Ministerstvo lže, rozzlobil se škrtnutý Okamura a jde k soudu

26.11. 15:03 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 26.11. 17:06

Senátor Tomio Okamura se kvůli svému vyřazení z přímé volby prezidenta obrátí na Nejvyšší správní soud (NSS). Úředníci ministerstva vnitra podle něj postupovali naprosto nesprávně a protiústavně při odečtu chybných podpisů na podpůrné petici a také jako vadné označili podpisy bez trvalého bydliště. Okamura to řekl s tím, že původně chtěl udělat gesto a věc k soudu nehnat.

Ministerstvo podle své mluvčí Denisy Čermákové trvá na tom, že postupovalo podle zákona.
"Jediným správným řešením je, aby ministerstvo překontrolovalo všech více než 61 tisíc podpisů, co jsem odevzdal, aby to bylo správné," poznamenal Okamura. Dodal, že stejně by vnitro mělo postupovat také u ostatních kandidátů. Na NSS žalobu doručí v úterý, zjištění vnitra podle něj nejsou důkazem, že nepředložil 50 tisíc podpisů, jak ukládá zákon. Senátor je připraven domáhat se svých práv v případě nutnosti také u Ústavního soudu.

Okamurovou advokátkou je další neúspěšná prezidentská kandidátka Klára Samková. "Nehledejte za tím politiku, je to čistě náhodné," řekl k tomu Okamura, který se prý s právničkou, také napadající přímou volbu, zná už delší dobu.

Senátor v pondělí zdůraznil, že samotný koncept přímé prezidentské volby v Česku je špatný. Zákon totiž podle něj nařizuje občanovi něco, co nemůže splnit. Není prý v silách prezidentského kandidáta ověřit pravost údajů na podpůrné petici, přesto je ale kandidát za chyby sankcionován vyloučením z kandidatury.

Okamura, který na netradiční tiskovou konferenci v jedné z pasáží v centru Prahy dorazil s více než půlhodinovým zpožděním, se prý se svým týmem o postupu radil do poslední chvíle. Původně chtěl "udělat gesto" a vzdát se dalšího boje. "Do jisté míry by to byla úleva nepokračovat ve vyčerpávající kampani," podotkl.

Jeden z vyřazených kandidátů, někdejší člen KSČ Vladimír Dlouhý, již potvrdil, že se obrátí na NSS. Po přezkoumání situace Okamura a jeho lidé zjistili, že většina vyřazených podpisů má chybu v adrese, a nejde tedy o neexistující petenty. Zákon přitom požaduje údaj, který občana identifikuje, tedy jménem, příjmením, datem narození či rodným číslem. "Z tohoto hlediska považujeme vyškrtnutí těch občanů, kteří neuvedli nebo uvedli nesprávně svou adresu trvalého pobytu za omezování jejich ústavních práv," poznamenal senátor.

"Zákon jasně stanovuje, že každý občan, podporující kandidaturu kandidáta, uvede na podpisový arch mimo jiné adresu místa trvalého pobytu," řekla Čermáková. Úřad se podle ní navíc snažil v rámci mezí zákona co nejvíce lidí ztotožnit - nebral například zřetel na chybějící háčky a čárky nad jmény či na neúplné adresy.

Způsob odečtu neplatných podpisů ministerstvem vnitra má za naprosto nesprávný a protiústavní. "Ministerstvo lže, když tvrdí, že tu jsou dva či více výkladů. Není to pravda. Je jen jediný," zdůraznil Okamura. Připomněl také, že vnitro nebylo schopné dohledat ani jiného kandidáta, expremiéra Miloše Zemana. "Prosím o zamyšlení, v kolika dalších případech udělali pracovníci najaté soukromé firmy či amatérští brigádníci chybu," podotkl.

Ministerstvo vnitra do boje o Hrad minulý týden pustilo jen osm z 20 prezidentských uchazečů. Z vážných kandidátů vyřadilo kromě Okamury šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou a ekonoma Vladimíra Dlouhého. Podle vnitra měli příliš chybných údajů na nominačních peticích, které tak snížily počet podpisů pod předepsanou hranici 50 tisíc.

Dlouhý už potvrdil, že se na NSS obrátí, Bobošíková se rozhodla jít nejprve cestou návrhu ministerstvu vnitra, což podle ní umožňuje zákon. V pondělí vnitro vyzvala, aby opravilo "zjevné chyby".

Okamura po ministerském výpočtu tratil nejvíc, přišel o 26 tisíc podpisů z téměř 62 tisíc odevzdaných, zůstalo mu jich 35 751.

Senátor v pondělí uvedl, že už chystá návrh novely ústavy i prováděcího zákona k přímé prezidentské volbě, která by nynější chyby odstranila.

Soud má první stížnost kvůli prezidentským volbám

Nejvyšší správní soud obdržel první stížnost související s prezidentskými volbami. Podal ji Jiří Kesner, jenž shromáždil jen 54 podpisů a ministerstvo vnitra jej odmítlo registrovat jako kandidáta. Zákon vyžaduje nejméně 50 tisíc podpisů.

Návrhy související s registrací prezidentských kandidátů lze podávat do střečního odpoledne. Sedmičlenný volební senát o nich musí rozhodnout do 13. prosince. Poté se mohou stěžovatelé případně obrátit ještě na Ústavní soud, který žádnou lhůtu k rozhodnutí nemá.

První kolo přímé volby prezidenta se má podle plánu uskutečnit v pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013.

Foto: ČTK

Autor: ČTK