Jourová, Agrofert a střet zájmů? Stěží, úředníci by se vzbouřili

10.09. 18:45 | Autor: Martin Valeš

Věra Jourová nebude řešit regionální rozvoj ani dopravu, jak si mnozí přáli.

Co je v Bruselu slabé a co silné portfolio, se často mění, výsledky mnohdy neodpovídají očekáváním. "Když Věra Jourová přijde se zajímavými iniciativami na posílení práv spotřebitelů, může z toho vyjít celkem dobře," komentuje složení budoucí komise Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Co zase Česko nezvládlo? A hrozí střet zájmů kvůli potravinářskému impériu Andreje Babiše? Na to vše Vladimír Bartovic odpovídal v rozhovoru s on-line deníkem TÝDEN.CZ.

Politiky koalice i opozice zklamalo, že Věra Jourová nedostala takový post v komisi, který by si přála. Je to pro Česko skutečně špatná zpráva?
Určitě je to zklamání pro ty, kteří měli velká očekávání silného ekonomického portfolia, a vzhledem k těm zaručeným zprávám o regionální politice a o dopravě... Na druhou stranu se paní Jourová na ochraně spotřebitele bude moci profilovat vůči veřejnosti, to portfolio se nejvíce dotýká přímo občanů a jejich práv. Když přijde s nějakými zajímavými iniciativami na posílení práv spotřebitelů, může z toho nakonec vyjít celkem dobře.

A je tedy kombinace spravedlnost-spotřebitelská politika-genderová rovnováha slabým portfoliem?
Za silná portfolia se považují ta, která souvisejí s vnitřním trhem, průmyslem, dopravou a podobně. Samozřejmě nejsilnější po předsedovi je vysoký představitel pro zahraniční politiku, kterým se stane Italka Federica Mogheriniová. Podle mého názoru ale portfolio Věry Jourové ve srovnání s ostatními není tak špatné, mohlo to dopadnout hůře. I vzhledem k tomu, jaké jsme měli problémy s výběrem kandidáta a podobně.

Je tedy pravda, že Česko selhalo?
Je už pozdě plakat nad rozlitým mlékem, Česká republika tradičně nezvládla vyjednávání. Nezvládla to ani při první komisi, určitě si pamatujete kandidaturu Miloše Kužvarta (v roce 2004 jej ČSSD nominovala na prvního komisaře za Česko, ovšem stihl pouze udělat ostudu a nakonec místo dostal Pavel Telička, aby ho v nové komisi brzy nahradil Vladimír Špidla, pozn. red.). A nezvládla to ani při druhé komisi. Vyjednávání s panem Junckerem jsem se neúčastnil, ale z toho, co prosakovalo do médií, to bylo vedeno trošku nešťastně. Jednak tam byl časový skluz nebo pak třeba nápad navrhnout tři kandidáty, ať si Juncker vybere sám. Obecně Česká republika nezvládá prosazování svých kandidátů do jakýchkoliv evropských struktur...

A to skutečně je potřeba zvládat, není to jen na konkrétních kandidátech?
Ano, je to o tom vyjednávání. Když se dělá výběrové řízení na určitou funkci v Evropské komisi a do finálního výběru se dostanou dva tři kandidáti, kteří jsou na stejné úrovni, tak už opravdu záleží na tom, jak je jejich země podpoří, reference, přesvědčování a podobně. Tohle podle mých informací Česká republika skoro vůbec nedělá.

Co Věru Jourovou v oblasti spravedlnosti může čekat? Jaké návrhy na legislativu se od komise předpokládají? Mluví se třeba o úřadu unijního prokurátora...
V oblasti spravedlnosti komise nemá zase tak silné kompetence. Zrovna ke zřízení prokurátora je potřeba jednomyslnost a některé země jsou celkem proti, zejména Velká Británie. Neočekávám, že by to prošlo. Ale pokud by se to řešilo, tak to paní Jourová bude mít na starosti.

A druhá část povinností? V čem se tedy může předvést před evropskými občany?
Jde o ochranu spotřebitele, věci jako záruční lhůty, vracení zboží do eshopů do čtrnácti dnů, větší nápisy na obalech výrobků... Pravda je, že v této oblasti je legislativa Evropské unie celkem rozvinutá a funguje, ale vždy je možnost přijít s něčím novým.

