No, 89 miliard EU asi půjčíme, řekl šéfdiplomat. VV jsou proti

11.12. 13:34 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 11.12. 18:49

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí.

České vládě nezbývá mnoho jiných možností než ve stanovené lhůtě potvrdit Mezinárodnímu měnovému fondu, že Česko je ochotno poskytnout další zdroje na podporu boje s krizí. V Otázkách Václava Moravce to připustil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Celkem má jít o 200 miliard eur a na ČR by připadala částka asi 3,5 miliardy eur, tedy 89 miliard korun.

"Dle mého názoru nám mnoho jiných možností nezbyde," konstatoval Schwarzenberg. Jeho oponent v diskusi, předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka, ujistil, že pokud se vláda rozhodne účastnit se jádra evropské integrace, může v tomto směru počítat s podporou ČSSD. Zdůraznil, že jde o prosperitu země. Řekl také, že jde o částku, která se Česku vrátí na příspěvcích z EU během dvou let.

Představitelé Věcí veřejných. Poskytnutí miliard na boj s krizí ovšem odmítají koaliční Věci veřejné. "Nemůžu s tím souhlasit, pokud by nedošlo k potrestání řady přehmatů bankéřů několika evropských bank. Jedno bez druhého nejde," sdělil předseda VV Radek John. "Nejde v uvozovkách pouze o 90 miliard korun, ale také o míru samostatnosti naší rozpočtové, daňové a hospodářské politiky na desítky let dopředu," doplnil předseda poslaneckého klubu strany Vít Bárta.

Jde o součást opatření k záchraně eura, na nichž se měly dohodnout státy eurozóny i ostatní členské státy na bruselském summitu v uplynulých dnech. Státy eurozóny se sice dohodly na smlouvě o unijní reformě, kterou však odmítla Británie. Ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka si vymínily čas na rozmyšlenou a na konzultace se svými parlamenty.

Premiér Petr Nečas (ODS) v pátek po summitu uvedl, že se teprve rozhodne, zda se ČR připojí k nově vznikající evropské mezivládní smlouvě o záchraně eura. Podle něj vše bude záviset na konečné podobě dokumentu, z něhož jsou zatím k dispozici jen teze.

Schwarzenberg: Nečas neřekne ne

Schwarzenberg se domnívá, že premiérovo stanovisko nebude odmítavé. "Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za osud České republiky, a že ví, že se Česká republika nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů," řekl.

Šéf české diplomacie také řekl, že vláda by měla přijít do parlamentu a debatovat se zákonodárci o možnosti připojení Česka k záchraně eurozóny. Sobotka uvedl, že se takové debatě nebrání. ČSSD navíc vyzvala v tomto týdnu vládu, aby na téma účasti při záchraně eurozóny vyvolala celonárodní debaty. V tom jsou zajedno s VV. "Zvažované varianty pro ČR bude třeba řešit jak v rámci vládní koalice, tak i s veřejností a odborníky. Nedovedu si představit, že by takto vážné rozhodnutí bylo přijato pouze hlasovací koalicí ČSSD a TOP 09," uvedl Bárta.

Sociální demokraté by podle Sobotky uvítali, kdyby součástí dohody bylo i zdanění finančních transakcí nebo například sjednocení daní, aby se předešlo daňové soutěži. S tím ale český ministr zahraničí nesouhlasí, a jak řekl, považoval by to za nevýhodné. Každá země by si podle něj měla udržet svoji komparativní výhodu.

"Je opravdu na čase, aby Evropská unie si nastavila jasná demokratická pravidla pro příjímání všech rozhodnutí," řekl Schwarzenberg. To, co se nyní stalo, popsal tak, že se dvě velké země dohodly a přinutily ostatní.

ČSSD: Ať je referendum

Sobotka zastává názor, že pokud by nová úmluva měla znamenat výrazný posun v pravomocích z národních úrovní na centrální proti stavu v roce 2004, bylo by na místě, aby stát vyhlásil referendum. "Ale bude důležité si vyhodnotit, jak velké kompetenční změny to bude znamenat," podotkl.

Schwarzenberg řekl, že není velkým příznivcem referenda a nepovažuje ho za vhodné obzvlášť v této otázce. Z vlastní zkušenosti ví, že i profesionální politici pochopili změny až po určité době. Vyžadovat kompetentní rozhodování od občana je pak podle něj poněkud náročné.