovat, protože NATO nebude k obraně unie stačit."

Celoevropské jednotky vidí kriticky stejně jako Zahradil i jeho partajní šéf Petr Fiala. "K vytváření celoevropských policejních sil jsem skeptický, poslední návrh hovoří o tom, že plánovaná evropská pohraniční a pobřežní jednotka by mohla zasahovat na území státu i bez jeho souhlasu. Takové omezení národní suverenity je nepřijatelné," odmítá předseda ODS Petr Fiala

Zajímavé řešení zmínil exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který navrhl povinnou bezpečnostní prověrku pro všechny politiky kandidující ve volbách. "Nemělo by se stát jako v současnosti, že do funkce ministra vnitra, premiéra nebo prezidenta nastoupí neprověřený člověk, který má z titulu své funkce automaticky nárok nahlížet do utajovaných informací," vysvětluje s tím, že pro špiony je potom riziková osoba a nemusejí své informace raději sdělovat, navíc hrozí, že tyto osoby informace "pustí" dál.

Tvrdě a důsledně

Tvrdší postup navrhuje exministr vnitra Martin Pecina. Podle něj nesmí docházet k tomu, aby se policie bála vstupovat do některých čtvrtí. Policie na národní úrovni musejí posílit, protože jsou důležitější než tajné služby. "Důležité je, aby radikálové neměli zázemí. Ti, kteří se zapojili do útoku - potrestat. Jejich rodiny vyhostit. Jejich známé, všichni kdo jim pomáhali - zamítnout žádosti o víza. Vím, že na takový přístup doplatí spousta nevinných slušných přistěhovalců, ale jiná cesta není. Postup musí být tak tvrdý, aby oni sami radikály vypudili. To se dnes neděje," odpověděl TÝDNU. Pokud podle něj politici nebudou tvrdší, příští volby vyhrají nacionalisté. "A to bych fakt nechtěl :-(" dodal v SMD Pecina.

"Znovu se potvrzuje, ze multikulturní svět byla špatná myšlenka a roční plané diskuse EU politiků umožnily nehlídaný přísun imigrantů s 10-15 % radikálních islamistů, a to je obrovské riziko v budoucnu. Pokud se imigranti nepřizpůsobí našim zákonům, nemají zde co pohledávat a musí být vráceni zpět do země původu. Tam poskytujme maximální humanitární pomoc," podporuje tvrdší postup i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Jasno má poslanec a bývalý policista Stanislav Huml (ČSSD). "Kontrola hranic bude zřejmě jediným účinným opatřením," sdělil TÝDNU. Na Facebooku vyjádřil soustrast pozůstalým a navrhl řešení inspirované historií: "Tak se dívám do historie a vzpomínám, jak v USA řešili otázku cizinců době II. války. Všichni Japonci byli bez pardonu deportováni do táborů."

Foto: Facebook , ČTK , DPA/Arnulf Stoffel, Šimánek Vít

Autor: David Jareš