Také se jí budou týkat otázky potravinové bezpečnosti či dokonce případné krize, jaké Evropa zažila například s infikovanými okurkami. Nehrozí tady konflikt zájmů kvůli Andreji Babišovi, který je její stranický šéf a zároveň magnát potravinářského průmyslu?
Možnost nějakého ovlivňování je naprosto zanedbatelná. Ono to v komisi funguje tak, že to řeší ředitel generálního ředitelství (aparát EK se skládá ze třiatřiceti takových ředitelství a útvarů, zhruba odpovídají ministerstvům, ale role komisaře je trochu jiná, pozn. red.). Zejména pokud se jedná o řízení proti konkrétním firmám a podobně. Komisař nesmí přímo zasahovat do práce generálního ředitelství a do jeho kompetencí, takové ovlivňování nehrozí. Administrativa je oddělená od politického vedení, komisař nemůže dát generálnímu ředitelství příkaz něco dělat nebo nedělat. Maximálně o tom může mluvit v médiích.

Takže střet zájmů je vyloučen?
Myslím, že ano. Komise je pod drobnohledem a zejména ti úředníci, kteří tam dělají desítky let, by se okamžitě vzbouřili.

Jean-Claude Juncker teď prvním místopředsedou učinil Holanďana Franse Timmermanse, kterému dal na starosti vztahy mezi evropskými institucemi. Přitom posledně se toto portfolio považovalo za spíše do počtu, co lze od tohoto kroku očekávat?
To portfolio má v Barrosově komisi Slovák Maroš Šefčovič. Na Slovensku tehdy bylo zklamání, že dostal jen vztahy mezi institucemi, na druhou stranu on se tam vyprofiloval, získal si velice silnou pozici jako do jisté míry pravá ruka předsedy EK. Teď v této roli bude místopředseda Timmermans Junckera zastupovat i na zasedání rady pro obecné záležitosti. V konečném důsledku je to silné portfolio.

Dá se čekat nějaká skutečná změna ve fungování institucí, jak Juncker avizuje?
Dá. Ze strany některých členů je na to obrovský tlak. V tuto chvíli navíc hrozí vystoupení Velké Británie. Juncker se již vyjádřil, že v tomto EU nesmí selhat. Od jeho mandátu jsou veliká očekávání. Pravděpodobně se bude řešit další změna zakládajících smluv, indicie jsou, že po volbách ve Velké Británii tato otázka může vyvstat.

Teď bylo turbulentní období, kdy jsme si říkali, že konečně funguje Lisabonská smlouva, řešily se důsledky krize, celá EU se soustředila na eurozónu. Jenže i když se její fungování měnilo sekundární legislativou, některé věci vyžadují změny zakládajících smluv (v podstatě ústavy, pozn. red.). Sotva se Evropa dostala z toho nejhoršího a dokázala zabránit rozpadu eurozóny, nastane období strategických rozhodnutí, přemýšlení do budoucna. Výsledky voleb do Evropského parlamentu, kdy uspěli kritici integrace, ukázaly, že roste nespokojenost s fungováním EU. Některé věci lze odstranit jen změnou smluv. Dlouho se tomu bránilo třeba Německo, ale teď jsou indicie od kancléřky Merkelové, že se touto cestou zase půjde. A i když samotná změna smluv probíhá na mezivládní konferenci, tak je to komise, kdo přichází s návrhy, jak by se smlouvy měly měnit.

Bude Jean-Claude Juncker silný předseda komise?
Když roku 2004 nastupoval José Manuel Barroso, byl taková ta šedá myš, kompromisní kandidát, nikdo od něj moc nečekal. A prvních pět let se tak choval, až když byl zvolen podruhé, nabral více odvahy a někdy šel i proti některým členským zemím. Ovšem pan Juncker je úplně jiná kategorie. Je považován za šedou eminenci Evropské unie, už mnoho a mnoho let. Když se něco zablokovalo, tak to dokázal kuloární politikou nějakým způsobem odblokovat, často domlouval kompromisy a dělal takového dobrého posla. Třeba když Polsko chtělo zablokovat přijetí Lisabonské smlouvy a podobně. Naprosto dokonale zná, jak funguje Evropská unie, kde jsou její slabá místa. A má silný mandát, protože křeslo vybojoval v extrémně náročném boji. On v něm uspěl a získal v Evropském parlamentu podporu jak levice, tak pravice.